ATP

Skryté pravidlo Turnaje mistrů úřadovalo. Herbert s Mahutem se díky němu kvalifikovali

- Marek Bartošík

Síla grandslamového titulu je dobře známá věc. Svou roli přitom trofeje z turnajů velké čtyřky hrají i v takových situacích, jako je kvalifikace na Turnaj mistrů. Vítězové Australian Open Herbert a Mahut totiž využili výjimky v pravidlech a díky ní si v Londýně zahrají závěrečné klání sezóny.

Obecně se dá říci, že na Turnaji mistrů hrají nejúspěšnější jednotlivci a dvojice dané sezóny. K určení úspěšných kvalifikantů se přitom počítají uhrané body za kalendářní rok. Osm nejlepších jednotlivců a stejný počet dvojic si to následně v Londýně rozdají o cenné trofeje ze dvouhry a ze čtyřhry.

Takto zjednodušeně podaný systém má ale háček. Ten tkví v pravidlu, které umožňuje grandslamovým vítězům z daného roku účast, pokud se v ročním žebříčku zvaném „Race to London“ umístí alespoň do 20. místa.

Tohoto nepříliš známého faktu letos využila francouzská dvojice Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut, která v lednu ovládla Australian Open. Francouzi spolu od melbournského grandslamu téměř nehráli. A když už, tak se jim nedařilo. K účasti na Turnaji mistrů jim ale pomohlo právě zmíněné pravidlo, a tak se stali účastníky blížícího se prestižního klání.

Kromě Francouzů, kteří se můžou pyšnit společným kariérním grandslamem, mají jistotu účasti v Londýně dvojice Cabal a Farah, Kubot a Melo, Krawietz a Mies, Klaasen a Venus, Rojer a Tecau a jako zatím poslední Ram a Salisbury.

Zbývá jedno volné místo, které buď udrží bratři Bryanovi, nebo je přeskočí jedna z dvojic, jež jsou stále ve hře (Dodig a Polášek, Chardy a Martin). Bratři Bryanovi i Dodig s Poláškem přitom letos nasbírali více bodů než Herbert s Mahutem. Pravidla jsou ale nekompromisní.

V minulosti této výjimky o účasti na Turnaji mistrů využili Kubot a Lindstedt (vítězové Australian Open 2014), Marray a Nielsen (Wimbledon 2012) či Melzer a Petzschner (Wimbledon 2010).