Hrubka bez fatálních následků. Nechápu, jak se to mohlo stát, líčil postupující Lehečka

- Marek Bartošík

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z LONDÝNA – Souboj Jiřího Lehečky a Tommyho Paula ve třetím kole Wimbledonu měl všechno. Oba předváděli fantastický tenis plný kvalitních výměn, zároveň excelentně servírovali, dvakrát museli zastavit hru kvůli dešti a o postup se prali více než čtyři hodiny čistého času. Jedním z ústředních momentů bylo neúspěšné jestřábí oko Lehečky z tiebreaku čtvrté sady, které si vyžádal při svém mečbolu. Míček z rakety soupeře ale výrazně tečoval čáru. „Byl to doopravdy zkrat. Už jsem se viděl někde jinde a chtěl to mít za sebou. A vymstilo se mi to. Naštěstí ne úplně,“ pravil český mladík, jenž nakonec zvítězil po titánském boji 6:2, 7:6(2), 6:7(5), 6:7(9) a 6:2. Jeho protivníkem v osmifinále bude světová trojka Daniil Medveděv.

Jak se ohlížíte za utkáním, které nabídlo nezapomenutelnou podívanou?
Zápas byl od začátku do konce náročný. Po nepovedeném jestřábím oku jsem myslel, že se půjdu zakopat pod zem. Naštěstí jsem byl schopný to rozdýchat a vrátit se v pátém setu ve velkém stylu. A myslím, že jemu došla šťáva. Musel hodně běhat, byl pod tlakem.

Dokážete vysvětlit, proč jste při prvním mečbolu přerušil výměnu a zkoušel jestřábí oko?
Sám nechápu, jak se to mohlo stát. Asi emoční nával. Okamžitě jsem toho litoval. Tak strašně moc jsem chtěl zvítězit, hrálo se o dost bodů s dobrým hráčem a já byl tak blízko. Už v tiebreaku jsem otáčel z 2:6, dostal jsem se na mečbol. Naštěstí tady sedím jako vítěz i tak.

Co vám letělo hlavou před pátým setem?
Řeknu vám na rovinu, že jsem si chtěl omlátit raketu o hlavu. A když soupeř proměnil setbol, už jsem měl napřaženou raketu. Pak jsem si uvědomil, že je wimbledonský trávník docela drahý, hodně rychle jsem si to rozmyslel a odešel na záchod. Tam jsem si sedl, jen jsem zhluboka dýchal a snažil se předstírat, že se nic nestalo. Nenechal jsem negativním myšlenkám prostor v hlavě. Jsem na sebe pyšný, že mě to nezlomilo. Začal jsem pátý set dobrým gemem a pak už se cítil fyzicky lépe než on.

Co na situaci s jestřábím okem říkali váš trenér Michal Navrátil a mentor Tomáš Berdych?
Michal měl podle mě srdce až v žaludku. Tomáš byl k tomu objektivnější. Zhodnotili mi to tak, že v zápase si musím vytyčit pravidla, za jakých si jestřábí oko beru. Když vidím, že míč je daleko ode mě a pravděpodobně bych ho nevrátil, tak bych si oko měl vzít. Může to zvýšit šanci na získání nebo opakování fiftýnu. Ale když vidím, že mám míč na raketě a můžu vytvořit dobrý úder, což byl tento případ, to je moment, kdy musím hrát dál a nepřemýšlet. 

Jak si považujete triumfu nad světovou patnáctkou?
Je to jedna z výher, kterých si cením nejvíc. Každý pětiseťák, který vyhraju, je velmi cenný. Navíc na Wimbledonu a s takovým hráčem.

V osmifinále vás čeká ještě náročnější výzva v podobě světové trojky Daniila Medveděva. Jak na vás působí?
Je to hodně atypický hráč. Trénoval jsem s ním jen jednou, letos na Roland Garros. Zhruba vím, co od něj očekávat. Samozřejmě je to velmi zkušený hráč, který už má za sebou hodně zápasů. Upřímně si nemyslím, že se na trávě cítí tak dobře jako na betonu. Ale pořád může dobře zaservírovat a pohybově je na tom výborně. Bude to těžký zápas, který může být klidně znovu na pět setů. Nebudu mít co ztratit. On je favorit a to se mi líbí.

Wimbledon (GBR, 44 700 000 GBP, tráva)
3. kolo mužské dvouhry
JIŘÍ LEHEČKA (37.) – Tommy Paul (USA, 15.) 6:2, 7:6(2), 6:7(5), 6:7(9), 6:2