Zapeklitá cesta do Top 100. Dva Češi nemají vůbec špatnou pozici pro průnik

- Jan Vojkůvka

Proniknout do první světové stovky je snem i cílem každého, kdo s tenisem začíná. Dostat se do Top 100 znamená možnost startovat na větších turnajích, hrát s nejlepšími a začít vydělávat větší peníze. Cesta mezi elitu je však trnitá a povede se jen zlomku profesionálů. Český mužský tenis má mezi smetánkou v tuto chvíli jen Jiřího Lehečku, ale velmi slušnou pozici pro průnik do první stovky mají i další dva Češi.

Zatímco Vít Kopřiva ještě nikdy v první stovce nebyl, Tomáš Macháč tam už nahlédl. Vydržel v ní však jen chvilku a od té doby se marně snaží o návrat a pevné usazení mezi nejlepšími profesionály světa. Oba hráči mají před posledními měsíci sezony přitom solidní pozici pro to, aby doplnili Lehečku a usadili se v Top 100.

Jak to momentálně vypadá s jejich nadějemi?

Začněme u Macháče, který po první stovce pokukuje už opravdu dlouho, ale vždy přišla buď slabší série výsledků, nebo nepříjemné zranění, kvůli čemuž se mu průnik zase vzdálil.

V říjnu třiadvacetiletý český tenista momentálně figuruje na 118. pozici a ztrácí zhruba sto bodů. Jelikož objíždí převážně challengery, znamená to pro něj, že by musel buď vyhrát jeden větší challenger, nebo se na dvou či třech dostat do závěrečných fází. U hráče jeho kvalit by se to mohlo zdát jako formalita, často ho ale brzdí tlak spojený s možností konečně dosáhnout svého cíle.

Dostat se do první stovky je v případě Macháče jedna věc, udržet se tam je ale věcí druhou. Mladý český tenista totiž bude v říjnu obhajovat 34 bodů a v listopadu hned 106 bodů. Dohromady tedy ještě v tomto roce přijde o 140 bodů, což je opravdu výrazný počet.

Na dohánění této ztráty ale bude mít dost prostoru na začátku příští sezony, kdy v prvních třech měsících roku 2024 obhajuje jen 37 bodů. Čím lepší pozici tak do konce této sezony udrží, tím větší je pravděpodobnost, že se v prvních měsících nového ročníku konečně usadí v Top 100.

Fantastická forma Kopřivy
U Víta Kopřivy se jedná o trochu jiný příběh. Šestadvacetiletý český tenista měl bídný začátek sezony, pak prošel v březnu do dvou semifinále na challengerech v Antalyi a San Remu, načež zase propadl do šedi podprůměrných výsledků. V červnu se pak propadl až na 257. místo a o nějakých myšlenkách na první stovku z jeho strany nešlo hovořit.

Vše se ale na konci července začalo měnit. Tehdy vyhrál titul na challengeru v italské Veroně, čímž si zajistil účast v kvalifikaci US Open. Byť se v New Yorku neprosadil, jeho návrat na challengery byl bravurní a Kopřiva chytl vskutku úchvatnou formu.

Během září vyhrál challenger v rakouském Tullnu, na velkém challengeru v polském Štětíně prošel do finále a sérii turnajů zakončil v rakouském Bad Waltersdorfu postupem do semifinále. Tyto výsledky mu vynesly posun na 111. místo světa, pozici české mužské tenisové dvojky a možnost reálně usilovat o premiérový průnik mezi sto nejlepších tenistů planety.

Pozice Kopřivy je navíc o poznání lepší, než je tomu v případě Macháče. Do konce této sezony bude obhajovat už jen 75 bodů. Když se k tomu připočte fakt, že od ledna do července 2024 bude obhajovat jen 114 bodů, lepší výchozí pozici pro posun mezi elitu by asi mít nemohl.

Vše bude ale samozřejmě záviset především na tom, jestli se Kopřivovi podaří na své poslední výsledky navázat a zda si udrží formu i na začátku příští sezony. Pokud ano, je žhavým adeptem na doplnění Jiřího Lehečky v první stovce. A to by byl skutečně obrovský úspěch v kariéře rodáka z Bílovce.