Gengelova pouť v zemi faraonů: Čech podruhé za sebou krůček od titulu, zbraně ale neskládá

- Filip Lefenda, David Schlegel

Takřka v životní formě hraje v posledních týdnech v egyptském Šarm aš-Šajchu jednadvacetiletý Marek Gengel. Tenista z deváté stovky světového žebříčku došel v Egyptě podruhé za sebou opět do finále, kde stejně jako předminulou neděli znovu podlehl až domácí nasazené jedničce Maamúnovi. Tentokrát však favorita potrápil o poznání více, když s ním prohrál až 4:6 v rozhodujícím setu. K premiérovému singlovému titulu z podniku ITF tak sympatickému chlapci nechybělo mnoho. A kdo ví, třeba se z něj bude radovat už tento týden. V zemi rozkládající se na řece Nil totiž nadále zůstává.

Marku, druhé finále v Šarm aš-Šajchu v řadě, ale opět jste v něm prohrál s domácím Karimem-Mohamedem Maamúnem. Máte velkou radost?
Zase tak velkou radost úplně nemám. Minulý týden, kdy jsem hrál své první finále, byla asi větší. Teď už je to druhé finále, ale samozřejmě, je to pro mě další skvělý úspěch a jsem za něj rád. Ale prohrát 4:6 ve třetím setu trošku zamrzí.

Ve finále jste soupeři vzdoroval podstatně více než v minulém zápase. Strávili jste na kurtu tentokrát skoro dvě hodiny, hráli jste tři sety. V čem byly oba zápasy jiné?
Tentokrát to bylo o hodně vyrovnanější než v minulém zápase, i když ze začátku to vypadalo, že to bude opět náběh na stejný výsledek jako minulý týden. První set jsem prohrál 6:4. Dnes se ale projevilo, že jsem na něj byl trochu lépe připraven, přeci jen jsem s ním hrál letos už potřetí a věděl jsem trošku jak na něj. A také jsem měl samozřejmě mnohem více sil než posledně.

První dějství vyhrál Egypťan 6:4 a rozhodl ho jediný brejkbol za celý set, který Maamún proměnil. Jak ten klíčový moment, který se přihodil hned v prvním gemu, vypadal?
První sadu rozhodl hned úvodní gem, kdy jsem si prohrál své podání. Pak už se celý set dospěl do stavu 6:4. Trošku mě to mrzí, protože první gemy jsou velice důležité, obzvlášť v takových těžkých zápasech, a už se mi tohle párkrát v minulosti stalo. Člověk ještě není tak rozehraný a v tomto gemu je strašně důležité zkoncentrovat se na každý míč. To se mi tady nepovedlo.

Druhou sadu jste naopak odstartoval brejkem vy, všech pět brejkbolů soupeře jste pak soupeři odvrátil. Vyvíjel na vás protivník při vašem podání velký tlak?
Ve druhém setu jsem mu hned prolomil servis. To mě nakoplo, podařilo se mi to poprvé za ty tři zápasy, co jsme spolu hráli. V předchozích dvou utkáních jsem ho ani jednou nebrejknul, což je hrozné. Teď jsem ho o podání připravil ve druhém setu poprvé a najednou jsem už věděl, že se to dá. To byl takový odpich. Měl jsem v hlavě, že s ním dnes půjde hrát.

Za stavu 5:3 měl Egypťan brejkbol a vy jste zkazil první podání. Co se v závěru druhé sady stalo?
Když měl za stavu 5:3 brejkbol a já zkazil první podání, byla velice dlouhá výměna a já ji vyhrál. Pak už jsem gem dopodával. Byl to také jeden z klíčových momentů druhého setu. Kdybych neuspěl, bylo by to 5:4 a pak už by třeba ani nemuselo dojít na třetí sadu, takže jsem rád, že jsem tuto dlouhou výměnu zvládl a mohlo se jít na rozhodující set.

Možná rozhodujícím momentem zápasu byl první gem třetí sady, kdy jste při podání Maamúna vedl 15:40, ale následně jste prohrál deset míčků v řadě. Mimo jiné jste čistou hrou přišel o svůj servis...
Měl jsem tam při jeho podání ve třetím setu nějaké šance, mohl jsem ho hned brejknout, ale bylo to strašně těžké, protože od chvíle, kdy čelil dvěma brejkbolům, začal následující dva tři gemy hrát strašně dobře. Nedalo se s ním normálně hrát, bylo to hrozně těžké. Proto jsem zřejmě prohrál těch deset míčů za sebou a tím mě vlastně i brejknul. Najednou chytnul fazónu a nedalo se s ním hrát.

Za stavu 2:5 jste při svém servisu prohrával 15:40, ale dva mečboly jste odvrátil a servis jste udržel. Následně jste soupeře konečně brejkl, když jste proměnil až čtvrtou brejkovou možnost. Jak byste popsal tyhle momenty?
Drželi jsme si pak podání. Za stavu 5:2, kdy jsem servíroval, to bylo 15:40, ale pomohl jsem si podáním. Odvrátil jsem jeden těžký míč, bylo tam při mečbolu „prase“. Vybojoval jsem to, takže jsem si udržel servis na stav 5:3 a říkal jsem si, že takto na tomhle turnaji ještě skončit nechci. Přeci jen se hrálo o dost bodů a chtěl jsem s tím něco udělat. Povedlo se mi ho brejknout v poslední možný moment. Byl to dlouhý gem a bylo na něm vidět, že se trochu bál zápas ukončit. Zkazil pár lehčích úderů, dal mi konečně šanci a já jsem ji využil. Brejknul jsem ho, bylo to 5:4 a šel jsem podávat.

Následně jste za stavu 4:5 podával, vedl jste 30:15, ale soupeř nakonec poslední tři míčky zápasu vyhrál a na turnaji triumfoval on. Co si budete nejvíce vyčítat?
Tohle je moment, který mě ze zápasu mrzí asi nejvíce. Nedopodával jsem na stav 5:5, prohrál jsem tento gem a tím i celý zápas. Za stavu 30:30 jsem dal dvojchybu, kterých jsem za celý zápas ani moc nezahrál, předtím to byly jen dvě. Pak se mi to sešlo, že jsem zrovna v tento okamžik dal dvojchybu. Soupeř měl mečbol. Pak jsem dal dobrý první servis, on ale strašně dobře zreturnoval pod nohy, já to zkazil do sítě a byl konec.

Jaroslav Pospíšil kdysi v Egyptě pravidelně zápasil s domácím Safwatem a vždycky si postěžoval, že jak má Egypt rád, tak v zápasech s domácími tenisty rozhodčí rozhodují všelijak. Jak tohle vidíte vy?
Ve finále jsou tady v Egyptě i dva čároví rozhodčí. Žádné velké chyby nedělali. Udělali třeba dvě tři, ale to byly fakt strašně těsné míče, nedá se jim nic vyčítat. Já jsem zde s rozhodčími maximálně spokojený, na rozdíl třeba u nás v České republice, kde se v zimě také hrálo na tvrdém povrchu a to bylo úplně hrozné, nedá se to vůbec srovnávat. U nás udělal rozhodčí za zápas 25 chyb a tady udělají třeba tři.

Kdybyste měl srovnat své výkony v tomto týdnu s těmi na minulém turnaji, kdy jste hrál lépe?
Řekl bych, že na tomto turnaji jsem hrál lépe. Na minulém jsem sice dokázal ve dvou zápasech zvrátit stav 3:5 ve třetím setu a otočit, ale tento týden mi přišlo, že jsem až do finále prošel jako nůž máslem (smích). To bylo dobře, před každým zápasem jsem si hodně věřil a až dnes jsem vlastně prohrál s hodně kvalitním hráčem, který získal v této sezóně už pátý titul. Takže jsem neprohrál s nikým špatným (smích).

Do turnaje jste se dostal jako „special exempt“, jinak byste musel hrát kvalifikaci. Jak moc vám to usnadnilo vaši pozici?
Ano, do turnaje jsem se dostal jako „special exempt“, byl jsem rád. Už když jsem hrál semifinále, tak jsem věděl, že to budu mít. Strašně moc to usnadní situaci. Minulý týden v neděli jsem dohrál také finále a tenhle turnaj jsem začínal až ve středu, takže jsem měl dva dny volno, což ušetří spoustu sil, než kdybych musel hrát kvalifikaci. Ono to ani nejde, protože jsem dohrál finále v neděli a už od soboty bych musel hrát první kolo kvalifikace, takže jsem rád, že jsem ji hrát nemusel a ušetřil jsem tím spoustu sil do finále.

V prvním kole jste pomstil Filipa Dudu, vašeho deblového parťáka na turnaji, a porazil jste Richarda Maigu ze Švýcarska. Řešili jste ten zápas s Filipem? V čem byl soupeř nebezpečný? Už je mu 27 let, ale nejvýše byl na žebříčku na 780. místě.
První zápas na tomhle turnaji byl docela v pohodě, vyhrál jsem 6:1 a 6:3. Stav nenasvědčoval tomu, že bych měl prohrát, věřil jsem si. Sice jsem měl docela kvalitního soupeře, i když to tak podle výsledku vůbec nevypadá, ale myslím, že to byl asi nejtěžší kvalifikant, kterého jsem mohl dostat. Zvládnul jsem to ovšem fakt dobře a nedal jsem mu vůbec šanci. S Filipem jsem to moc neřešil, ale jsem rád, že jsem ho pomstil. Den před zápasem mi říkal, že soupeře v klidu přejedu a to se i potvrdilo (smích).

Ve druhém kole jste si střihl reprízu s Alexandrem Manafovem, 334. hráčem světa. A podruhé během dvou týdnů jste druhého nasazeného hráče vyřadil. Minule jste mu nepovolil ani jeden brejkbol, tentokrát jeden, ale ani ten Ukrajinec nevyužil. V čem mu vaše hra nesedí?
Druhé kolo bylo zajímavé. Bylo to úplně stejné, jako na minulém turnaji, hrál jsem se druhým nasazeným Manafovem. Znovu jsem ho porazil ve dvou setech a řekl bych, že to bylo snadnější než předtím. Sice jsme si ze začátku dobře drželi servisy až do stavu 6:6, ale já jsem měl v prvním setu spoustu šancí, kdy jsem ho mohl i brejknout. Odzadu i na servisu jsem se cítil dobře, takže to byla jenom otázka času a taky se to potvrdilo v tiebreaku, který jsem vyhrál 7:2. Druhý set už se jako by spíš jen dohrával, takže jsem rád, že jsem i podruhé porazil takhle kvalitního hráče.

První set jste získal v tiebreaku poměrem 7:2, ve druhém jste jasně dominoval a vyhrál 6:1. Věřil jste si na něj? Jak byste oba zápasy s Manafovem za poslední dva týdny porovnal?
Proti Manafovovi jsem vždycky dobře podával a odzadu byl lepší než on. Donutil jsem ho dělat chyby a on mě ne, to bylo asi to, co mu moc nesedělo, hráli jsme v tempu. Dobře jsem mu i returnoval, takže to pro něj bylo těžké. Sice je levák, ale proti mně mu to nepřineslo vůbec žádnou výhodu. Nehraji proti levákům rád, ale proti němu mi to zrovna moc nevadí.

Ve čtvrtfinále vás čekal krajan Tomáš Papík, který vás na tvrdém povrchu loni dvakrát porazil. Cítil jste proti němu větší motivaci než proti jiným? O den dříve vás navíc s Davidem Poljakem vyřadili ve čtvrtfinále čtyřhry, v níž jste hrál s Filipem Dudou...
S Tomášem Papíkem to byl pikantní souboj. Hráli jsme spolu o semifinále, což je tady na těch futurech takový skok – když člověk vyhraje, tak má šest bodů a když prohraje, tak má jen dva body. Pro mě to znamenalo ještě více, protože když jsem tento zápas vyhrál, potvrdil jsem si, že na dalším turnaji opět nebudu muset hrát kvalifikaci a opět dostanu „special exempt“. Povedlo se mi to, ale bylo to opět těžké utkání. Tomáš asi nemá na začátku roku takovou formu, jakou měl minulý rok, kdy jsem s ním dvakrát prohrál. To asi bylo také znát.

Zápas rozhodly dva brejky, každý v jednom setu. Bylo to hodně o servisu? Jak ten zápas vypadal a co ho rozhodlo?
S Tomášem jsem dobře servíroval a i odzadu jsem se cítil docela dobře. V každém setu rozhodnul shodně jeden brejk, který jsem si vždy uhájil. Jinak to ale bylo opravdu těžké utkání, do té doby nejtěžší na turnaji. První kolo jsem měl docela lehké. Ve druhém to s Manafovem nebylo snadné, ale Tomáš mě potrápil více.

V semifinále jste si poradil s Nizozemcem Jelle Selsem 6:4, 7:5. V tomto zápase nebyl servis takovou výhodou, sám jste ho třikrát prohrál. Čím to bylo způsobeno?
Říkal jsem si, stejně jako před týdnem, kdy jsem měl v semifinále Švýcara Johana Niklese, že to jsou soupeři o finále, u kterých by byla škoda, kdyby s nimi člověk prohrál. Mohl jsem mít daleko těžšího soupeře. Jsem rád, že jsem ho porazil 6:4, 7:5. Sice jsem si v zápase prohrál třikrát podání, předtím ve třech utkáních ani jednou, ale bylo to dáno i tím, že v ten den foukal hodně vítr a všechny servisy jsem si prohrál právě proti větru. Jinak si však myslím, že jsem byl ve všech ohledech lepší než Nizozemec.

V deblu jste s Filipem Dudou uhráli jedno kolo, když jste porazili nebezpečné Rusy Lobkova s Ťjurněvem, abyste pak prohráli s Papíkem a Poljakem. Jak své vystoupení v deblu hodnotíte?
V deblu je to vždycky o pár míčích, ještě kór u mě. Vždycky, když prohraji, tak v supertiebreaku, snad nikdy jsem nedostal „kotel“ dvakrát 6:2 a šel domů (smích). Chybí tomu vždycky kousek, ale prohráli jsme s kvalitními soupeři Tomášem a Davidem, kteří spolu už hráli i finále. K úspěchu nechybělo mnoho. V prvním kole jsme porazili Rusy, což byl dobrý výsledek. Docela jsme je smetli, ale oba už ten den prohráli v singlu a bylo na nich vidět, že v deblu už nejsou tolik namotivováni.

Mimochodem, do debla jste dostali divoké karty. Jak se to přihodilo?
Je to tak. Zařídil je Filip, protože je tu na těch turnajích už poněkolikáté. Oba spíme na oficiálním hotelu a organizátoři dávají divoké karty právě lidem, kteří jsou ubytováni zde, protože to nikomu jinému ani nemají možnost dát.

Budete hrát čtyřhru i na dalším turnaji?
Ano, s Francouzem Thomasem Brechemierem. Byl teď v semifinále a prohrál také s Maamúnem 4:6 ve třetím, takže si asi budeme mít o čem povídat.

Jaký je váš zdravotní stav a jak jste na tom s únavou?
Zdravotně jsem v pořádku, nic mě netrápí. Unavený ani tak nejsem. Finálové utkání mi dalo samozřejmě zabrat, ale v pondělí si dám volno a na další turnaj zas budu na sto procent připraven. Tady jsem do finále prolítl docela v klidu a jeden zápas mi zase tolik sil do příštího týdne nesebere.

Jaký je váš další program?
Budu tu hrát ještě příští turnaj, a kdybych náhodou došel do semifinále, které se hraje v sobotu, zůstal bych tu ještě na další, v pořadí už čtvrtý turnaj. Pokud bych prohrál kdykoliv dříve, už ho hrát asi nebudu, protože bych musel do kvalifikace. Jedině tedy, kdybych to dotáhl do soboty a dostal opět výjimku v podobě „special exempt“, to bych možná zůstal.

Gengelova cesta turnajem

Dvouhra
1. kolo: MAREK GENGEL – Riccardo Maiga (SUI) 6:1, 6:3
Osmifinále: MAREK GENGEL – Vladyslav Manafov (UKR) 7:6 (2), 6:1
Čtvrtfinále: MAREK GENGEL – TOMÁŠ PAPÍK 6:3, 6:4
Semifinále: MAREK GENGEL – Jelle Sels (NED) 6:4, 7:5
Finále: MAREK GENGEL – Karim-Mohamed Maamún (EGY) 4:6, 6:3, 4:6

Čtyřhra
1. kolo: GENGEL, DUDA – Lobkov, Ťurněv (oba RUS) 6:2, 6:3
Čtvrtfinále: GENGEL, DUDA – PAPÍK, POLJAK 7:5, 4:6, 4:10

Gengel si v loňském říjnu zahrál na obou jabloneckých halových futurech. Na tom prvním potrápil v úvodním kole reprezentanta Zdeňka Koláře, se kterým padl až v tiebreaku rozhodujícího setu...

 
...na druhém turnaji pak Gengel Kolářovi porážku oplatil a došel až do semifinále, kde následně skončil na raketě Nizozemce Lootsmy. Oba jablonecké futury vyhrál Petr Michnev.