Povrch je příjemný, jako kdybychom hrály doma, libovala si po prvním tréninku dobře naladěná Kvitová
Petra Kvitová, nedávná vítězka turnaje WTA Elite Trophy v čínském Ču-chaji a aktuální jedenáctá hráčka světa, má za sebou ve Štrasburku první trénink. Česká týmová dvojka, která momentálně oplývá velmi dobrou formou, volbu povrchu ze strany domácího celku jako větší nevýhodu nevnímá. „Přijde mi docela příjemný, podobný, jako kdybychom hrály doma,“ zhodnotila jej s úsměvem dvojnásobná grandslamová šampionka.
Původní zpravodajství z francouzského Štrasburku
Jaké bylo první proběhnutí na place?
Dobré, povrch mi přijde docela příjemný, podobný, jako kdybychom hrály doma. Ono asi ani nejde nic extra vymyslet, když je to vevnitř. Nepřijde mi to úplně pomalé. Někdy třeba nějaký lift nebo kick ze servisu vyskočí, to jo, ale jinak když se hrají výměny, tak to neskáče nějak extra nahoru, takže je to dobré.
Jakou roli mohou hrát zkušenosti? Francouzky jsou mladé holky a budou hrát poprvé finále takovéto velké akce, zatímco náš tým již Fed Cup několikrát vyhrál.
My už to, myslím si, bereme tak trochu s nadhledem. Přeci jen hrajeme finále už poněkolikáté. Tlak tam je samozřejmě pořád, ale už není takový, že by nás to nějak svazovalo. Ony jsou ve finále poprvé, neví, co od toho čekat. Navíc hrají doma, což si myslím, že pro ně možná bude ještě více svazující. Přeci jen ale už párkrát předvedly, že i s tlakem se dokážou poprat, i když ten Fed Cup je možná trochu něco jiného. V singlu nějak extrémně daleko na grandslamech nebyly, to by teoreticky také mohla být naše výhoda, že v tom grandslamu je přeci jen větší tlak. Akorát mají toho debla…
Tak musíte zařídit, aby už se nehrál...
To je náš plán (smích).
Mají podle vás soupeřky vysoký potenciál? Mohou se takříkajíc „zbláznit“ a být fakt nebezpečné?
Já jsem si to říkala, už je to déle, a zatím to tak pořád není. Ale jsou mladé, pořád mají čas. Caroline je ze všech asi nejtalentovanější, má trochu i takové chlapské čtení. Přijde mi, že servis je takový „do chlapska“, má výborný kick a hraje i docela chytře. Mladenovičová má servis a forhend, ta do toho prostě pálí a buď to spadne, nebo nespadne. Pamatuji si její zápas z Ria proti Keysové. Prohrála 7:6 ve třetím, to musela hrát výborně. Myslím si, že mají obě dvě takové vlny, kdy jim to může padnout a kdy naopak prohrají trochu snadněji.
V tomhle je tedy největší nebezpečí?
Je to tak. Zase na druhou stranu, když to trefí, nemusí jim to vydržet celý zápas. Musíme to mít v hlavě, že se můžou „zbláznit“, ale že je hrozně těžké to mít takto po celý zápas, aby ho dohrály.
Máte vedle sebe Karolínu. Je to dobrý pocit, že tlak není jen na vás, ale že víte, že máte silný tým?
Vždycky to pomáhá, na psychiku je to lepší. Ale pak, když jste na kurtu, tak to stejně chcete vždycky urvat. Avšak podvědomí, že tam někdo je, a nemyslím jenom Káju, i holky v deblu by je mohly porazit, máme výborné deblistky, to hráčce, která je na kurtu, pomáhá. A taky když se hraje a někdo je na té lavičce a fandí a víte, že tam s vámi je, nejen když hraje, je rovněž hrozně důležité. Ty hráčky ví, jaké to je na tom kurtu stát, a tak nějak to prožívají s vámi.
Holky z týmu říkaly, že míče docela létají. Kontrolují se dobře?
Dnes jsem nehrála úplně tak, že bych je potřebovala kontrolovat, ale nepřišlo mi, že by mi to nějak ulétávalo, nebo něco takového. V Ču-chaji jsme hráli se Slezingerama, s balóny z Wimbledonu, což bylo pro mě velké překvapení, ale až tak mi to nevadilo (smích). Tady ty míče docela letí, ale nepřijde mi, že by to bylo nějak úplně extra.
Myslíte si, že jsme skutečně takoví favorité, jakými jsme nebyli před žádným z předešlých finále?
Myslím si, že se Srbskem to bylo trochu podobné, i tím, že jsme hráli doma. I když tam byly dvě bývalé světové jedničky, tak v té době nehrály úplně svůj strop. Rankingově jsme teď na tom rozhodně lépe. Ale je to finále, kdyby nebyly dobré, nedostaly by se sem. Žebříček ve Fed Cupu zas až tolik nerozhoduje.
