Druhý triumf v řadě! Šalková o vítězné vlně, rychlém přesunu i dalších plánech

Dominiko, posíláme vám velkou gratulaci k dalšímu titulu. Co se po nepříliš výrazných výsledcích teď v říjnu stalo, že začínáte vyhrávat turnaje?
Upřímně řečeno, nevím, co se přesně stalo. Asi jsem chytila vlnu. Hrála jsem velmi dobře už v Kuršumlijské Banji v Srbsku a teď jsem vyhrála dva turnaje v řadě. Obvykle mi nedělá moc problémů, když se mění povrch, a i teď, když jsem přecházela v Loulé na beton, to šlo v pohodě. Cítila jsem se dobře a v Portugalsku si formu naštěstí udržela a dotáhla to zase do vítězného konce.

Vy jste dlouho hrála na antuce a na betonu jste začala hrát až dost pozdě. Byl to záměr?
Mám ráda antuku a říkala jsem si, že ve chvíli, kdy už většina hráček přejde na beton, by mohlo být i slabší obsazení antukových turnajů, tak jsem na ní ještě chvíli zůstala. Hraje se mi dobře jak na betonu, tak na antuce, ale teď jsme se i kvůli počasí rozhodli pro beton. Venku na antuce už by se totiž v Česku asi nedalo trénovat.

V Loulé jste sehrála nejdramatičtější zápas, podobně jako předtím na vítězném turnaji v Seville, hned v prvním kole. Tentokrát jste hrála proti zkušené Chorvatce Ivě Primoracové, která má výborný servis. Ona jediná vám sebrala set (6:7, 6:4, 6:3) a zápas byl navíc přerušen pro déšť…
Obě jsme si nějaký čas zvykaly na povrch, protože jsme neměly kvůli dešti moc možností trénovat. Přiletěla jsem do dějiště turnaje v neděli a pořád pršelo. Trénovala jsem maximálně třicet minut z místa na mokrém kurtu. V zápase jsme nebyly úplně v rytmu. Já se v prvním setu dost trápila. Soupeřka mi trochu utekla, dostala jsem se do tiebreaku, ale tam jsem nezvládla koncovku. Cítila jsem ovšem, že můžu hrát ještě o trochu lépe, postupně jsem se do toho dostávala a věřila jsem si. Dokázala jsem druhý set vyhrát a od té doby jsem se chytla.

Za stavu 2:0 v rozhodující sadě byl zápas přerušen. Pomohlo vám to?
Po výhře ve druhém setu 6:4 byla hodně černá obloha a obě jsme cítily, že začne brzo pršet, takže jsem se snažila hlavně dobře začít rozhodující set. Podařilo se mi ji brejknout a pak jsem si podržela servis. Hned poté začalo pršet a zápas byl přerušen. Nevím, zda mi ta přestávka pomohla, protože jsem byla v rytmu, ale když jsme zase začaly hrát, darovala mi v gemu tři dvojchyby za sebou. To soupeřku hodně rozhodilo a mně to naopak hodně pomohlo.

Od druhého kola šlo najednou všechno jako po másle…
S Carolinou Kuhlovou jsem začala špatně, překvapila mě svou aktivní hrou a najednou jsem prohrávala 1:3, když jsem na začátku ve velmi dlouhém gemu přišla o podání. Viděla jsem ji den předem a spíš jsem čekala, že bude vracet a bránit se, ale dost do toho chodila. Nepříjemné bylo, že to byla levačka. Pak jsem ji brejkla zpátky a to bylo hodně důležité. Dostala jsem se do hry a soupeřka najednou neměla šanci. Vedla jsem 6:3 a 5:0. Pak jsem sice prohrála gem, ale následně jsem to dohrála na 6:3 a 6:1.

Pak jste hrála s Francouzkou Harmony Tanovou, která byla už 90. na světě. I tu jste přesvědčivě porazila 6:1 a 6:4…
S ní jsem hrála kvůli dešti ještě ve stejný den, kdy jsem porazila Kuhlovou. Tanovou jsem kdysi viděla v televizi, když hrála ve Wimbledonu se Serenou Williamsovou (pozn. red.: Tanová loni Williamsovou po boji porazila a postoupila až do osmifinále), takže jsem čekala, že to bude hodně těžké. Do zápasu jsem ovšem vstoupila výborně, všechno mi šlo a dařilo se mi zabíjet jeden balon za druhým. Soupeřka nestíhala, ale ve druhém setu se trochu dostala do hry. Já udělala pár chyb, ale dokázala jsem se vrátit do rytmu a druhou sadu otočit na 6:4.

V semifinále jste přehrála 7:5 a 6:4 svou deblovou partnerku Natalii Szabaninovou z Maďarska. Tu jste ve vzájemných zápasech už třikrát porazila, ale často šlo o velmi těsné bitvy. Věřila jste si na ni i napočtvrté?
Soupeřka hraje levou rukou, což je hodně nepříjemné. Obě jsme věděly, co od sebe čekat. Už jsem ji třikrát porazila, což byla určitě výhoda, ale byly to vesměs dramatické zápasy. Umí do toho hodně chodit a bylo to i o tom, kdo udělá první ve výměně chybu. Snažila jsem se víc držet míč v kurtu a nedělat moc chyb.

Ve finále jste nechala nervy v šatně a hladce jste porazila Němku Silvii Ambrosiovou 6:1, 6:2. To je úctyhodný výsledek…
Celou neděli pršelo a čekaly jsme na kurtech, až přestane. Když nepřestalo, poslali nás hrát do jiného klubu do haly. Neměly jsme prakticky žádný čas se rozehrát. Chtěly jsme tam jet dřív, ale nebylo nám to umožněno. Naše rozehrávka trvala jen deset minut a pak jsme šly hned hrát. Bylo složité zvyknout si na nové podmínky. V prvním gemu jsme se hodně praly, bylo v něm sedm shod a bylo hodně důležité, že jsem ho zvládla. Dodalo mi to odvahu a sebevědomí a od té chvíle soupeřka neměla vůbec šanci. Výborně jsem servírovala, spoustu míčů jsem zabila, a když jsem naopak potřebovala míček podržet ve výměně, zvládla jsem i to. Vůbec na mě neměla co hrát.

S partnerkou Szabaninovou jste uspěly i ve čtyřhře. Vyhrát dvouhru i čtyřhru je velký výsledek. Co bylo klíčem k vašemu úspěchu?
V deblu jsme byly druhé nasazené, a tak trochu jsem očekávala, že bychom tu měly udělat dobrý výsledek. S Natalií jsme už tenhle rok spolu hrály debla v Trnavě a hrály jsme ho dobře. Obě jsme tehdy byly na bekhendu a vyhovovalo nám to, takže jsme to tak nechaly i nyní. Nejtěžší zápas pro nás bylo finále s Ruskami Chomucianskou a Laskevičovou. Tam jsme začaly výborně, ale nedohrály jsme si to a první set jsme prohrály. Pak byl ale zápas přerušen a dohrávaly jsme ho v hale a tam jsme už byly jasně lepší. Hrály jsme rychle a hodně jsme chodily na síť, kde jsme byly solidní.

V krátkém sledu jste získala dva tituly. V čem jste lepší než dřív, kdy jste turnaje nevyhrávala? Je to hlavou?
Myslím, že jsem hodně zlepšila servis, což mi v zápase pomohlo. Dost jsem vylepšila i kondičku. A tím, jak hraju hodně utkání, získávám zápasové zkušenosti.

Jak vypadají vaše další plány? Triumfem v Portugalsku jste se přiblížila naději poprat se o kvalifikaci na Australian Open 2024. Jak to vnímáte?
Jsem opravdu ráda, že se mi podařilo dva turnaje v řadě vyhrát, čímž jsem se v žebříčku posunula dost nahoru. Nyní mě čeká turnaj v anglickém Sunderlandu a uvidíme, jak mi to půjde. Samozřejmě bych si ráda v Austrálii zahrála, ale je to ještě hodně daleko, to bych asi musela ještě nějaký turnaj vyhrát. Hraju zápas od zápasu, ráda bych si udržela formu, a když to půjde dobře, moc bych si chtěla příští rok zahrát nějakou kvalifikaci na grandslam.

Kolik turnajů ještě letos chcete hrát?
Právě teď to řešíme. Chtěla bych určitě odehrát ještě čtyři turnaje a pak uvidíme, jestli si dám off-season a trochu si odpočinu. Zdravotně jsem v pohodě. Bylo to hodně náročné, když jsem ve dvou dnech musela odehrát šest zápasů. To mě trochu vyřídilo, ale mám den volna, tak se snad dám rychle do pořádku.