Není ostuda prohrát, vše je teď bonus. Cílem je US Open, říká po třetím titulu Knutsonová

Po prohraném finále v Monastiru jste absolvovala další turnaj v Guimaraesi. V Portugalsku jste získala titul, ačkoliv jste byla ve čtvrtfinále na pokraji vyřazení. Se Španělkou Garcíaovou-Pérezovou jste prohrávala už 3:6 a 3:5. Jak podobně těsné zápasy prožíváte?
V Monastiru jsem hrála hodně dobře. O fous to nevyšlo, necítila jsem se dobře zdravotně. To byl největší faktor, proč jsem tehdy finále nedotáhla do vítězného konce. Cítila jsem, že pokud bych byla fit, zápas bych zvládla. I proto jsem si před turnajem v Portugalsku věřila. Odehrála jsem před ním dobré zápasy v polské lize a cítila se výborně. Necítila jsem stres, pouze motivaci a natěšení do dalšího turnaje. A podle toho to také vypadalo.

S Garcíaovou-Pérezovou jsem byla i za stavu 3:6 a 3:5 úplně v pohodě. Říkala jsem si, že v nejhorším prohraji. Je to dobrá hráčka, neměla bych se za co stydět. Zůstala jsem v klidu a ve výsledku jsem díky tomu začala hrát lépe než ona.

Na returnu jste odvracela i tři mečboly. Navíc proti hráčce, která má jeden z nejrychlejších servisů na okruhu.
Podání má opravdu neskutečné. Figuruje snad ve všech videích na Youtube, která se zabývají nejrychlejšími ženskými servisy. Při mečbolech to viselo na vlásku. Pomohla mi jednou dvojchybou, byly tam ale i dvě dlouhé výměny, které jsem si opravdu vybojovala.

V úvodu jste měla relativně slušný los. Porazila jste 6:2 a 6:1 Mexičanku Rodriguezovou a 6:4 a 6:0 Australanku Da Silvaovou Fickovou, která dokáže být nebezpečná…
V prvních dvou kolech jsem hrála dobře, v dalších kolech už tolik ne a musela jsem zápasy spíše odmakat. Do utkání s Da Silvaovou Fickovou jsem šla s velkým nasazením. Hrála jsem dobře, z čehož jsem měla radost. Hlavně jsem nechtěla nic podcenit, soupeřka měla před utkáním šňůru dobrých výher.

V semifinále jste porazila další Mexičanku Anu Sofii Sánchezovou, která už byla ve třetí stovce. Má na svém kontě řadu zajímavých skalpů. Co na ni platilo?
Hraje spíše úsporně a nezkazí balon. Dostane se ke všemu. Jde o docela nebezpečnou hráčku, obzvlášť pro mou hru, která je útočnější. Kdybych kazila, vyhrála by. Snažila jsem se tedy být také více úspornější a dávat více balonů do kurtu. Vybojovat si je, chodit na síť a nebýt moc netrpělivá.

Ve finále jste úspěšně bojovala s Madison Siegovou ze Spojených států (6:3, 6:4). Jde o čerstvě dvacetiletou hráčku, která postupně stoupá žebříčkem. Byla jste po prohraném finále v Monastiru psychicky v pohodě?
Madison hraje dobře, každý den jsem se s ní rozehrávala. Pořád ale nemá tolik zkušeností. Já se v tuto chvíli nemusím nikoho bát. Na tomto levelu není ostuda prohrát. Pro mě je vše bonus, teď toho tolik neobhajuji. Cokoliv uhraji, je pro mě neskutečný úspěch. Kdybych finále prohrála, znamenalo by to, že si to soupeřka uhrála. A to je pro mě to nejdůležitější. Nechci prohrávat vlastními chybami, musí mě porazit protivnice.

A co tedy ve finále rozhodlo o vašem triumfu?
Byla jsem více namotivována. Soupeřka mi přišla trochu unavená. Nezvládla tíhu finále. I její trenér poté prohlásil, že jsem měla lepší přístup a nasazení.

Hned po turnaji jste odjela na další do španělské Zaragozy. V souboji s Lotyškou Marcinkevičovou jste vyhrála první set 6:0, nakonec jste ale prohrála 6:0, 3:6 a 3:6. Co se stalo?
V Portugalsku jsem dohrála finále asi v 18 hodin. V 5 ráno jsem odjela a do Zaragozy dorazila v 18 hodin večer, abych hned v úterý hrála. Byla jsem úplně hotová. Nikoliv kondičně, ale mentálně. Ve třetím setu už jsem neměla psychickou sílu, zapomínala jsem i skóre. Byla jsem kaput.

Jak jste na tom zdravotně? Co vaše zápěstí? A co vás čeká v nejbližších týdnech?
Zápěstí občas bolí, občas ne. Ale zvládám to. Teď jsem ještě v Zaragoze. Poté pojedu hrát dva týdny ligu do Německa. Účast jsem slíbila už loni, a tak si dám od turnajů na dva týdny volno. Přijedou za mnou rodina a přítel. Je Bosňan a byl okolo 500. místa na světě. Hodně mi pomáhá.

A další turnaje?
Čeká mě velká šňůra, která začne 10. července. V Portugalsku bych postupně měla hrát pětadvacítku, čtyřicítku i stovku. Vychází to krásně, takže tam zůstanu. Cestování o samotě je ubíjející, viděla jsem to v pondělí. Kdybych hrála v Portugalsku a začínala až ve středu, tak bych ten zápas stoprocentně vyhrála. Tím, že jsem musela přejíždět do Španělska a hrála už v úterý, bylo toho na mě už moc.

Nelákala vás travnatá sezona?
Moc! V životě jsem na trávě nehrála. Hrozně jsem si to chtěla zkusit. Během dvouměsíční pauzy jsem ale nechtěla čekat na trávu a šla rovnou na beton. Oželela jsem i antuku.

Aktuálně jste na 227. místě průběžného žebříčku a máte blízko k účasti v kvalifikaci US Open. Máte propočítáno, kolik schází k jistotě?
Dostat se na US Open je mým cílem. V červenci musím obhájit body z Olomouce. Nebo vyhrát další pětadvacítku a bude to jisté. Uzávěrka bodů je 29. července. Mám tedy tři týdny v červenci, abych něco uhrála.

Žijete střídavě v Česku a Americe. Jaký vlastně máte vztah k New Yorku?
Studovala jsem v Syracuse, což je asi tři hodiny od New Yorku. Hodně jsem do něj jezdila. Líbí se mi, město je živé. Žít bych v něm asi nechtěla, ale rozhodně bych se do něj znovu ráda podívala. Přímo v areálu US Open jsem kdysi hrála deblové univerzitní mistrovství. Bylo to krásné.

A jak to vypadá s účastí na podniku WTA v Praze?
Kvalifikace končí 193. flekem. Nemyslím si, že se sama dostanu. Rozhodně ale požádám o divokou kartu. Dostala jsem se úplně sama na 227. místo žebříčku. Možná bych si jednu zasloužila.

Cesta Gabriely Knutsonové za titulem z Guimaraese

1. kolo: GABRIELA KNUTSONOVÁ – Victoria Rodríguezová (MEX, 606.) 6:2, 6:1
Osmifinále: GABRIELA KNUTSONOVÁ – Gabriella Da Silvaová Ficková (AUS, 861.) 6:4, 6:0
Čtvrtfinále: GABRIELA KNUTSONOVÁ – Georgina Garcíaová-Pérezová (ESP, 418.) 3:6, 7:5, 6:4
Semifinále: GABRIELA KNUTSONOVÁ – Ana Sofia Sánchezová (MEX, 493.) 6:3, 6:4
Finále: GABRIELA KNUTSONOVÁ – Madison Siegová (USA, 436.) 6:3, 6:4