Dvě tváře ruské hvězdy. Někdy jsem dětinský a brečím, přiznává Medveděv

- Jan Vojkůvka

Když ruský tenista Daniil Medveděv vstoupí na kurt, čiší z něj odhodlání a je schopný prodávat svůj talent, který piluje hodinami tréninku denně. Je ovšem také velmi provokativní, občas ztrácí nad sebou kontrolu a dokáže pobouřit davy fanoušků. Jak sám přiznává, bývá někdy až příliš dětinský.

Medveděv svou stinnou stránku povahy ukázal mnohokrát. Nemluvíme ovšem jen o jeho slovním provokování amerických diváků během US Open 2019. Během stejného ročníku totiž i ztratil nervy a v utkání třetího kola seřval podavače míčků, zahodil raketu a na tribuny namířil svůj prostředníček.

Z ruského bohatýra, který si chtěl podmanit americký grandslam, se stal hysterický klučina, který nezvládal emoce. To potvrdil i letos, když během turnaje v Marseille jeho chování vytočilo i trenéra Gillesa Cervaru, který se raději rozhodl opustit kurt.

Světová pětka přiznává, že nemá tušení, proč ho emoce mnohdy pohltí. Že neví, proč vlastně má v sobě dvě osobnosti.

„Ve skutečnosti jsem mnohem trpělivější, než předvádím na kurtu, to mi můžete věřit. Je jedno, co mi řeknete, prostě mě nenaštvete,“ řekl během videorozhovoru s Barbarou Schettovou. „Nezáleží mi na tom, jestli mě začnete urážet nebo slovně napadat. Všechno beru v pohodě, ale na kurtu se to změní,“ přiznal.

„Vlastně ani nevím, odkud se to bere. Ale už od dětství pro mě bylo důležité, abych vyhrával,“ pokračoval. „Snažím se dělat všechno pro to, abych toho docílil, a někdy se na kurtu chovám až moc dětinsky a začnu i třeba křičet a je mi do breku. Ale mluvit se mnou mimo kurt je úplně jiné.“

Právě zarputilost a možná i ona dětinskost z něj ale dělá hráče, který patří mezi superhvězdy současného mužského tenisu. V roce 2018 vyhrál 3 turnaje na ATP, loni dokonce 4. Od začátku srpna do poloviny října byl hned šestkrát v řadě ve finále, včetně již zmíněného US Open.

„Někteří hráči moc nerozumí tomu, proč takový jsem. Protože na kurtu mohu udělat spoustu špatných věcí a oni nedokáží oddělit tenisový život od toho normálního,“ podotkl. „Takže se mnou nechtějí být přáteli. Mimo kurt jsem ale úplně jiný člověk. I je prosím, aby mi věřili. Ale to, co se stane na kurtu, si berou až příliš osobně. Ale fajn, nevadí mi to,“ dodal.