Porazil jste bývalého 25. hráče světového žebříčku, který dokázal v deblu dokonce celý Wimbledon ovládnout. Co to pro vás znamená?
Moc si toho cením. Je to můj první dospělý Wimbledon, k tomu výhra nad takovým hráčem, jakým je Vasek Pospisil. Jsem moc rád, že si tu mohu zahrát další zápas.

Co bylo dnes klíčem k úspěchu?
Dobře jsem returnoval, brejkl jsem ho hned čtyřikrát. Vím, že umím hrát velmi dobře na příjmu. On má sice výborný servis, i tak jsem mu ho ale dokázal několikrát vzít, k tomu ještě na trávě. To je schopnost, kterou nemá každý a dost si jí u sebe cením. Samozřejmě musím zapracovat na servisu, hlavně na tom druhém.

Kanaďanovo maximum na travnatém grandslamu je čtvrtfinále z roku 2015. Bylo vidět, že má k tomuto povrchu blízko?
Nebylo pochyb, že je zkušený a ví, co má hrát. Ale dnes bylo dost teplo, míče skákaly výše než normálně. Výměny byly delší, což mi pomohlo, byl jsem podle mého názoru zezadu lepší. Trénovali jsme spolu dva dny zpátky, takže jsem věděl, do čeho jdu.

Znáte se spolu více?
Pozdravíme se, prohodíme pár slov. Vypadá jako fajn kluk, navíc umí dobře česky. Ale neřekl bych, že jsme nějací velcí kamarádi. (usmívá se)

Vy jste před třemi lety na juniorském Wimbledonu dokráčel do čtvrtfinále…
To bylo období, kdy se mi moc nedařilo. Ale v travnaté části sezony jsem to zlomil. Před Wimbledonem jsem tu hrál pár turnajů a byly to tři týdny, které jsem si moc užil.

Je možné, že se tráva stane vaší specialitou?
Měl bych být komplexní hráč. Na nějakém rychlejším hardu se mi nehraje ještě úplně nejlépe. Antuka má u mě stále přednost, ale na trávě mě to baví, takže by to časem mohl být můj oblíbený povrch.

Letos hráči na Wimbledonu nezískávají body do žebříčků. Přemýšlel jste, že byste se do Londýna nevydal?
Ani jsem o tom neuvažoval. Je to Wimbledon, grandslam, který má obrovskou historii. Je to podle mého nejprestižnější turnaj na světě. Je tu také vysoká finanční odměna, na kterou bych při své pozici na žebříčku jinak nedosáhl.

Řekli jsme, že nebudu na trávě hrát žádný turnaj před samotným Wimbledonem, protože bych musel nejspíše přes kvalifikaci. Zůstal jsem tedy na antuce, do Londýna jsme pak přiletěli ve čtvrtek. Za tu dobu jsem se stihl adaptovat a myslím, že ta časová rezerva bohatě stačila.

Michal Hladký, foto: Český tenisový svaz / Pavel Lebeda (sport-pics.cz)

Dalibor Svrčina