K senzaci chyběl jeden míč. Třikrát! Pobrečela jsem si, přiznala Vondroušová

Který z nevyužitých mečbolů mrzí nejvíce?
Jednou dala druhý servis na lajnu, takže asi ten. Bylo to úplně natěsno, byl jen kousíček na čáře. Hrály se hrozně dlouho výměny. Neudělala jsem nic úplně špatně, zkazila jsem akorát jeden bekhend. Na konci už jsem měla křeče, takže jsem byla ráda, že vůbec stojím.

Odkdy jste měla křeče?
Asi od stavu 4:4. Když jsem podávala, měla jsem křeče při dopadech na nohy. Pak mi šly i do ruky a stehna, do celého těla.

Co se vám honilo hlavou při mečbolech?
Přála jsem si, aby co nejdříve zkazila. Nejdůležitější míče ale zahrála dobře. Šlo vidět, že je fakt dobrá. Když potřebuje, tak si to udrží.

Co je největší zkušeností?
Že jsem s favoritkou držela krok. Je v desítce a hrála jsem s ní vyrovnaně. Dokázala jsem si, že můžu hrát úplně s kýmkoli.

Co jste od sebe čekala před zápasem?
Začala jsem hrát až ve čtvrtek, předtím jsem vůbec nehrála, takže jsem moc nevěděla, co očekávat. Šla jsem tam s tím, že nemám co ztratit, a že nechci dostat velký výprask. Ona také nehrála nejlépe, bylo vidět, že je stažená. Snažila jsem se do míčů chodit, ale soupeřka zahrála v důležitých momentech fakt dobře.

Jste na sebe pyšná, jak jste se na kurtu po zdravotních problémech prezentovala?
Na jednu stranu jsem ráda, na druhou jsem ale měla tři mečboly, ty mě mrzí. Neudělala jsem ale nic špatně, byl to dobrý zápas.

Cítila jste, že se vám neroztřásla při mečbolech ruka?
Světlana věděla, že se mnou musí udržet výměnu, protože viděla, že jsem vyřízená. Hodně rozliftovává forhend do bekhendu, z toho se mi hrálo blbě. Tam viděla způsob, jak mě přehrát.

A v hlavě?
Při mečbolech jsem si říkala, že musím dostat servis do kurtu, protože ve výměnách jsem ji dost tlačila. Ona ale zahrála fakt dobře, míče mi nenahrávala tak, že bych je mohla zabíjet. Výměny byly dlouhé a pak to bylo jen o tom, kdo vydrží.

Byla to rasovina?
Byla. Netrénovala jsem, nemohla jsem makat ani na kondici, takže jsem věděla, že ke konci to bude špatné. Byla jsem ale překvapená, že jsem dlouho držela výměny. I na konci jsem byla schopna ze sebe vydat všechno.

Jak zápas vydržela bolavá záda?
Naštěstí dobře. Injekce sice nepomohly, ale měla jsem prášky a těmi se to dost zlepšilo. Záda mám zatejpovaná a nebolela tolik jako předtím.

V čem je tedy největší problém?
Já ani nevím. Bolí mě dole nad zadkem. Spíše mě pak ale omezovaly křeče než záda.

Kdy problémy se zády vyvrcholily?
V Praze mě bolela od druhého kola. Měla jsem zatejpovanou celou pravou část těla. Pak jsem čtyři dny nehrála, a když jsem zase začala, bolelo to. Proto jsem vynechala Cincinnati. Pak jsem začala zase, odletěli jsme do New Havenu, ale nemohla jsem se hýbat. Brala jsem prášky, je to lepší, ale ne stoprocentní.

Zvolníte teď po divoké první části sezóny?
Jsou přede mnou už jen tři poslední turnaje a pak bude konec. Ještě tady hraji debla, a pak se chystám do Taškentu, Lince a Lucemburku.

Do Asie se nevydáte?
Už by toho bylo moc, je to hrozně po sobě. Musela bych tam letět odsud. Dva turnaje v Evropě jsou lepší, než být měsíc v Asii.

V New Yorku jste bez trenéra?
Jo, z New Havenu jsme letěli domů. Bolela mě záda, tak říkal, že kvůli jednomu zápasu sem nepoletí. Nakonec se to seběhlo tak, že ho ještě bude mrzet, že tady nebyl. Byl tady pan Pála, máma se sestrou a Jirka Fencl, takže jsem zde měla i tak dost lidí.

Prohry hodně prožíváte, je unést tuhle těžší?
V šatně jsem si pobrečela. Po zápase prohra mrzela hodně, teď už je to lepší. Tři mečboly zamrzí, je to horší, než prohrát dvakrát 6:0. Zahrála jsem hodně dobrý zápas. Po zdravotních problémech jsem ani nečekala, že s ní budu takhle hrát.

Ukázal vám duel, na čem je třeba zapracovat?
Soupeřka hrála na konci hodně čopů, možná jsem měla chodit více na síť. Ale rozběhnout se na ni po dlouhé výměně bylo těžké.

Jak vám vadilo vřeštění soupeřky?
Ani mi to nevadilo, byl tam „humbuk“ od lidí okolo.

Co máte v plánu po zápase?
Přišly za mnou ségra s mámou. Jdeme na jídlo a pustíme si Výměnu manželek (smích).