Přivítejte novou jedničku! Je to tady džungle, hlásí z Floridy Siniaková

- Jakub Slunečko

EXKLUZIVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z FLORIDY: V Ostravě to byla zakřiknutá slečna, co těžko vymýšlela řeč na úvodní banket. O dva měsíce později si dvacetiletá Kateřina Siniaková zvyká: „Už se to zlepšuje a občas se taky přidám k nějaké srandě,“ usmála se v exkluzivním rozhovoru pro Tenisový svět přímo z Floridy. Ostatně, otrkávat se musí – výběr Petra Pály totiž v semifinálové bitvě na Floridě povede jako nová jednička týmu.

Svůj vnitřní svět bude mít tahle milovnice detektivek ráda asi vždycky. Možná je to kus rozlehlé ruské duše po tatínkovi Dmitrijovi, možná jenom touha soustředit se na vlastní výkony. Ve dvaceti letech má totiž Kateřina Siniaková (38. hráčka světa) parádně našlápnuto k velké kariéře.

Potvrdit to má o víkendu na Floridě v pozici jedničky českého fedcupového týmu. Proti stojí favorizované Američanky. „Můžu hrát s každou a každou taky porazit,“ říká odhodlaná Siniaková. Tlak zatím necítí, což potvrzuje, když se ve skvělé náladě přichází podělit o první pocity z Floridy.  

Vypadáte celkem bezstarostně. Už to na vás trochu dolehlo?
V Ostravě jsem byla jako nováček a tady mám být jednička – to je pro mě samozřejmě změna. Ale zatím si spíš užívám, že můžu být v téhle skvělé partě. Holky jsou fajn a je to tady hlavně zábava. Bereme to samozřejmě vážně, ale sranda musí být, aby hlava vypnula. Přeci jen ještě pár dní máme.

Kdo se stará o zábavu?
Všichni už se na to naladili, takže každý z týmu se vždycky zapojí. Já jsem v Ostravě byla trochu zamlklá, ale tady už se to zlepšuje a taky se přidám. (úsměv)

Cítíte velkou zodpovědnost?
Zatím to tak neberu. Jako jednička mám samozřejmě vždycky zodpovědnost, ale budu prostě hrát nejlepší tenis. Tlak z médií nebo domova zatím necítím a snad ani nepřijde.

Co říkáte na prostředí?
Úžasné. Máme všechno kousek, pokoje i šatny jsou hned vedle kurtu. Moc se mi tu líbí a počasí je oproti Česku super.

Tam prý sněží...
Hrůza! Už je duben a padá sníh, takže jsem ráda, že můžu být pěkně v teplíčku. (usmívá se) Ale i přesto už se domů celkem těším.

Doma v Hradci jste nedávno dostala cenu pro nejlepšího sportovce roku. Už jste tam slavná?
Doma moc nejsem, ale necítím, že by si mě lidi nějak prohlíželi. A doufám, že se toho ani nedočkám! (směje se) Je samozřejmě super mít na své straně spoustu fanoušků, ale soukromý život je důležitý.  

Kolik soukromí máte tady na Floridě? Okolo vás chodí běžně hosté místního hotelu...
Řekli nám, že teď sem budou mít přístup jenom ti, co pracují tady v resortu. Takže tolik lidí tady není a když procházíme areálem, skoro nikoho už nepotkáváme.

Pořád ale potkáváte ještěrky, aligátory a další podobné tvory. Jak se vám tahle divočina líbí?
Přímo fanoušek toho moc nejsem. (směje se) Takže kobylkám a ještěrkám se radši vyhýbám. Viděli jsme už i aligátora, přišla želva, ještěrky jsou všude, dokonce jsme potkali i hada... Docela džungle, ale tady je to asi normální, nikdo to moc neřeší.

Jak se cítíte na kurtu? Nedávno vás trápilo zranění zad, zasáhlo vás to hodně?
Mrzelo mě to, protože jsem byla dobře rozjetá. Když jsem nastupovala do turnaje v Charlestonu, tak jsem se cítila fakt výborně. Tohle mi najednou rozházelo program. Debl jsem hrála, ale když byla pauza, radši jsem nic nedělala. Ale tady se do toho zase rychle dostanu, protože antuka je můj oblíbený povrch.

Jste tedy schopná odehrát během víkendu tři zápasy? Petr Pála řekl, že vás chce maximálně vytížit...
Už je to dobré. Když jsem trénovala, tak mě to neomezovalo. Občas, když míč špatně odskočí, tak mě záda trochu trápí, ale do zápasů jsem stoprocentně připravená.

Jak se vám zdají potenciální soupeřky – jednička Coco Vandewegheová a dvojka Lauren Davisová?
Ani s jednou jsem zatím nehrála. Coco je nepříjemná, hraje aktivně, má výborný servis. Na druhou stranu hrajeme na antuce, může to být pomalejší, navíc ona má občas výpadky. Když budu bojovat a využiju výhodu povrchu, tak to půjde. Davisová je trochu pracovitější, uhrává míče ve výměnách, protože je menší než Coco. Takže je dost trpělivá a tím to bude těžké. Ale můžu hrát s každou z nich a každou i porazit.

Výkony jste stabilizovala, stoupáte žebříčkem. Nedávno jste ale řekla, že na kurtu ještě potřebujete zlepšit řeč těla, nebýt tak vláčná... Jak vám to jde?
Na tom pracuju pořád, to je taková moje horší stránka. Ale tady za mnou bude tým a pomůže mi i atmosféra. Na kurtu se vždycky snažím bojovat, i když to možná někdo nevidí, a uvnitř nikdy nevzdám žádný balon. To mi může tady ve Fed Cupu pomoct.