Titul z Wimbledonu? Určitě na to máme, říká šampionka Siniaková

- Jan Vojkůvka

Vítězství na grandslamu je zážitek, kterému se v kariéře tenisty příliš věcí nevyrovná. Své o tom už ví i mladičká Kateřina Siniaková, která společně s Barborou Krejčíkovou pozvedla nad hlavu trofej pro šampionky French Open. „Pomalinku mi to začíná docházet,“ usmála se na tiskové konferenci v areálu pražské Sparty. Dalším cílem je slavný Wimbledon.

Dějištěm setkání s novináři se stal domovský klub Kateřiny Siniakové TK Sparta Praha, kde Češka zářila štěstím a radostí. Příjemným překvapením byl také přívěšek s diamantem ve tvaru V, což značí slovo „vítězství“, který obdržela od Petry Černoškové.

Bylo to vlastně poprvé, co se mohla Siniaková zastavit a v klidu se rozpovídat o své největší trofeji v kariéře. „Po výhře (na French Open) to byl hrozný fofr. Hned mě čekal další turnaj, byla jsem v Birminghamu, a vlastně až před chvilkou jsem se vrátila. Pomalinku mi to dochází,“ smála se Siniaková. „Gratulací bylo spoustu. Od příbuzných, od známých, a bylo to krásné. Doufám, že to ještě žažiju,“ zářila.

Příběh Siniakové má přitom doslova punc hollywoodského, což s chutí připomněl majitel České sportovní, a šéf TK Sparty, Miroslav Černošek.

„Vyhrát grandslam, ať už v singlu nebo deblu, je vždy mimořádný úspěch. U Katky je unikátní to, že se jí podařil mimořádný double, když vyhrála se stejnou partnerkou na French Open v juniorech a teď i v dospělých,“ poukázal na juniorský titul z Roland Garros z roku 2013, kdy Siniaková s Krejčíkovou získaly také trofeje ve Wimbledonu a na US Open.

„Jsem rád, že přibude další grandslamová trofej a vítězství tady na Spartě. Sparta má díky svým hráčům obrovské množství grandslamových vítězů, čímž chci také poděkovat tátovi Katky, že nám ji svěřil do péče,“ usmíval se Černošek. „Přejeme si, aby se ti podařilo i v singlu posunout směrem nahoru, třeba do elitní dvacítky,“ otočil se na usměvavou Siniakovou.

 

Chceme do Singapuru
Že na trávě Siniaková umí zahrát, to prokázala už mnohokrát. Přesto tento podklad není zrovna její parketou. „Tráva není můj oblíbený povrch, ale nevadí mi,“ smála se Siniaková. „Na Wimbledon se ale těším. Je to krásný turnaj se spoustou tradicemi.“

Společně s Barborou Krejčíkovou budou po triumfu v Paříži pasovány do role spolufavoritek i ve Wimbledonu. Případný tlak, jaký tato pozice přináší, si však nepřipouští. „Tlak zatím necítím. Jsme dobrý pár, můžeme hrát dobře, ale každý zápas je těžký a musíme ho hrát nanovo,“ uvedla světová šestka deblového žebříčku.

„Určitě na to máme, ale jsou tam i další dobré páry. Před turnajem to ale neřešíme, budeme se soustředit na každý zápas a pokud se to znovu povede, bude to takový bonus,“ podotkla. Sama také tuší, že po triumfu z Paříže se opět přiblížila účasti na závěrečném Turnaji mistryň v Singapuru, který je cílem mladé české dvojice.

„Je to ještě hrozně daleko. Může se toho stát hrozně moc. Ale je to takový náš cíl, abychom tam zakončily sezonu,“ zasnila se. „Loni to byla velká smůla, když jsme se kvalifikovaly a Lucka se pak zranila, ale to se, bohužel, stává,“ připomněla situaci z konce minulé sezony, kdy Lucii Hradeckou zradilo zdraví, kvůli čemuž Siniaková svou premiéru na závěrečném podniku sezony nemohla absolvovat.

Letos však věří v druhou šanci.