Mrůzek má první bod! Bylo to stresující, v hlavě jsem měl předchozí neúspěchy, přiznal

- David Schlegel

Osmnáctiletý Štěpán Mrůzek se v nejbližších dnech stane čtyřicátým devátým Čechem, který se objeví na světovém žebříčku ATP ve dvouhře. Na svém třináctém turnaji ITF v turecké Antalyi se posedmé probojoval z kvalifikace do hlavní soutěže a poprvé v prvním kole uspěl.

Štěpáne, gratulujeme k prvnímu bodu na světovém žebříčku! Získal jste ho v turecké Antalyi, kde byly turnaje v uplynulých dvou týdnech kvůli ničivému zemětřesení v Turecku zrušeny. Neměl jste obavy, že by mohl být turnaj zrušen i do třetice?
Až do čtvrtka jsem ani nevěděl, zda na turnaj odletím. Kvůli zemětřesení totiž dlouho nebylo vůbec jasné, jestli se bude hrát. Kvůli tomu jsem kupoval letenky na poslední chvíli a nakonec jsem letěl až v sobotu. V neděli jsem přitom už hrál první kolo kvalifikace.

Kdy jste se dostal poprvé na kurt?
V sobotu jsem si ani nestihl dojít zatrénovat, protože jsem přiletěl až na večer, kdy už byla tma. Poprvé rozehrát jsem se šel až s Dominikem Kellovským a půlhodinu poté jsem pak šel hrát už ostrý zápas.

První dva zápasy jste ale zvládl výborně a hladce jste postupoval…
V prvním kole jsem dostal patnáctiletého Rusa Arťoma Tjutiunova a musím říci, že to byl lehčí los, protože Rus se docela vykazil. Druhý zápas mi taky neudělal nějaký extra problém. Američan Kaya Arinc dělal na poměry futurů docela dost jednoduchých chyb a vyhrál jsem 6:1, 6:2.

Ve finálovém kole kvalifikace vás čekal zkušený pětatřicetiletý Turek Marsel Ilhan, který má na svém kontě řadu úspěchů, ale nyní mu patří příčka až na konci první tisícovky…
Finálového kola kvalifikace jsem se docela obával, protože jsem měl relativně těžký los, Ilhan byl 77. na světě. Prolustroval jsem si ho hned první den, kdy vyšel los kvalifikace, stejně jako jsem prostudoval všechny ostatní soupeře. Byl jsem z něj celkem nervózní. Úplně jsem nevěděl, co od něj můžu čekat, jestli třeba nebudu stíhat nebo tak. Na kurtu mi potom přišlo, že už se tak dobře nehýbal a zdálo se mi, že měl pomalejší bekhend a hodně čopoval. Dával jsem si velký pozor na horší odskoky, které na kurtu, kde jsme hráli, byly. Držel jsem ho hodně v bekhendu a snažil se ho rozběhat a on pak dost chyboval. Řada gemů byla vyrovnaných, ale myslím, že jsem ten zápas zahrál dost dobře a soupeř neměl moc jak mě porazit.

Porazit takového hráče 6:0, 6:1, to jste asi úplně nečekal, ne?
Určitě nečekal. Cítil jsem se dobře. Za celý zápas jsem udělal tak dvě až tři nevynucené chyby. Ilhan si musel všechno uhrát sám a v Antalyi je ta antuka dost pomalá, takže to pro mě nebylo tak těžké vyhrát. Ilhan už nezvládal tak hodně se mnou běhat a dělal dost chyb.

Všechny čtyři zápasy jste vyhrál docela hladce. Pak jste ale ve druhém kole poměrně hladce prohrál i vy, dvakrát 2:6 s osmým nasazeným Španělem Maxem Alcala Gurrim…
Upřímně řečeno, věřil jsem si na něj a myslel si, že mám velkou šanci toho kluka porazit. Možná jsem se na ten zápas špatně připravil psychicky a fyzicky jsem bohužel také trochu odešel. V Antalyi jsou kurty dost pomalé a hrál jsem proti menšímu Španělovi, který měl velký spin a nebyl jsem schopný ho přetlačit. Hráli jsme tam podle mě několik výměn, kdy šlo přes sto míčků přes síť a prostě to nešlo zabít. A jak jsem už neměl takovou sílu jako druhý nebo třetí den, tak jsem dělal zbytečné chyby. Hráli jsme na kurtu, kde to relativně špatně skákalo, hlavně před čarou na podání. Servis hodně divně odskakoval a když i ve výměně zahrál někdo trochu kratší míč, zejména nějaký kratší bekhendový čop, tak míček odskočil často špatně. Jak jsem to už neměl tolik v nohách, nedokázal jsem ten míček vrátit přes síť víckrát než soupeř, ani si vytvořit nějaký tlak. Za celý zápas jsem nepřišel na to, jak pravidelně vyhrávat body. Z mé strany to bylo čekání na smrt. On vůbec nekazil a navíc zahrál možná osm forhendů inside out, které prostě vůbec nevyskočily a to pomohlo k tomu, že jsem se v hlavě zlomil. Gemy lámal přes shody na svou stranu a já nebyl schopný na to nijak reagovat. Zkoušel jsem chodit na síť, hrát různé kombinace, pinkat, ale nic nefungovalo.

Celkem šestkrát jste před tímto turnajem postoupil z kvalifikace do hlavní soutěže futuru, ale ani jednou jste v boji o premiérový bod neuspěl. Cítil jste už trochu nervozitu?
První kolo bylo hodně stresující. V hlavě jsem měl ty předchozí neúspěchy v prvním kole už od třetího postupu do hlavní soutěže. Říkal jsem si, že prostě ten bod nejsem schopný uhrát. Teď jsem se cítil už dost jistě a říkal si, že už bych to mohl dát. Nedostal jsem nejhorší los. Arthur Raymond z Francie byl okolo 600. místa na světě, nebyl nasazený. Na to, koho jsem mohl dostat, to nebyl úplně nejhorší los a odehrál jsem to dost slušně. Ten kluk nepřišel úplně dobře připravený. Nečekal, že mu tam nic nezkazím a že budu hrát tak rychle. Občas mi za důležitého stavu pomohl nějakou chybou a měl jsem poprvé, co se prvního kola futurů týče, také trochu štěstí. Trefil jsem třeba za stavu 40:30 prasátko a dohrál tak gem, pak jsem trefil párkrát lajnu. Raymond měl docela problém dohrát gem, což mi docela pomohlo. A pak když jsem se dostal do vedení 3:0, tak jsem si říkal, že už snad budu mít bod na žebříčku ATP (směje se). Nakonec to vyšlo.

V minulosti jste několikrát dostal v prvním kole zápas až do třetího setu, ale první bod vám vždy proklouzl mezi prsty…
Projevuje se to tím, že do toho tolik nejdu, tuhnou mi nohy a méně se hýbu na kurtu, z čehož pak pramení další chyby. V důležitých chvílích jsem nebyl schopný zvládnout ty rozhodující míče. Už jsem podle mě mohl mít aspoň dva body z minulých turnajů. Loni v Bad Waltersdorfu jsem hrál se Slovákem Lukášem Palovičem a spoustu gemů jsem nedokázal dohrát ani přes řadu gembolů, v prvním setu jsem měl 6:4 v tiebreaku, abych pak prohrál 6:8. Druhý set jsem vyhrál 6:4 a pak jsem dostal křeče a prohrál jsem 0:6. V těch vyrovnaných zápasech jsem nedokázal dohrávat gemy. Měl jsem v hlavě, že je strašně těžké vyhrát. Tady v Antalyi to bylo v prvním kole jinak. Kdykoliv jsem měl výhodu, tak jsem to dal.

Je vám teprve osmnáct let. Na juniorském žebříčku jste se dostal na 84. místo, ale kromě Mezinárodního mistrovství Austrálie jste si na jiném grandslamu nezahrál…
Po Austrálii, kde se mi v roce 2022 vůbec nezadařilo a prohrál jsem tam na jedničce v prvním kole a pak i v prvním kole kvalifikace na grandslam v Melbourne. Pak jsem ještě odehrál pár juniorských turnajů, ale nic moc jsem na nich nezahrál a vypadl jsem ze stovky juniorského žebříčku někam ke 130. místu a trochu ztratil chuť jezdit ty juniory a začal jsem jezdit futury. Asi to nebylo úplně nejlepší rozhodnutí, ale těžko soudit. Na druhou stranu, teď skoro každý turnaj, na který jedu, postoupím z kvalifikace do hlavní soutěže. Mám tedy nahráno docela dost zápasů a možná mi i přechod na futury pomohl.

Hráči do stého místa juniorského žebříčku mají možnost dostat se do hlavní soutěže futurů. Vy jste ale z té stovky vypadl…
Ono tohle pravidlo platí jen, když jste ve stovce a pak když máte to umístění do stého místa, tak to platí do vašich devatenáctých narozenin. Během doby, kdy jsem v té stovce byl, jsem toho mohl využít, ale chtěl jsem v té době ještě hrát juniory, abych si mohl zahrát na juniorských grandslamech. A když jsem pak vypadl, tak jsem se teprve začal soustředit na dospělou kategorii.

Jste hráčem TK AGROFERT Prostějov. Když nejste na turnajích, předpokládám, že vás potkáme hlavně v Prostějově…
Pocházím ze Slaného a část času ještě trávím tréninkem na Kladně, ale většinu času trávím v Prostějově, kde trénuji. Tam chodím i do školy, kde studuji ve třetím ročníku na sportovním gymnáziu Jiřího Wolkera. Mám individuální plán. Když to jde, jdu do třídy, když to nejde, tak píšu testy.

Jste dobrý student?
Nejsem úplně špatný student, nemám žádné čtyřky. Nějak extra se neučím, ale známky mám docela v pohodě. Před příchodem do Prostějova jsem studoval normální osmileté gymnázium ve Slaném.

Jak byste se jako tenista charakterizoval? Jaké máte silné stránky?
Těžko říct. Někdy si připadám, že hraju víc aktivně, jindy se zase víc bráním. Asi se neumím moc charakterizovat. Snad mám celkem dobrý bekhend.

Jaké máte tenisové cíle pro letošní sezónu?
Uvidíme, jak mi to půjde. Na tuhle sezónu si nechci dávat nějaké extra velké cíle. Co se týče turnajů, asi by bylo dobré, abych si vybojoval pozici, kdy bych se mohl dostávat rovnou do hlavních soutěží futurů. Bylo by super, kdyby mi tam spadnul nějaký dobrý výsledek a mohl jsem pravidelně hrát hlavní soutěže.

Jak jste na tom s preferencí povrchů? Loni jste odehrál nejvíce turnajů na antuce. Je to váš nejoblíbenější povrch?
Určitě jsem na antuce venku schopný zahrát mnohem lepší výsledky. V minulém roce mám na betonu bilanci 1:5, což není úplně dobré. Tvrdý povrch mi ale nevadí, nemám pocit, že tam hraju špatně. Jen nemám extra silný servis a na antuce jsem schopný vyhrát víc gemů na returnu.

Antalya je docela tradiční tenisová destinace pro mladé hráče, kteří teprve začínají mezi muži. Hrají se tam turnaje každý týden, byť nyní byla v Turecku turnajová pauza kvůli zemětřesení. Vy jste tam teď ale vyrazil poprvé…
Je to docela zajímavé, ale byl jsem tam poprvé. Teď tam ale asi budu jezdit pravidelněji. Jídlo je tam slušné a podmínky docela OK. Byla tam tedy docela zima na pokoji a musel jsem tam pořád vytápět klimatizací, ale jinak je to jedno z nejlepších míst, kde jsem zatím na turnaji byl. Mají tam spoustu věcí dobře pořešených a člověk se tam nemusí o nic starat.

Z Čechů byli v Antalyi ve stejné době ještě Pavel Nejedlý s Dominikem Kellovským. Drželi jste tam jako Češi při sobě?
Do Antalye jsem cestoval sám, ale s kluky jsme tam trénovali. S Pavlem jsme trénovali každý den a byli jsme se na všechny naše zápasy s Dominikem i Pavlem dívat, takže jsme tam jako Češi docela drželi při sobě.

Jaký je váš další turnajový program?
Teď se právě budu vracet do turecké Antalye. Ve čtvrtek tam poletím na dva týdny. Potom je tam ještě poslední patnáctka v Chorvatsku a pak se chystám na turnaje u nás v Česku. Až skončí, tak mám v plánu se znovu vrátit do Turecka.


Galerie