Vyučovací hodina Karolíny Plíškové. Nuda? Po těch depresích si nestěžuju, smála se

Po tom, co si Plíšková zažila skoro hororové chvilky s Číňankou Čang Šuaj, své království znovu ohrozit nenechala. „Vím, co jsem tady přežila, takže jsem si chtěla konečně trochu odpočinout. I můj tým, už ze mě byli unavení,“ pousmála se Plíšková po suverénním postupu do čtvrtfinále.

Mladá Američanka Bradyová vůbec nedala domácímu publiku podnět, aby ji vybičovalo k jakémukoliv odporu. V prvním zápase na centrálním kurtu většinou proti české jedničce nevěděla, které bije. Plíšková se rozjela a tepala Bradyovou až do rychlého finiše.

K titulu z US Open tak zbývají už jen tři vyhrané zápasy. Ale už čtvrtfinále bude velice zajímavou záležitostí – Plíšková narazí buď na kamarádku Lucii Šafářovou, nebo sebevědomou Američanku Coco Vandewegheovou.

Najde perfekcionistka Karolína Plíšková na takovém zápase něco negativního?
Úplně jsem nestihla udělat nic špatně, bylo to fakt rychlé. Nejlepší bylo, že jsem hrála agresivně. Ona nehrála nic moc a mně vycházelo skoro všechno. Od servisu po returny, všechno šlo skvěle. Říkala jsem si, že to není možné a že se musí zvednout. Naštěstí těžký moment nepřišel.

Sledovala jste čas zápasu? Chtěla jste se nahecovat a ukončit utkání co nejdříve?
Ukončit co nejdřív jsem ho chtěla, ale kvůli času ne. Na to se nesmí moc koukat. Ale ke konci to jednou zobrazili na velké obrazovce, stálo tam 45 minut. Plynulo to pěkně, ale že to je až takhle rychlý zápas, to jsem si nemyslela.

Nebyla to až nuda?
Po těch depresích ani ne. (smích) Po tom, co jsem tady přežila, jsem si chtěla konečně trochu odpočinout. I můj tým, už ze mě byli unavení.

Co vám pomohlo srovnat si všechno v hlavě?
Je to strašně o mně, jak začnu, jak hraju a jaká ze mě jde energie, od toho se zápas odvíjí. Předešlý zápas, ve kterém jsem prožila klinickou smrt, mi pomohl. Něco takového se totiž tolikrát nestane. Měla bych to vzít jako druhou šanci, kterou jsem dostala. Snažila jsem se proto hrát uvolněněji a víc zvesela.

Hrajete konečně s lehkostí. Pomáhá k tomu vědomí, že už jste v pokročilé fázi turnaje?
V předešlých třech zápasech jsem měla co dělat, abych všechno psychicky a nervově zvládla. Teď už to bylo jenom o tenisu. Konečně si vybírám, kam zahraju nebo zaservíruju, cítím se dobře.

Co vám trenér před zápasem kladl na srdce?
Nalejvárny jsou menší a menší, abych v hlavě neměla moc informací, což je u mě někdy problém. Ale měla jsem připravený i papírek s poznámkami pro případ nouze. Nebylo to potřeba. Prospěl mi den volna, kdy jsem nehrála tenis. Byli jsme s Michalem a na večeři, tenisu už jsem tady měla dost.

Z centrkurtu se tady pomalu stává vaše kancelář, hraje se vám na něm dobře?
Prohrála jsem tady jenom loni finále, jinak mám samá vítězství. Doufám, že už tam zůstanu. Je výhoda hrát na stejném kurtu celý turnaj.

Letos máte na grandslamech už třetí čtvrtfinále. Berete to jako úspěch?
To byl cíl. Po loňském průlomu jsem se letos chtěla dostat na všech grandslamech do druhého týdne. Tři ze čtyř se povedly. I když Wimbledon nevyšel, tak se snad povede příští rok.

Ve čtvrtfinále můžete hrát proti Lucii Šafářové, co by to pro vás znamenalo?
Bavily jsme se zrovna spolu v šatně. Řekla jsem jí, ať vyhraje. Ona odpověděla, že si můžeme dát odvetu – naposledy jsme spolu hrály loni v Asii a já vyhrála. Bylo by to proti ní těžké. Když vyhraje několik zápasů za sebou, tak je strašně nebezpečná.

Co by naopak znamenal zápas s Coco Vandewegheovou?
Z ní jde velké sebevědomí. Asi ho má opravdu takové a hodně zápasů tím dokáže vyhrát. Nebojí se, je odvážná, drzá a je nepříjemné proti ní hrát. Má skvělý servis a dokáže zariskovat. Uvidíme, kdo z těch dvou to nakonec bude.