Po proměněném mečbolu usedla na lavičku, skryla obličej do oranžového ručníku s Eiffelovkou a vychutnávala si silné emoce z patrně největšího vítězství své dosavadní kariéry. Karolíně Muchové v tu chvíli po zásluze aplaudovalo nadšené pařížské publikum, které si získala svým bohatým tenisovým uměním.

Jak vám zní pojmenování grandslamová finalistka?
Velmi nově. A super. Nevím, co by mi teď znělo v uších hezčeji než tohle. Vždycky jsem věřila, že mám schopnost to dokázat. A jsem ráda, že se to povedlo.

Co se vám hnalo hlavou po zápase?
Obratu jsem trochu nevěřila, nevěděla jsem, co se stalo. Bylo to rychlé. Byla jsem moc ráda, měla jsem i na krajíčku. Už se mi to chtělo na kurtu úplně pustit. Ale vydržela jsem.

Kam vítězství nad Arynou Sabalenkovou řadíte?
Dala bych ho určitě do Top 3, možná to byl i nejlepší zápas vzhledem k tomu, jak se vyvíjel a nakonec otočil... Asi ano, díky tomu, že mě posouvá do finále, je to nejlepší výhra.

Za stavu 2:5 a 30:40 ve třetím setu to s vámi nevypadalo vůbec dobře. Co bylo důležité k úspěšnému obratu?
I když jsem prohrávala 2:5, věděla jsem, že je to jenom o jeden brejk. Čekala jsem na své šance a stalo se. Zvládla jsem ji brejknout a podržet své podání. Nikdy nevíte, co se stane. Snažila jsem se hrát míček po míčku.

Čeho bylo důležité se držet takticky? A dokázala byste vybrat nejlepší předzápasovou radu?
Proti Aryně to bylo o tom, že jsem chtěla hodně měnit rytmus. Když se s ní totiž hraje dvakrát na stejné místo, jsou to fakt rány. Neměla jsem ani tolik čas něco vymýšlet. Nejlepší rada asi byla mixovat hru. Snažila jsem se o to, abych jí měnila tempo a rozhodila v úderu.

A co odvrácený mečbol?
Byla jsem na servisu a soustředila jsem se na další bod a abych trefila kvalitní podání, což vyšlo. Brala jsem to jako každý jiný bod. Obecně jsem se v utkání mohla spolehnout na svůj servis, v klíčových chvílích mě dokázal podržet.

Na kurtu jste dřela tři hodiny a 13 minut. Ke konci už vás trochu braly křeče, že?
Ano, měla jsem trochu křeče. (usmívá se) Byl to dlouhý a velmi intenzivní zápas. Běhala jsem doleva, doprava, do každého úderu jsem se snažila dát maximum, což mě stálo dost energie. Ve třetím setu jsem si vybrala slabší chvilku, zpomalila jsem. Díky podpoře od lidí jsem dokázala vydolovat zbytky energie. Upřímně jsem teď hodně unavená, ale zítra mám volný den, takže se pokusím co nejlépe zregenerovat. A doufám, že v sobotu se budu cítit skvěle.

Publikum na centrkurtu bylo velmi živé, vyhrávala tam dokonce kapela. Vnímala jste to?
Vnímala. A některé písničky jsem si s nimi i dokonce zpívala. Třeba Bella Ciao. Bylo to vtipné a úplně super.

Už jste stihla svůj úspěch sdílet s rodiči, kteří vám fandí přímo v Paříži? A kolik nepřečtených zpráv máte v mobilu?
Mobil mám k explodování, takže ho zatím radši neotvírám. (usmívá se) Nevím, jestli to vůbec udělám. Vážím si všech zpráv, ale už je večer a nechtěla bych se v tom ztratit. S rodiči jsem se viděla hned po zápase. Všichni jsme si pobrečeli, bylo to emotivní.

Roland Garros, Paříž (FRA, 49 600 000 EUR, antuka)
Semifinále ženské dvouhry
KAROLÍNA MUCHOVÁ (43.) – Aryna Sabalenková (2.) 7:6(5), 6:7(5), 7:5

Marek Bartošík, foto: Twitter – TENNIS

Karolína Muchová Aryna Sabalenková