Šikanovali ho kvůli postižení. Ted je vozíčkář čtyřnásobným šampionem z Melbourne

- Jan Vojkůvka

Pokud by měl vyjádřit Dylan Alcott jedno jediné přání, byla by to naděje ve snažší život pro handicapované děti, které sní o tom, že jednou budou sportovními hvězdami. Takový sen se totiž právě vozíčkáři, který se v Melbourne narodil, v posledních letech plní.

Sedmadvacetiletý tenista je zářným příkladem, že handicap není překážkou k tomu, aby člověk zářil na sportovních kolbištích. Australský vozíčkář svou sportovní kariéru zahájil jako tenista, ale v dospívání se začal věnovat spíš basketbalu. S australským týmem na paralympijských hrách vybojoval zlatou medaili v Pekingu a stříbro v Londýně.

Následně přesedlal definitivně na tenis, kde se v roce 2015 stal světovou jedničkou a na olympiádě v Riu získal zlaté medaile ve dvouhře i čtyřhře. A aby toho nebylo málo, na Australian Open letos výhrou 7:6, 6:1 nad svým dlouholetým rivalem Davidem Wagnerem oslavil již čtvrtý titul z melbournského grandslamu.

„Z tenisu na vozíčku se stává něco přirozeného, což je přesně to, co jsem chtěl,“ cituje Alcotta deník The Guardian. „Viděli jste, kolik tu bylo dětí s handicapy? Bylo to něco úžasného. Doufám, že pro další generaci handicapovaných sportovců to bude snažší i díky mému příkladu,“ vyjádřil přání.

Život se s Alcottem příliš nemazlil. Narodil se s nádorem omotaným kolem míchy, a ačkoliv se operace podařila a malý Dylan nebyl v ohrožení života, diagnóza byla krutá. Už nikdy nebude chodit a bude odkázán po zbytek života na vozík.

Alcott byl ovšem plný života a miloval sport, kterému se chtěl v pozdějších letech věnovat. Nechápal, proč při sledování televize nevidí žádné handicapované sportovce a v tu chvíli se mu začala v hlavě rodit myšlenka, že svět potřebuje změnit. To mu také pomohlo překonat i těžkosti v osobním životě malého dítěte.

„Když jsem byl kluk, tak mě šikanovali. Trápil jsem se, že jsem na vozíčku. Ale pokud byste mi nabídli, že bych mohl jít na operaci nebo do nějakého výzkumu, tak neexistují žádné peníze, kterými byste si mě mohli zaplatit. Můj handicap mi byl dán jako životní příležitost. Jsem hrdý na to, že jsem postižený,“ řekl razantně při rozhovoru po vítězném utkání.