Soupeřky nastoupily jako rozjetý vagon, překvapilo Hlaváčkovou s Hradeckou

- Lukáš Peroutka

Jsou obhájkyněmi stříbrných medailí z Londýna a fanoušci do nich vkládají velké naděje i v Rio de Janeiru. Lucie Hradecká s Andreou Hlaváčkovou ale v úvodním kole svedly velmi vyrovnanou bitvu s ukrajinskou dvojicí Svitolinová, Savčuková, kterou nakonec přehrály po výsledku 7:6(1), 1:6, 6:4, když v úvodní sadě musely otáčet nepříznivý stav 0:4.

Hrály v zápase nějakou roli nervy?

Hlaváčková: Nervy máme i na každém jiném turnaji, tohle nebylo jiné. Soupeřky ale nastoupily jak rozjetý vagon, vyhrály každou dlouhou výměnu, každou přestřelku jim to tam napadalo a opravdu jsme koukaly do stavu 0:4, že nezkazily míč. Pak jsme to skvěle otočily, máme strašnou radost.

Čím jste ten vagon zastavily?

Hradecká: Ony sice také něco pokazily, ale jinak skoro vůbec. My jsme to zahrály dobře, ale ony to zahrály líp. Pak jsme do toho začaly také více chodit, protože jak hrály převážně kros, tak jsme se nebály do toho trošku jít a hlavně ony trošku pomohly, že fakt poté už zkazily.

Co se vám honilo hlavou na konci, když jste vedly 4:1 a soupeřky to ještě dokázaly srovnat?

Hlaváčková: Rozhodně mě mrzelo, že jsme ztratily ten náskok, protože jsme už byly zase lepší ve třetím setu a byly jsme na vlně. Měli jsme na Lucčin servis dva brejkboly, já jsem tam v tom gemu něco zapařila, tak jsem byla taková „ježišmarja, už se to mohlo utrhnout“ a za stavu 4:4 se nám rozhodně už klepaly kolena zase. Ale je dobré si projít těmito stavy, zvládnout je a vyhrát. To se obrovsky cení.

Hodně se omílalo, že máte stříbro z Londýna, a že byste třeba rády zlato. Neleželo to ve vás trošku?

Hradecká: Ze všech stran slyšíte řeči, že tu medaili uděláte, že je to jasné. Ale bylo to před čtyřmi lety, nyní jsou nové soupeřky. Všechno je těžké, ale myslím si, že když jsme na kurtu, tak nemyslíme na to, že bychom to teď měly vyhrát nebo by to mělo být jednoduché. Soustředíme se kolo po kolu.

Měly jste naplánovanou generálku v Praze, kde to ale nevyšlo. Hrálo to dneska roli?

Hlaváčková: Ne, to jsem dneska vůbec necítila. My jsme se tady dobře připravily a rozehrály, takže tohle vůbec nehrálo roli. My s Luckou hrajeme tolik zápasů přes rok, že jsme věděly, že se na tom kurtu prostě nějak potkáme a bude to ok.

Od kdy tu spolu trénujete?

Hlaváčková: Od úterka s Luckou

Lucko, jak se cítíte po zdravotní stránce?

Hradecká: Břicho dneska dobrý, celkově jsem taková unavená, trošku nečekaně, ale musím říct, že super, že břicho to vydrželo. Trošku cítím rameno, ale zítra odpočinek. Musím říct, že jsme tady udělaly obrovský pokrok s mým ramenem, protože v Praze jsem ještě nemohla skoro vůbec servírovat a v trénincích jsem nemohla trénovat servis vůbec, takže tady ten tým doktorů je neuvěřitelný. Musím říct, že pan doktor Horáček pro nás dělá absolutní maximum a jsem za to vděčná, moc se mi to zlepšilo.

Jaké bylo zahájení?

Hlaváčková: Krásné!

Hradecká: Zahájení bylo pěkné.

Hlaváčková: Ale také hrozně náročné. Já jsem byla kožená trošku.

Hradecká: Mně přišlo, že v Londýně to bylo trošku náročnější. Jak jsme chodily, tak bylo super, že jsme šly do haly, kde jsme si sedly, a pak jsme šly jenom na 40 minut na stadion a to bylo příjemné, uteklo to. A zahájení bylo super.

Jak si zatím olympiádu užíváte?

Hlaváčková: Mně přijde, že zatím jde všechno strašně rychle, že vůbec nic nestíhám. Už mi z domu píšou, že se vůbec neozvu, ale opravdu nemám čas. Přijde mi, že se pořád něco děje a stále je člověk mezi lidmi a je to krásné. Určitě je to příjemné i oproti turnajům, že se potkáváte s ostatními sportovci, zdravíte se se všemi a není to jako na turnaji, že by se člověk nepozdravil a tak.

Co říkáte na výsledek Barbory Strýcové a Lucie Šafářové, které porazily sestry Williamsovy?

Hradecká: My jsme nic neviděly, ale samozřejmě obrovská gratulace, to je neuvěřitelný výsledek. Myslím, že musely hrát neskutečně, klobouk dolů.