Rozloučení v slzách. Olympijský medailista v Indian Wells končí kariéru

- Jan Vojkůvka

V pondělí večer se na turnaji Masters v Indian Wells odehrála dojemná scéna, když americký tenista Steve Johnson společně se svou ženou Kendall a dcerami Emmou a Molly odcházel v slzách z kurtu číslo 3. Američan padl v kvalifikaci s Emiliem Navou po velké bitvě 7:6(6), 6:7(10), 4:6 a odehrál svůj poslední singlový zápas kariéry. Jakmile na tomto turnaji dohraje rovněž ve čtyřhře, tak pověsí raketu definitivně na hřebík.

Když čtyřiatřicetiletý tenista odcházel z kurtu, dopadla na něj tvrdá realita. Končí totiž jedna dlouhá etapa jeho života. Není divu, že jen s velkými obtížemi zadržoval slzy. „Pro mě je to jen vyvrcholení všeho, co mě v podstatě provázelo životem, tenisem jako takovým, po několik desetiletí,“ uvedl Johnson pro oficiální stránky ATP.

O tom, na jakém turnaji by chtěl ukončit kariéru, přitom příliš dlouho nepřemýšlel. Indian Wells bylo jasnou volbou. „Vyrůstal jsem tu jako dítě a chodil sem s tátou a rodinou na tenis každý rok. Viděl jsem, jak se to tu rozrůstá a jak se tento turnaj mění. Vždycky to bylo moje oblíbené místo,“ poznamenal s tím, že jeho poslední singlový zápas viděla i podstatná část rodiny, nejen žena a děti.

„Nebylo žádné jiné místo, kde bych si opravdu přál, aby se odehrál můj poslední turnaj. Bylo to tady a mám velké štěstí, že se mi to podařilo uskutečnit,“ byl vděčný Johnson.

Johnson se stal známým nejen jako tvrdý soupeř, ale byl proslulý i svou přátelskou povahou. I proto na jeho duel s Navou přišlo mnoho jeho bývalých trenérů a přátel z branže.

Kombinace kvalitního tenisu a kamarádství jej provázela po celou kariéru, a to už během studia na University of Southern California, kde hrál tenis za tamní tým Trojan. Svému univerzitnímu týmu pomohl v NCAA ke čtyřem týmovým trofejím a ve dvouhře tehdy zaznamenal úctyhodnou šňůru 72 vítězství v řadě. Svůj ničivý forhend a bojovného ducha pak přetavil v sílu, která naháněla strach i soupeřům na okruhu ATP.

„Myslím, že mohu být hrdý na to, co jsem dokázal, protože jsem udělal téměř vše, co bylo v mých silách. Mám pocit, že jsem nenechal kámen na kameni, což je pro mě nejdůležitější,“ vyprávěl na tiskové konferenci. „Nechci se ohlížet zpátky a něčeho litovat, nebo si přát, abych něco udělal jinak. Mít kariéru, jakou jsem měl, je super.“

Johnson během kariéry vyhrál čtyři turnaje ATP a v roce 2016 vystoupal až na 21. místo světa. Ve čtyřhře byl světovou devětatřicítkou a povedlo se mu dvakrát projít do semifinále US Open. Největším úspěchem pro něj byl zisk bronzové medaile na olympijských hrách v Riu v roce 2016, kde hrál po boku Jacka Socka.

Přestože mu je 34 let a klidně by mohl ještě řadu let hrát přinejmenším na deblové úrovni, tak takovou věc Johnson rovnou zavrhnul. Jakmile spolu s Tommym Paulem dohraje nadcházející deblový turnaj právě v Indian Wells, definitivně skončí.

„Nechtěl jsem být někým, kdo dokulhá přes cílovou pásku, chtěl jsem ji přejít po svých,“ naznačil, že s věkem přichází kvůli profesionálnímu sportu i řada zdravotních patálií. „Někteří kluci rádi hrají, dokud jim neupadnou kola, a já k tomu mám velký respekt. Ale co se mě týče, byl jsem připraven skončit, takže uvidíme, co přinese další kapitola,“ dodal.