Vondroušová po konci na US Open nesmutnila. Příští cíl? Ovládnout Pohár BJK!

- Michal Hladký

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z NEW YORKU – Markéta Vondroušová na US Open potvrdila, že wimbledonský triumf nebyl anomálií. Sokolovská rodačka jednoduše do užší světové špičky patří! A proto byste v její tváři po čtvrtfinálové prohře hledali smutek jen marně. Česká tenistka místo toho spřádala další plány, kterými jsou postup na Turnaj mistryň či prvenství na Poháru Billie Jean Kingové.

Všechna čest, Madison Keysová odehrála skvělé utkání. Markéta Vondroušová musela po téměř hodinu a půl trvajícím duelu skousnout porážku 1:6, 4:6. Blízko k zdramatizování souboje byla česká tenistka ve druhém dějství. Za stavu 4:3 měla k dispozici pět brejkbolů, avšak ani jeden z nich nevyužila.

Titul z Wimbledonu, čtvrtfinále na US Open. Tohle léto byla docela jízda, že?
Nikoho včetně mě by tohle nenapadlo. Před Wimbledonem jsem si řekla, že budu hrát bez stresu. Ani sem jsem neodjížděla s kdovíjakým očekáváním. A turnaje dopadly fakt dobře! Čtvrtfinále US Open je úplně skvělé.

Osmifinále jste dohrávala s velkými bolestmi. Dnes ruka vydržela?
Docela jo, nacpala jsem se práškama. (směje se) O ruce to nebylo, ona hrála super. Neměla jsem šanci cokoliv vymyslet. Ve druhém setu jsem měla několik příležitostí, nicméně nula proměněných brejkbolů hovoří za vše.

Co potřebujete zlepšit, abyste s podobnými ranařkami dokázala držet krok?
Musela bych do toho práskat hlava nehlava, což není moje hra. Hnala mě z prvního úderu, ještě k tomu jí to tam dost padalo. Trefovala lajny, měla brutální servis. S tím se nedalo nic dělat. Druhý set byl o hodně lepší, chytila jsem se, měla jsem několik brejkbolů. Jenže zase proti nim zahrála dobře. Je vidět, že se na centrkurtu cítí skvěle, lidi ji hnali. Já tam hrála poprvé.

Utkání bylo přerušeno hned v prvním gemu, kdy jeden z diváků zkolaboval. Naštěstí vše dobře dopadlo, nicméně nerozhodil vás tento moment?
Byl to docela děsivý zážitek, něco takového jsem při zápase nezažila. Viděla jsem toho pána celkem zblízka. Zkolaboval, klepal se, měl pěnu u pusy. Během výměny začali lidi křičet. Naštěstí ho záchranáři dali dohromady, ale i tak to se mnou na pár gemů otřáslo.

Jaké jsou nyní vaše další plány? Vydáte se na tisícovku do mexické Guadalajary?
Bohužel ne. Jsme tu už pět týdnů, je to fakt na palici. Sezona je dlouhá, všechny už jsme vyšťavené. I psychicky si chci vydechnout. Plánuju, že asi zmáčknu asijskou část, kde mám šanci udělat Masters. Když se to nepovede, svět se nezboří, ale připravím se na ni a porvu se o postup.

Turnaj mistryň by mohl klapnout, v žebříčku Race se nacházíte na šesté pozici…
Jo, ale mně přijde, že to všichni honí do posledního bodu. Já si chci udržet své mentální zdraví, nechci se zbytečně stresovat. Zešílela bych. Mám v plánu ještě objet Tokio, Peking a Čeng-čou.

Jste známá svou láskou k reprezentaci. Dokázala byste oželet Pohár Billie Jean Kingové?
Pro mě je zásadní, jestli se na Turnaj mistryň dostanu. Od toho se všechno bude odvíjet. Zároveň bych nikdy neodmítla reprezentaci, počítám s Pohárem BJK jako se zakončením sezony. Máme dobrý tým, daří se nám a jsme dobrá parta, takže by byla škoda nevyužít tuto šanci. Když budeme zdraví, můžeme vyhrát. Všichni tam s tím pojedeme.

Splnila byste si celkovým triumfem svůj sen?
Ano! S Kájou (Muchovou) jsme se o tom bavily. Říkaly jsme si, že když nám to teď tak jde, měly bychom zabrat i v týmové soutěži. Samozřejmě bude konec sezony a všichni budou unavení, snad budeme fit. Přelet z Masters by mohl být těžký, ale já se dokážu kousnout.