Wimbledonská pohádka pokračuje. O tomhle jsem snila už jako malá, zářila Rybáriková po postupu

- Jan Vojkůvka

Dvě operace, sedmiměsíční pauza, v únoru návrat s pozicí v páté stovce světa. Slovenka Magdaléna Rybáriková neprožívala nikterak dobré období, útrapy se zápěstím jí přerušily kariéru a o svém comebacku leckdy pochybovala. Ve svých osmadvaceti letech však našla hluboko ukryté síly a vůli a prožívá životní sezonu! „Občas jsem myslela na to, že se nevrátím, a teď jsem v semifinále grandslamu,“ zářila Slovenka na tiskové konferenci.

„Snila jsem o tom už jako malá, a být v semifinále Wimbledonu je myslím snem pro všechny hráčky,“ radovala se Rybáriková po vítězství nad Američankou Coco Vandewegheovou, jíž porazila hladce 6:3, 6:3 a zastavit ji nedokázala ani nepřízeň počasí a déšť, který zápas přerušil. „Před zápasem jsem si říkala, že je skvělé, že jsem ve čtvrtfinále. Musím být klidná, hrát svou hru a počkat, co se stane. A i když jsem měla mečboly, pořád jsem si říkala, že se musím uklidnit. Popravdě jsem ani nebyla tak nervózní a možná proto se mi povedlo postoupit,“ přemítala slovenská hráčka.

Od února se dokázala Rybáriková vyškrábat z páté stovky světa až na 87. příčku žebříčku. Sebevědomí si dodala v květnu dvěma tituly na ITF v Japonsku a jako blesk z čistého nebe vlétla do travnaté sezony. Tituly v Surbitonu a Ilkley na ITF doplnila postupem do semifinále na WTA v Nottinghamu. Vše však v porovnání s wimbledonskou pohádkou bledne, Rybáriková je poprvé v kariéře semifinalistkou na grandslamu.

V All England Clubu se jí přitom nikdy nedařilo. Osmkrát vypadla v prvním kole, jen v roce 2015 vybojovala postup do kola třetího. „Wimbledon je ale můj oblíbený grandslam, stejně jako je tráva můj oblíbený povrch,“ usmívala se Slovenka na tiskové konferenci. „Pořád tomu nemohu uvěřit. Nikdy bych nevěřila, že mohu na tomto turnaji být v semifinále,“ radovala se Rybáriková.

Třetí výhra nad Američankou

Recept na Vandewegheovou Rybáriková znala moc dobře. Porazit 6:1, 6:4 ji dokázala už před měsícem v prvním kole French Open. Svou životní formu přetavila v úspěch i ve Wimbledonu, kde ji navíc soupeřka výrazně pomohla svým nepříliš vydařeným výkonem. Úspěšnost prvního podání jen 42%, sedm dvojchyb a celkem 30 nevynucených chyb.

Naopak sama Rybáriková odvedla konstantní výkon, vyhýbala se chybám, aplikovala pestrou hru se spoustou změn v rytmu, podržel ji servis a pečlivě vybírala chvilky, kdy vyrazit k síti. V úvodním setu prorazila Vandewegheové podání hned v prvním gemu a bez hrozby ztráty vlastního servisu si došla v koncovce i pro druhý brejk. Druhý set nezačala ideálně, prohrála si podání, ale bylo to poprvé a naposledy, kdy čelila brejkbolu.

Hned ve druhém gemu si ztracený servis vybojovala zpět a poté, co za stavu 2:2 bylo utkání kvůli dešti přerušeno a nakonec přesunuto na centrální kurt pod střechu, už dohrávka klání byla v plné režii slovenské tenistky.

„Snažila jsem se často měnit tempo hry, nepustit ji do rytmu,“ popisovala Rybáriková svou taktiku. „Dobře jsem četla její podání. Myslím, že proti Coco je právě tohle velmi důležité. Je potřeba opravdu dobře returnovat a držet vlastní podání. Snažila jsem se hlavně co nejvíce trefovat první servis.“

„S údery jsem byla dnes velmi spokojená a cítila jsem před utkáním velkou sebedůvěru. Někdy se během rozehrávky necítíte dobře, ale mé pocity byly opravdu dobré. Jen mě trochu zklamalo počasí a déšť. Chtěla jsem dohrát zápas na otevřeném dvorci, protože bylo trochu větrno a myslím, že to vyhovuje mé hře více než její,“ podotkla přemožitelka Karolíny Plíškové z druhého kola.

Myslela jsem, že se možná nevrátím

Po zdravotních problémech, kterými si prošla, přistupuje k tenisu v určitých momentech zcela jinak. Když od loňského července nemohla hrát, mnohokrát si uvědomila, že hru je potřeba si více užívat. „Občas jsem přemýšlela nad tím, že se možná už nikdy nevrátím. A teď jsem tu a jsem v semifinále grandslamu,“ zářila Slovenka. „Možná jsem více klidnější. Opravdu si užívám chvilky, kdy můžu být na kurtu. Jsem za to vděčná a šťastná. Mé zdraví teď drží, za což jsem ráda. Předtím jsem měla pořád nějaké problémy s kolenem nebo zápěstím, ale teď se mohu plně soustředit jen na svou hru,“ usmívala se.

Pokud chce Rybáriková postoupit do finále Wimbledonu, bude se muset vypořádat s další těžkou zkouškou v podobě světové patnáctky Garbine Muguruzaové ze Španělska, finalistkou Wimbledonu z roku 2015, kterou ale v roce 2015 právě na trávě v Birminghamu dokázala porazit hladce 6:3, 6:1.

„Je to úžasná hráčka a bude favoritkou. Ale já si chci hlavně ten zápas užít a uvidíme, co se stane. Před pár lety jsem s ní na trávě hrála a porazila ji. Nicméně semifinále Wimbledonu je trochu rozdíl,“ upozornila. „Viděla jsem ji hrát a hraje velmi dobře a agresivně. Její hrou jsem byla ohromena,“ podotkla.

„Ať už se stane cokoliv, je to pořád splněný sen,“ dodala závěrem Magdaléna Rybáriková.