Nehrajeme za sebe, ale za zemi, zní od Lukáše Rosola z Ria

- Radim Sochor

Český tenista Lukáš Rosol zažije premiéru na olympijských hrách. Jak se na turnaj a vše kolem něj těší? Náš redaktor jej přímo v Riu vyzpovídal.

(Původní zpravodajství z Rio de Janeira přímo pro Tenisový svět) Lukáše Rosola čekají první olympijské hry v kariéře. Český tenista na to ale příliš nebere ohled: „Já to tak neberu, jestli jsem nováček. Můžu akorát říct, že je to něco jiného než turnaje a něco jiného než Davis Cup. Je to něco speciálního. Jsem zvědavý, jak to bude vypadat, jak se s tím srovnáme.“

Mnohým tenistům se do Ria de Janeira nechtělo, neboť se zde nehraje o body do žebříčku do ATP. Lukáš má na tohle zcela odlišný názor: „Člověk tady nehraje za sebe ani o body, ale za zemi. Chceme udělat co nejlepší výsledek.“

Jak ale Lukáš bude prožívat olympiádu? Přeci jen je to pro něj novinka, premiéra: „Novinka… No, to ani nejde říct novinka. Člověk vidí různá odvětví ostatních sportovců a znám ty kluky z našeho týmu podle jmen, ale neznám je podle obličeje, takže se seznamujeme. Je to hezké takhle vidět jednou, dvakrát za život olympijskou atmosféru.“

Jaký mají sportovci program ve městě, které je zdobené sochou Krista Vykupitele? „Jsem tady teprve pár dní, včera jsme trénovali. Dopoledne byla posilovna a hodně času věnuji rehabilitacím. Tady na olympiádě máme super rehabilitační tým, takže se snažím doléčit malé bolístky a dneska máme vztyčení vlajky odpoledne a znovu trénink. Tentokrát ve vesnici, kde máme dva kurty, takže se jdeme podívat na povrch, jaký tam je,“ popsal bývalý šestadvacátý hráč světa.

Dvojnásobná grandslamová vítězka, Světlana Kuzněcovová, si stěžovala, že povrch není vůbec přizpůsobený k dobrému tréninku. Jak to ale vidí Lukáš? „Včera jsme trénovali poprvé, hodně foukalo. Vůbec se to nedalo srovnat s dnešním tenisem. Nyní panuje příjemné bezvětří. Povrch je takový středně rychlý, míčky chodí pěkně do pasu. Můžu říct, že mi to tady zatím vyhovuje.

Nechali jsme Lukáše zavzpomínat na jeho daviscupový zápas s Tsongou, který vyhrál 3:2. Otázka ale nesměřovala na zápas, nýbrž na srovnání povrchu v Třinci a v Riu: „Tohle je beton, tam byly desky, což je rozdíl. Trošičku se pohybují. V Třinci to odskakovalo trochu výš, bralo to víc rotace. Tady to víc sklouzává. Na kurtech je prach, o to víc to pouští boty, úplně je to nezasekne, takže musím říct, že je to příjemný povrch.“

Před začátkem olympiády ještě nebyla spousta věcí dokončená. Některé kurty byly nedodělané, což pro sportovce nemůže být úplně příjemné. Lukáš si s tím ale příliš těžkou hlavu nedělá: „Člověk to nevnímá. Snaží se co nejdřív srovnat s podmínkami tady, aby mu to sedělo. Jsem překvapený, že tady není vlhkost. Asi je to kvůli tomu, že je tady zima.“

Radek Štěpánek měl nastoupit v Riu ve čtyřhře s Tomášem Berdychem, Lukáš Rosol zase s Jirkou Veselým. Jenže Berdych ani Veselý na olympiádu nejedou, a tak se Lukáš s Radkem spojili: „Tomáš nám oznámil, že hrát nebude. V tom případě jsem nevěděl, jestli by Radek vůbec jel aspoň na smíšenou čtyřhru, jestli by vůbec odcestoval. Pak jsme se o tom bavili. Už v sobotu jsem se ptal, jestli to jde změnit na silnější čtyřhru než bychom byli s Jirkou Veselým, který nakonec kvůli angíně odřekl. Původně to nešlo, ale v neděli jsme se dozvěděli, že to jde, takže jsme neváhali a spojili jsme se.“

Na co se z olympijských tradic těší jednatřicetiletý tenista nejvíce? „Na všechno! Můžu říct, že je to pro mě nový. Půjdu i na nástup, který bude náročný, ale sportovci tam chtějí být a chtějí se podívat. I když toho moc neuvidí, protože budou schování v tom stanu před tím, ale za těch pět minut v kole na stadionu Maracaná to stojí,“ říká natěšeně dvojnásobný vítěz turnajů ATP.

V daviscupovém víkendu proti Francii jste porazil favorizovaného Jo-Wilfrieda Tsongu, poté ale následovaly dva nevydařené zápasy. Jaké byly z vašeho pohledu? „No nevydařený… Tam šlo o ten přechod po deseti setech z haly na antuku, jiná nadmořská výška. Nemyslím si, že bych hrál špatně. Basilašvili potom došel až do finále. (pozn. red.: turnaj Kitzbühel) Místo tréninku v Praze jsem odcestoval do Segovie, abych si zvykl na horko. Bylo tam tisíc metrů nad mořem, tam to lítalo. Vyhrál jsem dva zápasy, o víkendu jsem odehrál čtyři utkání Bundesligy v Německu, které jsem vyhrál. Myslím, že jsem připravený dobře. Fyzicky se cítím fajn.