Strýcovou čeká ve čtvrtfinále další české derby: Katka je mladá a hladová, ale pokusím se o odvetu

- Jiří Vachtl

Barbora Strýcová ve středu na J&T Banka Prague Open zvládla české derby, když porazila Lucii Hradeckou 6:3, 7:5. Čtyřnásobná vítězka Fed Cupu tak v Praze postoupila už do čtvrtfinále. V něm ji čeká další krajanka - dvacetiletá Kateřina Siniaková. Obě tenistky se na stejném turnaji střetly už před dvěma lety. Siniaková tehdy dokázala svou zkušenější krajanku zaskočit.

Jak hodnotíte dnešní zápas? Jaký pro vás byl?
Pro mě to bylo těžké. Lucku samozřejmě dobře znám a je těžké proti ní hrát, protože hraje rychle a nedostávám od ní žádný rytmus. Takže jsem se ho snažila získat, jakkoliv to jen šlo. První set jsem byla aktivnější. Od stavu 3:0 ve druhém setu jsem hrála trochu pasivně, byla jsem pod tlakem a ona se i zlepšila, protože neměla co ztratit. Nakonec jsem to ale vyhrála a jsem za to šťastná.

Co si myslíte, že rozhodlo koncovku utkání?
V posledním gemu při jejím servisu jsem byla aktivní, snažila jsem se vytvářet hru, ale to byl v podstatě jen jeden gem. Celkově ten zápas rozhodlo to, že jsem dobře servírovala a dobře jsem se hýbala. Snažila jsem se držet míč ve hře, abych ji donutila dělat víc chyb a to se mi v důležitých momentech dařilo.

Po utkání jste šla ještě trénovat podání. Je to běžná rutina, nebo to bylo výjimečně?
Nehrála jsem jen servis. Šla jsem trénovat úplně všechno. Rutina to není, ale nehraju tu čtyřhru a navíc jsme dneska nehrály každý balon z výměny, takže jsem se chtěla dostat zpět do svého rytmu. Není to rutina, ale mám to ráda.

Lucii jste porazila pošesté v řadě. Asi tedy víte, co na ni platí...
Ani nevím, že s ní mám takovouto bilanci. Musím s ní být pořád pozorná. Lucka dokáže zabít balon, který nikdo jiný nedokáže. Má strašnou ránu a hraje dlouze, takže pokaždé když s ní hraju, tak se snažím hrát svoji hru, ale nesmím zapomínat, že se proti ní musí hrát aktivně. Jinak mě vyprovodí z kurtu 6:2, 6:2 a neťuknu si do balonu. Dneska se mi ji povedlo dostat do výměn a to bylo důležité.

Jaké je hrát před domácím publikem proti krajance? Jaké to je emočně?
Je to pro mě těžké, ale beru to tak, že na druhé straně dvorce stojí soupeř. Takže ať je to Češka nebo není, pro mě je to soupeř a já ho chci porazit. Moc mi nezáleží na tom, jestli diváci fandí víc Lucce nebo mě. Bylo znát, že oproti včerejšku se drželi zkrátka, ale byli skvělí.

Co čekáte od utkání s Kateřinou Siniakovou?
Katka mě tu před dvěma lety ve čtvrtfinále porazila. Je mladá a hladová. Já se budu snažit odvést svoji práci a pokusím se o odvetu. Bude to těžký zápas. Viděla jsem její dnešní utkání a hrála dobře. Musím se na to připravit a hrát o trochu lépe než dnes.

Co vnímáte jako větší podporu? Fanoušky, kteří tady skandují vaše jméno nebo, rodinu a kamarády, kteří vás přišli podpořit?
Největší podpora jde od mé rodiny a mého přítele. Samozřejmě, trenér s mým kondičním vědí nejvíc, co potřebuju. Je úžasné, že to mu mám svoji rodinu a své blízké, se kterými můžu tyhle momenty sdílet. Podpora od diváků na tribuně je taky úžasná a já si to užívám nejvíc, jak mohu.

Byla jste hodně emotivní. Je to i tou atmosférou?
U mě je to normální. Ale diváci mě tady vyburcují, abych se povzbuzovala, snažila se, i když to zrovna nejde, a také abych se nastartovala. Takže jsem emotivní, ale zatím pozitivně.

Jak se budete připravovat na zítřejší zápas?
Pojedu domů, budu odpočívat a možná půjdu na dobrou večeři. Budu se snažit šetřit síly. Je mi jednatřicet, zatímco jí je dvacet, takže se budu snažit nabrat síly.