Zklamání z prohry střídá radost z výkonu. Nechal jsem na kurtu všechno, řekl Šátral

- Jan Vojkůvka, Jakub Slunečko

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z NEW YORKU: Těžšího soupeře pro kvalifikaci si lze asi jen těžko představit. Jan Šátral narazil ve finálovém kole na kanadskou kometu Denise Shapovalova, 69. hráče světa, a ač předvedl velmi srdnatý výkon, na konci se musel před jeho uměním sklonit. Po porážce 7:6(2), 1:6, 3:6 odešel z dvorce zklamaný, že nedokázal zopakovat loňský úspěch. V exkluzivním rozhovoru pro Tenisový svět však také přiznal, že za posledních několik měsíců konečně mohl být se svým tenisem spokojen.

Honzo, jak byl postup do hlavní soutěže blízko?
K výhře mi chyběl uhrát set, takže... První set jsem otočil z 3:5 a 15:40, asi na něho dopadla nervozita, protože zahrál pár dvojchyb. Víceméně mi daroval brejk zpátky. Od té chvíle jsem hrál dobře, vyhrál jsem set, ale bohužel jsem si hned první gem druhého setu smolně prohrál na servisu. On zahrál několik neskutečných úderů. V jedné výměně trefil také prasátko a míček mi přepadl na mou stranu. Byl to takový nešťastný gem.

Jeho to nakoplo a hrál strašně dobře. V podstatě hrál celý zápas dobře, kromě toho jediného gemu, kdy jsem ho brejknul v prvním setu. Zasloužil si vyhrát.

Druhý set vás ještě nezlomil a ve třetí sadě jste bojoval. Co rozhodlo v posledním setu?
Myslím, že jsem se nezlomil až do konce zápasu. Pořád jsem věřil. Věděl jsem, že je schopný si kdykoliv prohrát gem a je schopný ho v podstatě dát soupeři zadarmo, tak jsem bojoval do poslední chvíle. Bohužel se to ale už neopakovalo. Nemám ale pocit, že bych se zlomil. Myslím, že jsem do konce zápasu hrál dobře, akorát soupeř získal jeden brejk navíc, který rozhodl třetí set.

Takže se dá říct, že jste se svým výkonem spokojený?
Tak prohrál jsem, což mě mrzí. Štve mě to, ale je to jeden z těch zápasů, kdy si člověk na konci řekne, že tam nechal všechno a asi víc ani udělat nemohl. Je to taková náplast na hořkost z toho, že jsem prohrál.

Je na Denisu Shapovalovi už nyní poznat, že je to skutečně talentovaný tenista, který má před sebou velké věci?
Prokázal to. Hrál poprvé grandslam, poprvé finále kvalifikace. Je tu na něho obrovský tlak, chodí se na něho dívat spousta lidí. Dnes bylo na našem zápasu úplně narváno. Jak jsem říkal, kromě toho jednoho gemu to zvládl jako hráč nejvyšších kvalit. Není náhoda, že dokáže porazit Nadala nebo Del Potra. Bylo vidět, že tenis umí strašně moc a má před sebou asi velkou budoucnost.

Jak jste spokojený s celkovým výkonem, který jste v kvalifikaci na US Open předvedl?
Pokud bych se koukal jen na tenis, tak mohu být spokojený. Samozřejmě mě mrzí, že jsem potřetí letos prohrál ve finále kvalifikace a potřetí opět ve třech setech. Chyběl tomu kousek. Ale to se nedá nic dělat. Musím se odrážet od těchto výsledků a výkonů, protože si myslím, že jsem tu zahrál dobře. Myslím, že jsem zahrál podobně jako minulý rok, akorát jsem měl asi i trošku smůlu na los. Soupeř byl nejkvalitnější hráč nebo jeden z nejkvalitnějších, co byli v kvalifikaci a bohužel to dopadlo tak, že jsem přes něj musel přejít já. A nepovedlo se mi to.

Máte pocit, že už jste si té smůly vybral dost a příští rok nebo i zbytek této sezony už může být jenom lepší?
Tak zbytek sezony může být určitě jenom lepší. Ale dneska to nebyla smůla, smůlu jsem měl tak jeden nebo dva míče, které rozhodly druhý set. Soupeř hrál strašně dobře po celou dobu, takže se mohlo stát, že by druhý set neskončil 1:6, ale třeba 3:6, což je úplně jedno. Pro mě je důležité, že jsem hrál dobře a že jsem na kurtu nechal všechno. Od tohoto se musím odrazit a zkusit uhrát co nejvíce bodů, abych tu mohl hrát i příští rok. A třeba, abych byl nasazený v kvalifikaci nebo se dostal přímo do hlavní soutěže.

Když jste do New Yorku přijížděl, měl jste za sebou sérii trochu rozpačitých výsledků. Je pro vás i z tohoto hlediska výsledek v kvalifikaci takovou motivací, že jste schopen hrát i s lepšími hráči?
Podařilo se mi porazit dva velmi dobré hráče a ani jsem nebyl favorit, takže jsem si dokázal, že tenisově jsem na tom asi stejně jako minulý rok. Jsem rád, že se mi po dlouhé době podařilo zahrát dobře. Musím se s tím trošku poprat a zamakat víc, abych takovéhle výkony byl schopný předvádět, když ne třeba po celý rok, tak alespoň tři čtvrtě roku. Pak věřím, že by to mohlo být dobré.

Na jaké věci se teď chcete zaměřit? Říkáte, že tenisově jste na tom stejně a určitě na tom chcete být ještě lépe, tak k čemu to budete smeřovat?
U mě je nejhorší, že jsem neodehrál moc zápasů, jak jsem vypadával často v prvních kolech. Potřebuji především nahrát co nejvíce zápasů a pracovat, aby se to změnilo. Skončili jsme s Danem Lustigem, to byl takový impuls, který jsme asi už oba potřebovali. Ač všechno bylo dobré, tak věřím, že tohle může být jeden z těch impulzů, že se některé věci budou dělat třeba trochu jinak. Neříkám lépe, ale může to být... takhle, horší už to být nemůže. S Danem jsme spolu udělali spoustu práce a něco jsme spolu dokázali. Dostal do mě profesionálního sportovce, naučil mě spoustu věcí a teď je na čase, abych se já sebral sám a pokračoval v tvrdé práci a věřil, že dobré výsledky přijdou.

Máte někoho nového, kým doplníte tým?
Zatím ne. Připravoval jsem se na Štvanici s Tomášem Zíbem, ale s ním jsem se domluvil jen na tom, že mě připraví na US Open. S Danem jsme skončili po challengeru v Praze, takže ještě nebylo moc času, abych zkoušel nějakého nového trenéra. Všechno jsem směřoval k US Open, abych byl dobře připravený, což se povedlo. Teď se budu rozhodovat o tom, co bude do konce sezony a na příští rok.

Plánujete ještě v New Yorku zůstat a užít si to tu i jinak než tenisově?
No, tady si to užít... (směje se) Jsem tady s Denisou, což je jediné pozitivum, jinak bych se asi už po zápase sbalil a letěl zpátky do Prahy. Asi si v sobotu uděláme společný den, někam se půjdeme podívat, něco si koupit a večer poletím domů.