Dostávám se do starých kolejí, pochvaluje si Cibulková. Místo čtyřhry volí relax

- Filip Lefenda, Jakub Slunečko

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z NEW YORKU: Vydařená generálka nemusí být nutně zárukou nadcházejícího úspěchu – o tom se již v minulosti přesvědčila řada hráček. Dominika Cibulková došla minulý týden na turnaji v New Havenu až do finále, v úvodním kole závěrečného grandslamu sezóny se ale na postup přes krajanku Čepelovou natrápila. Jak v rozhovoru pro Tenisový svět přiznala, během zápasu se rvala i s únavou, přesto nepřestávala i po prohrané první sadě věřit, že má zápas ve svých rukou.

Jaké bylo slovenské derby? Z jedné strany asi ne příliš příjemné…
Vůbec jsem to nevnímala tak, že je nepříjemné. Měla jsem za sebou výborný týden v New Havenu, takže jsem měla velké sebevědomí. To mě podrželo. Brala jsem tento zápas jako každý jiný. Věděla jsem, že se Janka nahecuje a bude hrát výborně, neměla co ztratit a dala do toho všechno. Duel byl velmi kvalitní, úroveň hry byla výborná. Dokázala jsem v průběhu zápasu stupňovat svou hru, i když jsem fyzicky párkrát cítila, že jsem unavená. Měla jsem toho plné „kecky“, ale vždy jsem bojovala. Řekla jsem si, že se kousnu a nezlomím, to se mi vyplatilo.

Po náročném programu z minulého týdne se asi ukázalo, že nebyl dostatek času na odpočinek…
Jasně, to si člověk nevybere. Někdy má víc nebo míň štěstí s tím, že hraje v pondělí, nebo v úterý. Vyšlo na mě pondělí, stalo se, nijak jsem to neřešila. Snažila jsem se dát co nejvíce do pořádku, nedělala jsem z toho nějakou vědu. Je jasné, že v zápase jsem únavu cítila, byl to skutečně velmi náročný duel. Musela jsem hodně bojovat, ale určitě nelituji, že jsem v New Havenu hrála dobře a dostala se až do finále. V rámci sebevědomí mi turnaj hodně pomohl. Odehrála jsem tam výborné zápasy.

Co rozhodlo těsné finále v New Havenu, v němž jste podlehla ve třech setech Australance Gavrilovové?
Bylo to o jednom, dvou míčích. Někdy to tak je, člověk podá dobrý výkon a stejně prohraje. Kdyby to nebylo finále, štvalo by mě to méně. Klobouk dolů před soupeřkou, hrála opravdu výborně. Můžete hrát skvěle, protivnice ale může mít svůj den a zahraje ještě lépe, to se stává. Ale ve finále je to škoda, mohla jsem mít devátý titul. Určitě mě to mrzelo, ale měla jsem z toho dobrý pocit. Věděla jsem, že to byl fantastický zápas. Finále si velmi cením.

Cítíte se v rámci letošní sezóny v aktuálně nejlepším rozpoložení?
Určitě, je to teď nejlepší herně i mentálně. Dá se říci, že po zápasech na americké šňůře se dostávám do starých kolejí. Nechci mluvit o loňské Dominice, ale je to vysoký level tenisu a psychicky jsem schopná strávit více. Pokud udělám chybu, neovlivní mě tolik. Předtím to byl problém – když jsem chtěla být až příliš perfektní, dostávala jsem se pod tlak. Když jsem dělala v zápasech chyby, ovlivňovalo mě to. Výrazně jsem na tom zapracovala a pomáhá mi to.

Týká se to i začátku zápasu prvního kola a prohraného úvodního setu?
Přesně. Věděla jsem, co chci změnit a zlepšit. Dovedla jsem si reálně vyhodnotit, že Janka hraje výborně, a že musím nastavit svou úroveň hry. Věděla jsem, že potřebuji lépe returnovat i servírovat, zůstávala jsem stále v klidu. Nepřemohla mě žádná panika. Když hraji takto, jsem schopna podat svůj nejlepší výkon.

Vaším nejlepším výsledek z US Open je čtvrtfinále. Jak daleko byste se mohla s aktuální formou dostat letos?
To je před druhým kolem těžké říct. Všechno závisí na tom, jak budu pokračovat v dalších zápasech, jak budu schopná udržet tento level. V dalším kole mám Sloane Stephensovou, velmi těžkou soupeřku. Dívám se zatím jen na další krok a užívám si vítězství nad Jankou. Jsem ráda, jak jsem střetnutí zvládla a ukázala, že jsem byla na kurtu silná herně i mentálně. To chci přenést na dvorec i příště.

V době, kdy se vám nedařilo, spekulovala zahraniční média o pozici Mateje Liptáka. Jak vidíte vaši spolupráci?
Spekulovat můžou. O tomto se nechci bavit, protože mi to přijde směšné. Nikdo do našeho týmu nevidí a neví, kolik toho pro úspěch děláme.

Nepřemýšlela jste nad možností zahrát si na US Open i čtyřhru?
Ne, řekla jsem si, že na grandslamech čtyřhru hrát nebudu. Je to poslední turnaj dlouhé americké šňůry. Kdybych prohrála, chtěla bych co nejdříve domů. Nejsem žádná deblistka, nemám k tomu vztah. Vždy, když jsem tu musela hrát ještě čtyřhru, byla jsem spíše nervózní z toho, že jsem už mohla být doma a trochu zrelaxovat hlavu. A když se mi zase daří ve dvouhře, tak den volna dovedu zužitkovat o mnoho lépe, když v něm čtyřhra není.

A daří se vám tedy zrelaxovat hlavu i v rušném New Yorku?
Minulý rok jsem tu byla celý týden, nehrála jsem v New Havenu. Měla jsem tři dny volna a viděla jsem tak z New Yorku o něco více. Je to velmi specifické, hektické město, poprvé jsem však viděla pěkná místa a dost se mi tu zalíbilo. Nemohu říci, že je to mé oblíbené město, ale je to tu fajn. Tento rok jsem vzhledem k tomu, že jsem v sobotu hrála finále, dorazila do New Yorku na hotel až o půlnoci, v neděli jsem se vyspala a trénovala, a v pondělí už jsem hrála zápas. Letos jsem tedy zatím z New Yorku neviděla vůbec nic.

New York je spojen i s obchody a módou. Vy máte módu ráda, plánujete nákupy?
Určitě, hrozně se na ně těším. Kdybych hrála až v úterý, dala bych si v neděli den volna. Už jsem měla plán, že se půjdu po něčem porozhlédnout, ale nešlo to, museli jsme si jít „pinknout“. Ještě tedy nebyl čas, ale už se velmi těším, mám již vyhlédnuté nějaké věci. Člověk zde sežene všechno a po turnaji bude určitě čas.

Nyní bude následovat odpočinek?
Dohrály jsme pozdě večer, musím jít na hotel. Usnu někdy ve dvě, ve tři a po snídani se půjde zase na kurty. Tak to prostě je. Určitě potřebuji větší odpočinek, ale nezměním to. Snažím se s tím vyrovnat co nejlépe.

Tyto večerní zápasy jsou asi náročné…
Přesně tak. V zápase bylo navíc tolik emocí a adrenalinu, že fakt asi neusnu dřív než ve tři.