Lotyšská ranařka opět na scéně: Pokud mám svůj den, může se stát cokoliv, věří si Ostapenková

Po vítězném Roland Garros se zajela s trofejí pochlubit do rodné Rigy a od soupeření na kurtech si dala dvoutýdenní pauzu. Ostrou přípravu na Wimbledon přesto stihla – v Eastbourne zdolala Španělku Suarezovou Navarrovou, následně ale v osmifinále padla s Britkou Kontaovou.

„Po vítězství na French Open se mi dostávalo mnoho pozornosti,“ zvyká si mladá krev z Pobaltí na tenisovou slávu. „Bylo skvělé jet domů, potkala jsem mnoho lidí. Když jsem viděla červený koberec vedoucí k letadlu, byla jsem trochu nervózní,“ vzpomíná na krásné přijetí Ostapenková. „Nejprve se mi z letadla moc nechtělo, bylo před ním strašně moc lidí. Ale poté jsem se cítila skvěle. Bylo to úžasné,“ libovala si vycházející hvězda lotyšského sportu.

Ta svou wimbledonskou pouť zahájí s Běloruskou Sasnovičovou, 87. hráčkou světa. Na první z větších jmen pak může Ostapenková narazit ve třetím kole, kde hrozí být potenciální soupeřkou americká ranařka Keysová. Mezi nejlepšími šestnácti by se pak případně mohla Lotyška utkat s Ukrajinkou Svitolinovou. Zda tomu tak opravdu bude ukáže až čas.

Jedno je ale jisté – Ostapenková si před startem Wimbledonu na dobrý výsledek věří. „V Eastbourne jsem se cítila v pohodě. Dorazila jsem o něco dříve, abych se sžila s trávou. Poté jsem odehrála dobré zápasy,“ ohlíží se za přípravnou akcí, kterou nakonec ovládla Karolína Plíšková, dvacetiletá Lotyška.

„Myslím, že když hraji agresivně a mám zrovna svůj den, může se stát cokoliv,“ přemýšlí a dodává: „Protože hraji razantně, vyhrávám spoustu bodů vlastní zásluhou. Mohu kontrolovat průběh zápasu,“ je si vědoma své zbraně, kterou je především dělový forhend.

Na Wimbledon má Ostapenková navíc velice dobré vzpomínky. Mezi dva roky působení mezi dospělými ženami sice došla nejdále do druhého kola, před třemi lety však v All England Clubu ovládla juniorskou dvouhru. „Nejlepší vzpomínky mám na vítězství wimbledonské juniorky,“ přiznává. „A také na to, když jsem o rok později dostala divokou kartu do hlavní soutěže žen a vyhrála jsem hned svůj první zápas proti Carle Suarezové Navarrové.“

Zvládne juniorský úspěch z před tří let napodobit také v seniorském tenise? Mnozí od ní v příštích dvou týdnech očekávají velké věci, sama Ostapenková se ale i díky triumfu v Paříži pod tlakem necítí. „Titul už mám, a tak chci jen hrát, nad ničím moc nepřemýšlet. Prostě hrát a užívat si každé utkání,“ prozradila hráčka, která bude po boku Američanky Atawové startovat i v deblu, na oficiální tiskovce.

Že by ale nemusela domů opět odjet s prázdnou, si díky svému dominantnímu tenisovému stylu moc dobře uvědomuje. „Trenér mi říkal, že spousta hráčů, kteří hrají více razantněji a snaží se rozhodnout výměnu co nejrychleji, často vítězí, neboť tráva je velmi náročná na pohyb. Takže pokud máte šanci, skutečně na tomto povrchu musíte hrát agresivně,“ má svůj recept na úspěch Ostapenková.