Sedm stupňů na hotelu, pět v hale. Čechy zaskočila zima, trénovat museli v teplácích

- Filip Lefenda

Pořádně hektický úvod týdne prožívají v dějišti nadcházejícího kvalifikačního střetnutí Davisova poháru čeští tenisté. Parta okolo Jaroslava Navrátila, jež se v neděli přesunula z Prahy do portugalského města Maia, se potýká s nezvykle chladnými podmínkami. „Nejsou slučitelné s první divizí světové skupiny,“ posteskl si zkušený pětašedesátiletý kapitán. „Přechod z Austrálie je to opravdu náročný, zima je fakt šílená,“ potvrdil jeho slova po tréninku v pěti stupních nad nulou Tomáš Macháč.

„Ráno jsme se sešli na snídani a zjistili, že tři kluci měli vytopený pokoj i na 35 stupňů a zbytek jen na 7,“ líčil Navrátil. Lepší to není ani přímo na hrací ploše. „Je tu starší hala. Kurt je vynikající, ale teplota se pohybuje okolo pěti stupňů. Podmínky jsou zatím bohužel katastrofální,“ hořekoval.

Češi tak během pondělního dopoledne absolvovali trénink v nezvyklých úborech. „Běžně se trénuje v šortkách a triku. To tady bohužel nejde. Kluci měli na sobě mikiny a tepláky. Ty dost omezují pohyb. Nikdo si s sebou navíc nevzal patery, aby je mohl měnit, když je propotí. Zato mají asi desatero šortek, které tu zřejmě potřebovat nebudou,“ hlásil s lehkým pobavením v hlase kapitán.

V obci vzdálené pouhých 11 kilometrů od centra Porta už jsou také domácí Portugalci. „Trénujeme do jedenácti a oni po nás do dvou. V jejich šatně vedle je snad ještě větší zima než v naší. Asi jsou také zvyklí spíše na teplo. Zeptáme se jich na to, až se potkáme,“ pokračoval Navrátil.

Ten hned několikrát sportovně podotkl, že podmínky jsou stejné pro oba výběry. „Jestli se bude v podobných teplotách hrát, bude to na úkor zranění hráčů. Mají před sebou další turnaje, není to jen o Davis Cupu. Tenistům stačí jakékoliv menší zranění svalu, zad nebo ramene, a mají na tři týdny po sportování. Musíme myslet na bezpečnost hráčů obou týmů a předejít tomu, aby se zranili,“ varoval a upozornil, že příjemné by podobné podmínky nebyly ani pro sběrače míčů, rozhodčí a další aktéry zápasů.

„Byl jsem venku půl hodiny a jsem promrzlý. Když mi manželka dávala před odletem zimní bundu, smál jsem se, že nebude potřeba. Teď bych za ni byl vděčný. Může se stát, že si bundy budeme muset jet do města koupit,“ přidal úsměvnou historku Navrátil.

Poté ale naladil znovu vážný tón. „Jsou to komplikace. Doufám, že se to někam posune. Zítra přijedou rozhodčí a snad to budou nějak řešit, i když mě nenapadá, jak. Neumím si představit, že by se do haly dalo třeba třicet přímotopů. Jinak vytopit nejde, není na to nachystaná. Je to víceméně kurt se střechou,“ popsal Navrátil.

S něčím podobným se dosud nikdy nesetkal. „A to jsem toho za těch pomalu 17 let u týmu zažil dost. Setkali jsme se s nekvalitními kurty. Třeba v Chile, kde se musely předělávat ze dne na den. Ale takto nízká teplota? Ani nevím, jestli jsou dána nějaká pravidla, od kolika stupňů se vůbec může hrát. Budu se o tom bavit s rozhodčími. Jsou to podmínky, které nejsou slučitelné s první divizí světové skupiny.“

Čerstvé hodnocení z právě absolvovaného zhruba hodinu a čtvrt dlouhého tréninku záhy přidal i Tomáš Macháč. „Přechod z Austrálie je to opravdu náročný, zima je fakt šílená. Nepočítal jsem s tím. Budu muset vyřešit oblečení a vybavit se na příští trénink ještě lépe. V šatně je akorát jeden přímotop, kde se může člověk trochu ohřát,“ popisoval rodák z Berouna.

Jak se mu zamlouvá představa hrát v takovém počasí soutěžní zápasy? „Podobné utkání jsem odehrál kdysi venku na Spartě. Byla velká zima a do toho déšť. Kdyby šlo jen o zápasy, tak se na ně člověk psychicky připraví. Ale trénovat takto celý týden bude náročné. Hráč udělá jeden špatný pohyb, ztuhne mu sval a může si ho natrhnout. Můžete být sebelépe připraven, ale je to náročné a ošemetné,“ podotkl Macháč.

Ze hry v podobných podmínkách má dvaadvacetiletý tenista respekt. „Naposledy jsem se v podobně extrémních podmínkách zranil. Pokusím se co nejvíce zahřát, dávat si menší pauzy a nevychladnout. Hrát pořád v tempu. Musíme popřemýšlet, jak s tím dále pracovat,“ zamýšlel se 122. hráč žebříčku ATP.

Za takto nízkých teplot se pochopitelně mění rovněž herní podmínky. „Často měníme výplety. Míče létají pocitově méně než v Austrálii, kde bylo okolo 35 stupňů. Musím se v hlavě připravit na to, že bude třeba výměny vydřít. Že údery hned nezabiju, ale bude třeba více běhat. Je to ovšem sport, nehraje se v bavlnce,“ uzavřel Macháč.


Galerie


deneme bonusu