Motivovaly mě Markéta s Karolínou, smála se po triumfu v San Diegu Krejčíková

- David Schlegel

Barbora Krejčíková před turnajem v San Diegu prohrála čtyři zápasy v řadě a příliš se jí nedařilo ani ve čtyřhře. Zdálo se, že se po zranění nemůže dostat zpět do bývalé formy. Po rozchodu s trenérem Alešem Kartusem ji na turnajích po Severní Americe doprovázel šestadvacetiletý Pavel Motl, a když se Krejčíkové na US Open nedařilo dle jejích představ, požádala o divokou kartu do San Diega. A americká túra nakonec pro Češku skončila happy endem! Krejčíková ovládla dvouhru a po boku Kateřiny Siniakové se radovala i z vítězství ve čtyřhře.

„Mohla jsem tu startovat jen díky ochotě organizátorů, za což jim moc děkuji. Bydleli jsme v krásném hotelu na ostrově, poblíž jsme měli pláž a moc se mi tam líbilo,“ řekla po turnaji v rozhovoru pro WTA Insider.

Na světovém žebříčku se sedmadvacetiletá Krejčíková posunula na desátou příčku a na cestě za účastí na Turnaji mistryň je zatím dvanáctá. Díky svému únorovému triumfu v Dubaji zaznamenala Češka už třetí rok v řadě, kdy vyhrála více turnajů na okruhu WTA ve dvouhře. Po zranění kotníku, kvůli kterému musela skrečovat zápas druhého kola ve Wimbledonu, konečně našla herní pohodu.

„Návrat mi trval trochu delší dobu, než jsem očekávala. Chvilku trvá, než získáte sebevědomí, rytmus a dostanete se do vítězné nálady. Americká túra pro mě byla hodně složitá a tenhle titul byl pro mě třešničkou na dortu,“ přemítala Krejčíková, která po turnaji poskytla rozhovor WTA Insideru.

Jak jste se cítila, když jste přistála v San Diegu?
Ne úplně dobře. Ale bylo to poprvé, co jsem sem přijela a dobře mě to tady naladilo.

Kdy jste začala cítit, že by to tady mohlo být dobré?
Myslím, že se věci začaly zlepšovat už na US Open. Ve dvouhře jsem prohrála velmi těsně a ve čtyřhře jsme měly velmi těžký los, takže bylo obtížné projít daleko. Ale pak jsem tam ještě trénovala, v tréninku jsem pokračovala i tady a zlepšovalo se to. Když jsem tu poprvé vyhrála, hodně věcí se změnilo. Hlavně se mi zlepšilo nastavení v hlavě. Pak už jsem chtěla jen pokračovat dál, bojovat a jít za dalším a dalším vítězstvím.

Když jste porazila Danielle Collinsovou, ukázala jste prstem na vaši hlavu. Ukázala vám tato výhra, že se vám vrací mentální síla?
Byl to pro mě velmi složitý zápas, po většinu času jsem v něm prohrávala. Myslím, že Danielle hrála neuvěřitelný tenis. Pak se to změnilo. Dokázala jsem ji ve druhém setu brejknout a ve třetím jsem pak byla mentálně silnější. Takže ano, byla to oslava mé výhry. Někdo ukazuje, že telefonuje, a někdo dělá tohle (směje se).

Uvidíme příště vítězná gesta, kdy budete naznačovat telefonní hovory?
Ne, to je rukopis Bena Sheltona a nechám mu ho. Možná ale také něco vymyslím.

V pondělí jste se vrátila do první světové desítky, kde jste s dalšími pěti tisíci Češkami (smích).
Opravdu tam jsem?

Budete tam vy i dalších pět tisíc Češek.
Šílené, že? Je pro mě velkou motivací, co dokázala Markéta ve Wimbledonu a Karolína v Paříži. Ve Wimbledonu jsem se zranila, takže jsem se na holky dívala v televizi. Hrály úžasně. Bojovaly a překonávaly různá zranění. Bylo to mimořádné.

Co je klíčem k tomu, abyste si uchovala formu i v nadcházejících týdnech?
Nejdůležitější je, abych zůstala zdravá. Když budu zdravá, dokážu předvádět dobrý tenis. Pokud se to podaří, uvidíme, co se stane na konci letošní sezony.