Je to zvíře, bestie, vysekl Zverev poklonu Alcarazovi. Němec promluvil i o traumatu z píchání inzulínu

- Jan Vojkůvka

Sen o premiérovém grandslamovém titulu se mu rozplynul. Německý tenista Alexander Zverev ani ve svém druhém finále na turnaji velké čtyřky neuspěl, když s Carlosem Alcarazem prohrál 3:6, 6:2, 7:5, 1:6, 2:6. Přesto může z Paříže odjíždět spokojený, a to i s ohledem na to, že přes doživotní zdravotní problémy s diabetem opět potvrdil, že patří k nejlepším tenistům světa.

Vypadalo to, že má Alcaraze na lopatě. Ve třetím setu totiž Zverev předvedl fenomenální comeback a z 2:5 otočil na 7:5. Alcaraz jeho nápor vůbec nestíhal, díky čemuž se Němec ujal vedení 2:1 na sety. Jenže pak naopak zabral Španěl a byl to Zverev, kdo herně odpadl. V dalších dvou sadách uhrál jen tři gemy a zbyly mu oči pro pláč.

Kdyby se hrálo na dva vítězné sety, byl by grandslamovým šampionem. Opět se ale ukázalo, jak důležité je, že se největší turnaje světa hrajou na tři vítězné sady. Zajistí to totiž, že jen ti nejlepší a nejlépe připravení si nakonec sáhnou na vysněnou trofej.

„Mám pocit, že tenisově jsem byl tři sety skvělý. Pak jsem ale šel hodně dolů. I když jsme oba fyzicky silní, tak Alcaraz je zvíře. Je to bestie,“ uvedl Zverev po utkání a vysekl tím španělské hvězdě poklonu. „Intenzita, s jakou hraje tenis, je jiná než u ostatních. Dokáže spoustu různých věcí. V průběhu zápasu dokonale změnil taktiku. Je to fantastický hráč, a to i po fyzické stránce. Musím se podívat se svým týmem, co můžu udělat, abych byl na stejné úrovni,“ přemítal.

„Měl jsem své šance na brejk, ale nedopadlo to pro mě dobře. On hrál neuvěřitelně, ve čtvrtém a pátém setu lépe než já, ale mám pocit, že jsem ve finále udělal vše, co jsem mohl. Na US Open v roce 2020 jsem takový pocit neměl,“ vrátil se ve vzpomínkách k neúspěšnému finále v New Yorku. „Rozhodující moment zápasu přišel na začátku čtvrtého setu. Ztratil jsem koncentraci, vůbec jsem neměl sílu v nohách při podání. Možná to bylo tím, jak intenzivně Carlos hrál.“

Zverev se pomaličku dostává do pozice nejlepšího tenisty světa bez grandslamového titulu. To byl v minulosti případ například Tomáše Berdycha, který měl tu smůlu, že hrál během supersilné generace Rogera Federera, Rafaela Nadala, posléze i Novaka Djokoviče či Andyho Murrayho.

Zverev to má obdobné. Napřed byli lepší Nadal s Djokovičem, nyní přebírají štafetu Alcaraz a Jannik Sinner. Zverevovi ve hře pravděpodobně chybí nějaký pomyslný X-factor, kterým by dotáhl svou pouť ke kýženému cíli.

Onemocnění diabetem není konečná, upozorňuje Zverev
Svou roli přitom může hrát i nemoc, se kterou se bude potýkat celý život. Jedná se o diabetes 1. typu, kvůli němuž si musí píchat inzulín. Musí tak činit i během tenisových zápasů, proto poměrně často odchází na toaletu, pokud je ta možnost.

Přestože se tato nemoc nedá nikdy zcela vyléčit, byť se na to některé výzkumy snaží zaměřovat, tak při správné léčbě může člověk žít normální život. Tedy s injekcemi. A to navzdory tomu, že lékaři Zverevovi říkali, že s tímto onemocněním nikdy nemůže být profesionálním sportovcem. On ale prokázal přesný opak!

I proto, že je slavným tenistou, tak by rád dal zejména dětem najevo, že tato diagnóza pro ně neznamená konec koníčků, které milují. „Můžete s tím mít normální život a dělat, cokoliv chcete. Já chci hrát tenis, a to je jediná věc, která mě zajímá,“ uvedl Zverev.

Přesto však přiznal, že se ne vždy choval zcela podle zásad, které prosazuje. Byť si myslí, že by se diabetici neměli za své onemocnění stydět, sám dlouho své obtíže skrýval. „Styděl jsem se za to. Vždycky jsem se to snažil skrývat. Nikdy jsem si nekontroloval hladinu inzulínu na veřejnosti nebo během zápasů. Nikdy byste mě neviděli, jak si dávám injekci nebo něco podobného. Vždycky jsem to chodil dělat na záchod, což ale není správné,“ upozornil. To se změnilo v roce 2022, kdy o své nemoci promluvil.

Před kamerami a diváky na stadionech se však snaží píchání inzulínu stále vyhýbat. Má to spojitost s traumatem z dětství, o kterém ale nechtěl příliš mluvit. „Ano, myslím, že mám trauma z dávných dob, ale člověk by se za to neměl stydět,“ dodal s tím, že by lidé neměli skrývat své onemocnění. I on už začíná například kontrolovat hladinu cukru během zápasů, byť to nedělá úplně rád.

V roce 2022 založil německý tenista rovněž Nadaci Alexandera Zvereva, která má vedle informování o této nemoci také usnadnit dostupnost inzulinu a potřebných léků dětem trpícím touto nemocí v rozvojových zemích.

A jak onemocnění diabetem ovlivňuje samotnou hru Alexandera Zvereva? „Když je hladina cukru nízká, máte pocit, že se vám točí hlava a necítíte se úplně dobře. Pak můžete třeba vidět, jak si beru gely s cukrem. Když je hladina cukru v krvi naopak vysoká, tak cítíte, že jste pomalí a vaše svaly nepracují. Máte pocit, že jste prostě unavení a tak trochu se vám chce jít spát,“ vysvětlil.