Rozčilovat se? Nedůstojné! Šafránek ve Wimbledonu padl, ale nesmutní
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z WIMBLEDONU: Podle vzoru perfektně střižené wimbledonské trávy zkrátil i Václav Šafránek svůj jindy hustý plnovous. Tohle je důstojná a tradiční akce, dýchlo na něj, když poprvé v životě dorazil na nejslavnější turnaj světa. V kvalifikační premiéře obstál, i když s Kolumbijcem Alejandrem Gonzalezem nakonec padl 7:6 (2), 2:6 a 1:6.
Jaká pro vás byla premiéra na trávě?
Výkon nebyl úplně špatný, s trávou jsem se popasoval slušně. Soupeř ale ukázal, že byl zkušenější, zvykl si na moji hru a pak mě přehrál. Začal mi číst servis, všechno returnoval do kurtu bez chyb a já neměl co hrát.
Za stavu 1:1 ve třetím setu jste ztratil podání kvůli spornému autu. Byl míček podle vás v kurtu?
V celém gemu bylo asi deset shod, takže jsem měl dost šancí to dohrát už před tím. Tohle byl sporný moment, ale určitě to nerozhodlo.
Mohlo to vypadat jinak, kdybyste tenhle míček zvládl?
Bylo by to padesát na padesát. Takhle mě brejknul, podržel servis, pak už si hodně věřil a vyhrál 6:1.
Byl to váš první zápas na trávě v životě, jak jste se na něj připravoval?
Nijak extra. Přiletěli jsme v pátek, trénovali jsme dva a půl dne a pak jsem na zápas šel trochu z voleje. Snažil jsem se jít na kurt uvolněný. I kdybych před tím odehrál na trávě nějaký turnaj, moc zkušeností by mi to nedalo. Výkon jsem tady nakonec podal celkem slušný.
Vadil vám trávník v něčem?
Pohyb je jiný, než jsem zvyklý z betonu nebo antuky. Jednou jsem tam zakopl, ale to se asi stane každému.
Pořád jste si opakoval: „Soustřeď se, soustřeď se!“ Rozptylovalo vás něco?
Ani ne, byl jsem naopak právě celkem soustředěný. Dokonce jsem se ani moc nerozčiloval, tady na Wimbledonu by mi to přišlo nedůstojné!
Jak jinak vnímáte prostředí Wimbledonu?
Užívám si to od začátku. Mým dlouhodobým cílem bylo si tady zahrát a jsem rád, že se to konečně podařilo. Líbí se mi, že se tady potkáváme s takovou masou hráčů. Je tady v podstatě každý lepší tenista na světě.
Jak se vám líbí povinné bílé oblečení?
Jsem zastáncem podobných tradic a líbí se mi, že se tady dodržují. I proto na vás tady atmosféra Wimbledonu hodně dýchne, i když je to jenom kvalifikace a nehraje se v hlavním areálu.
Vypadl jste v prvním kole, ale výkon byl slušný. Převládá tak pocit radosti z toho, že jste si mohl tuhle šanci vyzkoušet?
Nehroutím se, byl to pro mě letos jediný turnaj na trávě. Hodně jsem chtěl vyhrát, ale nebudu odjíždět naštvaný. Doufám, že do grandslamových kvalifikací patřím. V létě snad na challengerech uhraju nějaké výsledky, díky kterým se v těchto sférách usídlím.
Čemu za svůj žebříčkový postup vděčíte?
U mě je to hodně o věku a vyzrávání. Na nějaké věci občas musíte sami přijít, než je pochopíte. Postupně se zlepšuju a tenhle vývoj pokračuje dál.
Jak dlouho zůstáváte v Londýně?
Hned v úterý jedu domu a začnu trénovat na antuce. Příští týden hraji challenger v Německu právě na antukových kurtech.
Co si z Londýna odvážíte?
Dalo mi to hodně zkušeností. Na trávě si tenista vyzkouší spoustu nových variant. Až sem pojedu příští rok, tak budu mít určité znalosti, které můžu využít k lepšímu výsledku.
