Vondroušovou opět trápí zranění. Už jsem docela zvyklá, smutnila
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z LONDÝNA: Po pařížském nadšení přišlo kruté londýnské zklamání. Markéta Vondroušová prožila na wimbledonské trávě muka. Samotnou porážku by mladá Češka jistě skousla. To horší je, že se musí vypořádat i se záhadným zraněním levé ruky.
Markéta Vondroušová na skvělou jízdu do finále Roland Garros nenaváže, v prvním kole Wimbledonu podlehla Madison Brengleové dvakrát 4:6. Na tiskovou konferenci dorazila talentovaná „Maky“ se zaslzenýma očima, s levou rukou nápadně skrytou v rukávu.
A tohle gesto má svůj důvod. Čerstvě dvacetiletá česká tenistka musí znovu řešit zdravotní problémy. V sobotu ji během tréninku začala bolet levá ruka. „Na hřbetu ruky mám bouli. Na rentgenu nebylo moc vidět, jen že mi na sebe můžou narážet dvě kůstky,“ smutně popisovala Vondroušová.
Jak jste ke zranění přišla?
Při sobotním dopoledním tréninku s Kájou Muchovou mě začalo píchat v ruce, šla jsem tady na rentgen. Nebylo na něm moc vidět, jen že tam na sebe můžou narážet dvě kůstky. V neděli jsem trošku hrála, tehdy to nebolelo moc. Spíš vám ztuhne ruka, je to nepříjemné. Ani mi na to nic nedali. Měla jsem tejp na ruce, ale ten moc nepomohl. Mám bouli na hřbetu ruky.
Zvažovala jste, že se z turnaje odhlásíte?
Spíš jsem to chtěla zkusit. Dneska mě to spíš bolelo při forhendu, ona mi do něj hrála chytře hodně míčů, musela si všimnout, že mám bolesti. Pořád jsem ale měla šance, hecovala jsem se, ať to ještě zkusím.
Teď se půjdu odhlásit ze čtyřhry, kterou jsem měla hrát s Kájou Muchovou, a poletíme domů za doktory. Hlavně, ať to není nic vážného.
Budu hrát až Toronto a Cincinnati, takže doma strávím skoro čtyři týdny. Teď budu asi chvíli léčit ruku, pak bude zase prostor na trénink.
Po pár klidných a úspěšných měsících další zranění. Je to k vzteku?
Já jsem zraněná docela často, jsem zvyklá. Ale s rukou jsem takovou potíž ještě neměla. Bohužel se to stalo tady na Wimbledonu.
Je to daň za hodně letošních zápasů?
Možná, ale tady jsou taky dost těžké míče. Hrála jsem raději s měkčími výplety, abych nemusela do míčů tak pálit. Když jsem ale trefila míč rámem, otřesy byly fakt velké. A dneska to bylo hodně bolestivé.
Vašeho trenéra Jana Hernycha pro změnu bolí záda, z vaší výpravy je lazaret…
Herňu to bolelo už v Eastbourne, nemohl se hýbat, byl úplně vyřízený. Z Prahy proto přiletěl Libor Salaba, abych měla s kým hrát.
Tráva není váš nejoblíbenější povrch, asi se to jen tak hned nezmění…
To teda ne. Hrála jsem na ní jen párkrát, ještě na ní nemám moc zkušeností. Potřebuji na ní vyhrát víc zápasů, pak si budu víc věřit. To se mi ale ještě nepovedlo.
Při jednom z mečbolů soupeřky nastala kontroverze. O co přesně šlo?
Zahrála jsem bekhend do rohu a čárový hlásil aut. Vzala jsem si jestřábí oko, které ukázalo, že míč spadl na lajnu. Soupeřka by na něj podle mě nedosáhla, měl to být můj bod. Rozhodčí nás ale nechala výměnu opakovat. Bylo to divné.
V pátek jste oslavila dvacáté narozeniny…
...a hnedka druhý den mě začala bolet ruka.
Jak jste svůj narozeninový den strávila?
Měla jsem dva tréninky, potom jsme s kamarádkou šly do města na nákupy. Normálně jsme povečeřely, nic extra.
