Vezmu si wimbledonského vítěze, hlásí Kolodziejová z pracovní dovolené v Cancúnu

Letošní sezona pro vás byla přelomová. Po loňském vítězství na turnaji WTA v Parmě s Anastasií Detiuc jste se dostala v deblovém žebříčku hodně vysoko a mohla jste hrát velké turnaje. Uzrálo se tady vaše rozhodnutí plně se koncentrovat na deblovou kariéru?
Posledním opravdovým turnajem v singlu byla pro mě kvalifikace Wimbledonu v minulém roce. Tím jsem svou kariéru ve dvouhře v podstatě uzavřela. Pak jsem se vrhla na debla, protože mě motivovala slova Maky (pozn. red.: Markéty Vondroušové), že když se dostanu na světovém žebříčku čtyřher do stovky, bude se mnou hrát v Austrálii na grandslamu.

Brala jsem to tehdy pořád trochu s rezervou, protože jsem nevěděla, zda se dokážu za půl roku do té stovky dostat. Ono to ale vyšlo a my jsme se po osmi letech od chvíle, kdy jsme spolu vyhrály v Melbourne čtyřhru v juniorkách, sešly na grandslamu. Bylo to pro mě hodně emocionální a velká srdcovka. Ještě navíc jsme spolu uhrály v Austrálii třetí kolo, což bylo na to, že šlo o můj první grandslam v hlavní soutěži hodně super. Ještě tam ovšem byla jedna důležitá okolnost.

Povídejte…
Hodně mi pomohlo, že jsem ten debl začala trénovat s Davidem Škochem, dneska vlastně už mým snoubencem.

Vy se budete brát?
To jsem tady zase něco propálila (smích).

A plánujete hrát dál nebo se se po svatbě chystáte na rodičovské povinnosti? Davidovi je 46 let a z prvního manželství má dceru Lenku.
Asi jednou budu chtít mít děti, ale první na pořadu dne je svatba, která bude v červenci. Každá tenistka má svatbu v červenci.

Vy jste byla Markétě na svatbě za svědkyni, také se vdávala v červenci. Půjde vám za svědkyni?
No, přemýšlela jsem o tom, ale nakonec mi asi za svědka půjde brácha nebo sestra. Maky tohle chápe. Ještě si o tom s nimi budu muset popovídat. Spíš to ale vypadá na někoho z rodiny.

Bude to během Wimbledonu?
Bude to po Wimbledonu, jinak bychom tu svatbu nestihli.

Jedete do Wimbledonu vyhrát?
Maky třeba bude zase ve finále a já budu hrát debla (usmívá se).

A po svatbě přijde čas na děti?
Říkala jsem vždycky, že děti jednou chtít mít budu, ale myslím, že je na to ještě trošku čas.

Chcete ještě v tenise něco dokázat?
Spíš bych to řekla jinak. Trochu jsem změnila své nastavení. Přála bych si hlavně, aby mě ten tenis bavil a těšil a abych byla zdravá. To je důležitější, než abych si plnila nějaké cíle. Chci si to trochu užívat a ne se pořád jen nervovat, protože právě to mi zkazilo mou kariéru ve dvouhře. Pořád jsem se soustředila na to, že musím urvat tu dvoustovku, abych se dostala na grandslamy, a když se to nepodařilo, tak se to celé zbořilo. Teď jsem moc ráda, že se mnou cestuje David, jsme spolu na turnajích, užíváme si to spolu a kdyby nám to takhle klapalo ještě dva tři roky, vůbec by mi to nevadilo.

Bývalý vítěz wimbledonské juniorky David Škoch je především bývalý skvělý deblista, býval 30. na světě… Pomáhá vám hodně v tom, abyste se v deblu zlepšovala?
Hodně mi pomohl a myslím, že moje specializace na debl byl super krok a letošní sezona pro mě byla asi úplně nejlepší v kariéře. Jsem moc ráda, že jsem se tak rozhodla.

S Markétou jste v Austrálii předvedly proti Čengové s Haddad Maiaovou legendární obrat ze stavu 0:5, 0:40. Hrály jste spolu i další důležité turnaje, ale před US Open vám parťačku tak trochu sebrala Barbora Strýcová. Jak jste tu informaci přijala? Byla jste s tím v pohodě?
Markéta mi strašně moc pomohla ve spoustě důležitých chvílích a na spoustě turnajů, takže jsem rozhodnutí nechala plně na ní, ať si to udělá tak, jak chce. Myslím, že jsme natolik dobré kamarádky, že jsem to přijala úplně v pohodě a nebyla jsem nijak naštvaná. Domluvily jsme se nakonec s Lindou Noskovou a bylo to taky super a hrály jsme dobře. Pro mě bylo důležité, aby to Maky cítila, že dělá správnou věc a určitě bude ještě spoustu možností, kdy si spolu budeme moci zahrát.

S Lindou Noskovou jste na US Open uhrály jedno kolo. Linda přece jen debly tolik nehraje. Jak vám to spolu fungovalo?
Šla jsem do toho s tím, že Linda je výborná singlistka. Na turnajích jsme se vídaly dost, ale nikdy jsme spolu ještě čtyřhru nehrály, takže jsem věděla, že první turnaj bude těžký, ale první kolo jsme spolu zvládly dobře. Druhé už bohužel ne, protože já jsem se tenisově necítila moc dobře a Linda měla v nohách těžký zápas s Džábirovou, který končila hodně pozdě v noci. Daly jsme do toho všechno, co jsme mohly, ale vypadly jsme ve druhém kole.

Na posledních turnajích jste hrála s Oksanou Kalašnikovovou, ale příliš se vám nedařilo. Poslední čtyři zápasy jste prohrály. Budete spolu ještě pokračovat?
Domluvily jsme se spolu na několik tisícovek, o kterých jsem věděla, že Maky hrát nebude, a s Oksanou jsme se díky našemu žebříčku dostaly na turnaj. Maky mi navíc říkala, že měla hodně náročnou sezonu a ať se na debl zkouším domluvit s jinýma holkama, protože pro ni je ten debl hodně vyčerpávající. Nechtěla, aby to dopadlo tak, že by se musela z debla vyndat kvůli tomu, aby měla dost sil na dvouhru.

Na začátku jsme něco spolu vyhrály, ale pak jsme prohrávaly v prvním kole. Měly jsme po Pekingu spolu hrát ještě na jednom turnaji, ale musela jsem odjet domů, protože jsem měla problém s pravým zápěstím. Ukončila jsem tak sezonu dřív, než bylo v plánu, a tady v Cancúnu jsem na dovolené. Dávám si tu trochu volno, ale shodou okolností, to nevím, jestli víte, jsme se tady s Maky staly prvními náhradnicemi pro turnaj ve čtyřhře. A to tu pořádně nemám ani věci… (smích)

Opravdu jste tady první náhradnice?
Ano, protože všechny páry před námi to odmítly. Takže se ještě může stát, že tady s Maky naskočíme do debla. Spíše se to nestane a trochu se modlím, aby se to nestalo, protože jsem měsíc nehrála kvůli zraněnému zápěstí. Tady jsem si byla dvakrát zahrát s Davidem Škochem předtím, než odjel. David už musel odjet, protože v pátek odlétá jako hlavní trenér s holkama do 16 let na mistrovství světa do Španělska.

Když jste tady jako náhradnice, tak to tu pobyt máte plně hrazený, je to tak?
No, opravdu to tak je. (smích)

Chápu správně, že jste sem tedy přiletěla tak trochu dělat Markétě pohodu?
Já jsem původně měla včera odlétat. Měli jsme tu s Davidem dovolenou, měli jsme tu být na pláži u vody a odpočinout si tu. A třetí den pobytu za mnou přišli z WTA a zeptali se mě, jestli tu mám věci, že všechny náhradnice debla před námi s Maky účast tady odmítly. Odpověděla jsem, že tu nějaké věci mám. Zeptali se, jestli bychom měly zájem být prvními náhradnicemi do debla. Tak jsem na to nakonec taky kývla. Říkala jsem si, jestli by z toho ještě WTA neměla problém, kdyby tu žádné náhradnice neměla (smích). V singlu je to Bára Krejčíková s Madison Keysovou a v deblu my dvě s Maky. Myslím, že jsem WTA dost vytrhla trn z paty.

To byla docela náhoda, ne?
To tedy byla náhoda. Hrozná náhoda. Udělám si tady v Cancúnu dovolenou, prodloužím si ji o týden a ještě mi to zaplatí. (smích)

Jak vážné je vaše zranění?
Já doufám, že pojedu do Austrálie. Byla jsem za panem doktorem Kebrlem, který mi operoval v minulosti levé zápěstí, a teď tomu mám dát co možná nejdelší klid. Až se vrátím, půjdu na kontrolu, protože jsem do zápěstí dostávala kortikoidové injekce. Prý mi tam trochu lítá kost, která by se v nejzazším případě měla vyndat. Snad to tak daleko nedojde a dopadne to dobře.

V jakém je teď mé pravé zápěstí stavu, nepoznám, dokud nevlezu na kurt. Mimo kurt s tím nemám žádné problémy a necítím to. Teď jsem si tu po dlouhé pauze dvakrát zahrála, abych nebyla úplně šílená, kdybych přece jen musela v deblu na kurt, ale hrála jsem jen asi na padesát procent. Při hře jsem o zápěstí věděla, ale nevěděla jsem, jestli je to proto, že mám se zápěstím problém, nebo proto, že jsem dlouho nedržela raketu v ruce. Musím si to ještě nějak osahat, ale do Austrálie prostě odletím. (smích)

Jednou jsem vás potkal na grandslamu v Melbourne v roce, kdy jste se tam ani nekvalifikovala. Máte k tomuto světadílu opravdu tak silný vztah?
Říkala jsem, že kdybych mohla žít v Austrálii, tak žiju v Austrálii. Davidovi se to úplně nelíbilo, že je to daleko, ale já mám na tohle místo opravdu krásné vzpomínky a vybudovala jsem si k Austrálii velice silný vztah. Vybudovala jsem si k ní silné pouto i kvůli svým tenisovým úspěchům, kdy jsme tam s Maky vyhrály juniorku na grandslamu a byly ve třetím kole ženského grandslamu, ale líbí se mi i tamní příroda. Jediné negativum je ta daleká cesta tam. Už 25. prosince bych měla do Austrálie letět.

Budete pokračovat ve spolupráci s Oksanou Kalašnikovovou?
Jsem trochu introvert a s cizinkami se tolik nebavím. Anglicky umím, ale s konverzacemi to moc nepřeháním. S kamarádkami a blízkými lidmi, jako jsou třeba Maky, David nebo jejich rodiny, si povídám ráda, ale s ostatními lidmi nejsem úplně v módu, že bych s nimi měla konverzovat takzvaně 24/7 na turnajích. Na těch prvních turnajích se mnou byl David, ale pak odjel a Oksana si chtěla pořád povídat, na což úplně nejsem. Třeba si spolu ještě někdy zahrajeme, ale v nějakém kratším výhledu to moc nevidím. Nerozešly jsme se úplně blbě, ale cítila jsem, že když jsem jí řekla, že mám zraněné zápěstí, tak byla trochu naštvaná, i když jsem za to samozřejmě nemohla. Některé zápasy jsme prohrály trochu nešťastně. Možná, kdybychom vyhrály, že by to mezi námi bylo trochu uvolněnější.

Jak to máte v Austrálii vymyšlené? Budete hrát zase s Markétou?
Ne, s Markétou jsme se už domluvily tak, že chci, aby se soustředila na singla a uhrávala v něm co nejlepší výsledky. Vím, že debl je pro ni náročný v situaci, kdy ve dvouhře postupuje třeba do osmifinále nebo ještě dál. Ji pak zase mrzí odstupovat ze čtyřhry v rozehrané soutěži. Domluvily jsme se tedy, že spolu hrát na pravidelné bázi nebudeme a že si najdu nějakou jinou spoluhráčku. Když ale bude Markéta chtít nebo bude mít třeba málo zápasů nebo nebudu mít na nějaký turnaj partnerku, tak si klidně spolu zahrajeme.

Teď i s Markétou máme v plánu hrát v Austrálii United Cup. Pak bych měla hrát pětistovku nebo dvěstěpadesátku, následovat bude Australian Open a cestou do Evropy to vezmeme přes Bangkok a zahraju si ještě turnaj v Hua Hinu.

Už máte vybranou spoluhráčku na tyto turnaje?
Domluvily jsme se s Irinou Chromačevovou. Psala jsem si i s jinými holkami, ale většinou už byly s někým domluvené. Irina mi napsala první, já ještě čekala na odpovědi od jiných holek, ale nakonec jsme se domluvily. Ještě jsme spolu nehrály, buď to vyjde nebo ne.

Nepřemýšlela jste o tom, že byste hrála s nějakou Češkou, třeba s Lindou Noskovou?
David si psal s jejím trenérem a Linda už byla domluvená s někým jiným, takže to nevyšlo. Víc jsem to chtěla zkusit s nějakou deblistkou, protože se singlistkami se na turnajích moc ani nemůžete věnovat deblovému tréninku. Říkala jsem si, že bych toho s deblistkou mohla na turnaji více odtrénovat.

V minulé sezoně jste velkých úspěchů dosáhla i s Anastasií Detiuc nebo s Jesikou Malečkovou. Ty jste nezvažovala? S Nasťou jste vyhrály turnaj WTA v Parmě, kde jste projevily v koncovkách zápasů železné nervy. Hodně vám to šlo ale i s Jesikou…
Jak mi pomohla Markéta na grandslamy, dostala jsem se v žebříčku na pozice okolo 60. místa a mohla jsem hrát větší turnaje než Nasťa, která tak dobrý žebříček neměla a musela hrát ty menší. Proto jsme se s Nasťou trochu rozdělily, ale kdykoliv bude možnost, určitě si spolu moc rády zahrajeme. A Jesika byla na světovém žebříčku okolo stovky, hrály jsme spolu turnaj WTA v Budapešti, kde se stalo Jesice nepříjemné zranění. Tam mě to hodně vzalo, protože jsme měly dobře našlápnuto a podle mě jsme mohly celý turnaj i vyhrát.

Hrozně mě to mrzelo i kvůli ní, protože jsem jí hrozně moc chtěla pomoct hlouběji do stovky, abychom si pak spolu mohly zahrát i nějaký ten grandslam. Maky se po Wimbledonu začala víc soustředit na singly a brala jsem to tak, že budu hrát s Jesikou, ale přišlo to nepříjemné zranění. Teď se Jesika konečně vrací zpátky. Chudák se teď bude muset probojovat zpátky. V Bratislavě uhrála v deblu už dvě kola, pravidelně si píšeme. Je ráda, že zvládla dva zápasy bez toho, aby ji noha bolela, a snad je to na dobré cestě. Budu jí držet palce.

Jak sledujete situaci okolo sporů WTA s hráčkami? Jsou tady v Cancúnu důstojné podmínky pro Turnaj mistryň?
Prožívám to tu všechno s Maky. Taky bych ten kurt hodně kritizovala, kdybych tu musela hrát. Vím, jak je to pro ni náročné. Viděla jsem její zápasy a vím, že ty odskoky fakt nejsou normální. Na Turnaji mistryň by se tohle určitě stávat nemělo. Jsem ráda, že tu nemusím hrát. Zatím tedy. Uvidíme, co se stane.

Markéta tu působila po zápasech docela negativně. Snažíte se ji povzbudit?
Myslím si, že všechny tenistky jsou tady naštvané. Já se tady snažím hlavně o to, abychom měly srandu mimo kurt, povídáme si tu, chodíme spolu na jídlo a snažím se, aby tu měla pohodu a necítila to tak, že tu hraje důležitý Turnaj mistryň a byla tím svázaná. Tenhle turnaj je pro Markétu odměnou za celou sezonu, za to, že vyhrála Wimbledon.

Na závěr ještě dovolte jednu otázku. Jak jste se zmínila, vaše singlová kariéra už je v podstatě u konce. Vyhrála jste v ní sedm mezinárodních turnajů, dvakrát jste na turnajích porazila třeba Barboru Krejčíkovou. Měla jste období, kdy jste hrála tenis k nerozeznání od hráček první stovky, ale pak vždycky přišel útlum. Proč se vám nepodařilo v singlu prorazit dle vašich představ?
Myslím, že já nemám na tenis úplně povahu. Já jsem ráda doma, s rodinou. Jsem taková trochu domácí „pecka“. Spoustu turnajů jsem třeba odjezdila s Jesikou Malečkovou, ale nikdy jsem nejezdila s trenérem, protože na to nebyly finance. Byla jsem vždycky ráda, že na těch turnajích nějak sama přežívám a uživím se. I když vyhráváte nějaké pětadvacítky nebo šedesátky, těžko se dostáváte do plusu. Kdyby se mnou byl býval jezdil nějaký trenér a trochu to korigoval, mohlo to být lepší.

Stejně si ale myslím, že jsem na to neměla nastavenou hlavu, porážky jsem si brala moc osobně. Nejsem úplně rváč, který by se do masa rval až do posledního dechu. Nebylo pro mě úplně důležité, jestli jsem vyhrála nebo prohrála, ale musela jsem mít ze hry dobrý pocit. A když jsem ho neměla, tak jsem se v tom hodně utápěla. Když jsem se pak dostala na 270. místo, tak přišel velký tlak, kdy mi lidi říkali, abych zkusila hrát co nejvíc turnajů, abych se do té Austrálie dostala. Chybělo mi v uvozovkách pár bodů, ale nezvládla jsem to hlavou.

Dostávala jsem se do stavu, kdy jsem už nechtěla být na kurtu, měla jsem zdravotní problémy. A pak jsem řekla „Stop, ten tenis mě nedělá šťastnou.“ V deblu jsem tyhle stavy neměla, začalo se mi dařit, bylo to v pohodě, potkala jsem Davida a stala se ze mě deblistka. David mi hodně pomohl a dostalo to všechno úplně nový náboj. Nejlépe jsem hrála, když jsem byla v klidu. Když jsem nebyla, šlo to se mnou z kopce.