Původně mělo utkání začít po konci zápasu mezi Barborou Krejčíkovou a Američankou Lepchenkovou, pak ho ale organizátoři přesunuli z krytější „třináctky“ na kurt číslo 11, jenž nemá žádné hlediště a je na něm hodně větrno.

A právě nárazový vítr hrál v utkání jednu z hlavních rolí. Lépe se s ním popasoval Pedro Martínez, jenž zvítězil za hodinu a 16 minut bez ztráty jediného podání 6:4 a 6:2. Rosol naopak v těžkých podmínkách hodně kazil. Navíc se zdálo, že se na čtyřiatřicetiletém matadorovi projevuje i únava ze čtvrteční tříhodinové bitvy s Italem Lorenzim, kterou ovládl skrze dva odvrácené mečboly až v samotné koncovce třetího setu.

Vítěz dvou singlových titulů z okruhu ATP neměl na růžích ustláno ani u rozhodčích. Do sporu se se sudím na umpiru pustil zejména poté, co mu upřel možnost vzít si jestřábí oko – prý kvůli větší časové prodlevě. V takových případech jsou přitom rozhodčí k hráčům obvykle vstřícní.

Rosolovi bylo upřeno i jedno „eso“, míč údajně škrtl o pásku. Zahlášena byla i mezi tenisty značně neoblíbená chyba nohou. To už by zacloumalo s každým. Není tak divu, že v jednu chvíli někdejší 26. hráč světa rozhodčímu všechny sporné momenty vyjmenovával.

Jako by mu chtěli svá předešlá rozhodnutí kompenzovat. Rozhodčí v dalším průběhu zápasu pustili Rosolovi dva evidentní auty. Španěl Martínez ale měl vždy možnost vzít si challenge, a tak tyto minely nebyly českému tenistovi, jenž se nemohl propracovat ke své hře, nic platné.

Na konci zápasu přesto Rosol sudímu sportovně podal ruku. Z rozhovoru pro Tenisový svět se tentokrát, z pochopitelných důvodů, slušně omluvil.

Český mužský tenis tak nebude mít po dlouhých 38 letech singlového účastníka v hlavní soutěži na Australian Open.

Filip Lefenda, David Schlegel, foto: Roman Kučera

Lukáš Rosol