Chci se znovu vrhnout do tenisu, hlásí po finálové jízdě student Tadeáš Paroulek

- David Schlegel, Michal Hladký

Žebříčkovým maximem Tadeáše Paroulka je 541. pozice. Jenže čtyřiadvacetiletý český tenista takřka celý rok neodehrál na okruhu ani jeden zápas, kvůli čemuž z rankingu ATP vypadl. Do turnajového kolotoče se vrátil před týdnem, a to více než úspěšně. V americkém Texasu postoupil až do finále. „Na podzim mám v plánu dokončit školu, od ledna se pak chci znovu pořádně vrhnout do tenisu a hrát pravidelně turnaje,“ prozradil.

První letošní mezinárodní turnaj jste odehrál až v říjnu. A hned jste postoupil do finále! Co vlastně za vaší absencí stálo?
Bylo to můj první turnaj tento rok na okruhu ITF, to je pravda. Ale normálně jsem hrál tenis, na univerzitě v USA. Nebylo to tak, že bych zničehonic vzal raketu do ruky a rozhodl se vyjet na turnaj.

Přes léto jste pobýval doma v Česku?
Strávil jsem ho v Dallasu, kde jsem pracoval na stáži. Chtěl jsem si vyzkoušet, jaké to je pracovat každý den v kanceláři od devíti do pěti. Po téhle zkušenosti jsem se rozhodl, že bych to chtěl zkusit v tenise. Přeci jen je to příjemnější než být každý den zavřený v kanceláři. Na podzim mám v plánu dokončit školu, od ledna se pak chci znovu pořádně vrhnout do tenisu a hrát pravidelně turnaje.

Budete se vracet do Evropy, nebo zůstanete v USA?
Zezačátku se vrátím do Evropy, kde strávím přibližně půl roku. Poté uvidím, jak na tom budu žebříčkově. Na zimu bych se případně vrátil za moře, ale uvidím.

Čemu se v současnosti věnujete?
Momentálně studuju na Baylorské univerzitě v Texasu, kde dokončuji magisterské studium byznysu. Stále trénuji s tamním týmem, ale čeká mě už poslední semestr, takže následně se vracím.

Jaké pro vás bylo hrát univerzitní týmovou soutěž?
Je to úplně jiná zkušenost než hrát sám za sebe. V kolektivu je to zábavnější. Trénujete spolu, společně si i užíváte úspěchy a vzájemně se podporujete. Bylo to fajn. Tenis je ale individuální sport, teď už to bude o něčem jiném.

Jak už jsem zmínil, tak letos jste na okruhu až donedávna neodehrál ani jeden turnaj…
Od ledna do května se hraje univerzitní soutěž, takže jsem nemohl. A od června do srpna jsem pracoval v Dallasu. V létě jsem odehrál alespoň dva turnaje ze série UTR, takže jsem ze cviku úplně nevypadl.

Na turnaji v texaském Harlingenu s dotací 25 tisíc amerických dolarů jste prošel z kvalifikace až do finále. Jak své výkony hodnotíte?
Beru to jako úspěch, ale není to tak, že bych byl extrémně překvapen. Měsíc a půl jsem každý den tvrdě trénoval, cítil jsem se skvěle připravený. Musel jsem jít přes kvalifikaci, kde jsem měl dva lehčí zápasy. Následné první kolo s Japoncem Sakamotem bylo obtížné, Rei je vynikající tenista. Byl jsem rád, že jsem ho zvládl porazit. Ve druhé rundě jsem narazil na Jacka Kennedyho, šestnáctiletého mladíka a taktéž skvělého hráče.

Ve čtvrtfinále na mě čekal Keshav Chopra, univerzitní tenista. Nic jednoduchého. Můj vrchol pak přišel v semifinále, kde proti mně stál Stefan Dostanic, který byl vloni univerzitní jedničkou. To byl parádní zápas. Ve finále už mi došly síly, soupeř zahrál dobře a zaslouženě vyhrál. Odehrál jsem nicméně skvěle zápasy. Kdyby mi někdo před turnajem řekl, že projdu do finále, určitě bych to bral všemi deseti.

Nakolik z vás Amerika za ta léta udělala Američana?
Líbí se mi tady, zvykl jsem si na zdejší styl života. Strávil jsem v USA skoro šest let. Kdybych nehrál tenis, pravděpodobně bych v Americe zůstal a pracoval. Ale tím, že chci zkusit ještě prorazit na okruhu, tak to plánuji střídat. Léto v Evropě, zima v USA. Uvidíme, je to otevřené. Kdybych si však měl vybrat, kde bych se měl usadit, asi by to bylo za mořem. Abych byl upřímný, cítím se tady asi trochu víc doma než v Praze.

Jak udržujete kontakt s rodinou? Jezdíte za ní na návštěvy?
Snažím se dvakrát do roka jezdit zpátky do Prahy. Alespoň na Vánoce, pak na několik týdnů během prázdnin. S rodiči jsem každý den v kontaktu, vloni se za mnou dokonce byli podívat. Mladší brácha Filip mě byl navštívit nedávno a je rozhodnutý, že půjde taky studovat do USA. Nicméně univerzitu ještě vybírá.

Kam nyní povedou vaše další kroky?
Musím skloubit sport se školou, do konce roku odehraju asi ještě jeden nebo dva turnaje. V lednu se už vrátím do Prahy a budu se chtít do tenisu pořádně obout.

M25 Harlingen (muži, USA, 25 000 USD, tvrdý povrch)
1. kolo kvalifikace: Tadeáš Paroulek – Miguel Angel Alonso (MEX, 1800.) 6:0, 6:3
Finále kvalifikace: Tadeáš Paroulek – Arin Pallegar (USA, -) 6:2, 6:2
1. kolo: Tadeáš Paroulek – Rei Sakamoto (JPN, 784.) 3:6, 6:3, 6:4
2. kolo: Tadeáš Paroulek – Jack Kennedy (USA, -) 6:4, 6:2
Čtvrtfinále: Tadeáš Paroulek – Keshav Chopra (USA, 626.) 6:2, 6:4
Semifinále: Tadeáš Paroulek – Stefan Dostanic (USA, 952.) 4:6, 6:2, 6:4
Finále: Tadeáš Paroulek – Johannus Monday (GBR, 573.) 0:6, 1:6


deneme bonusu