Jak jste byl spokojen se svými výsledky na letních turnajích v Evropě? Vypadalo to, že jste se začal soustředit spíše na čtyřhru…
Tohle léto jsem zkoušel jezdit na turnaje s Patrikem Riklem a hrát více čtyřhru. Dva turnaje jsme vyhráli, takže myslím, že na rozjezd to bylo docela dobré. Doufám, že naše spolupráce bude v budoucnu pokračovat.

S Patrikem jste získali titul na turnajích ve slovinské Litiji a švédském Malmö. Proč jste si vybrali zrovna tyto destinace?
Ani jeden z nás neměl žádný ranking, a proto jsme se zkoušeli dostat na jakýkoliv turnaj. A když jsme pak v Holandsku a na Slovensku nahráli nějaké body, místa jsme vybírali tak, abychom méně cestovali. Oba jsme hráli ligu v Německu, což bylo lepší spojit právě se Švédskem.

Na vašem prvním turnaji v Nizozemsku jste postoupili do finále, kde jste vedli proti páru Alexander Donski, Karl Friberg 6:3 a 3:3. Poté jste ale skrečovali. Co se tam stalo?
Celý den pršelo, počasí ani kurt nebyly optimální. Patrik v jeden moment neudělal úplně dobrý pohyb a na kluzkém kurtu si zranil nohu. Přesto jsme to chtěli dohrát. Kvůli počasí ale pořadatelé utkání přerušili a dohrávku odložili na další den. A Patrik už bohužel nemohl nastoupit. Byla to škoda.

Momentálně studujete ve Spojených státech. Mohl byste zmínit, co na Ohio State University v Columbusu studujete, čemu byste se chtěl jednou věnovat a v čem je pro vás studium přínosem?
Studuji tady sportovní průmysl a trenérství. Pokud bych ukončil svoji profesionální kariéru, chtěl bych se věnovat trénování tenisu. Myslím, že studium má pro mě velký přínos. Měl jsem velmi dobré výsledky a zlepšil jsem se po všech tenisových stránkách. Moje škola navíc pořádá 25tisícové turnaje ITF a challengery, takže je vždy garantované, že si na nich můžu díky volné kartě zahrát. Je to supr.

Na challengeru v Columbusu jste společně s Robertem Cashem postoupili do semifinále a získali 30 bodů do žebříčku. Jak se spolupráce s jednadvacetiletým Američanem rodila? A jak hodnotíte váš výkon?
Hrajeme spolu v jednom týmu, takže čtyřhru jsme spolu hráli celý minulý rok. Vyhrávali jsme všechno, co se dá, jen jednou jsme nezvládli finále. Hrajeme spolu velice dobře a známe se, což je velká výhoda. Semifinále je docela dobrý výsledek, ale mohli jsme být i trošku dál. Bylo to o nás.

Jak dlouho byste chtěl v Americe zůstat?
Dělám poslední semestr, končím v prosinci. Poté tady neplánuju trvale zůstávat, chtěl bych se vrátit do Česka, kde mám zázemí pro trénink. Tím ale nezavrhuju, že bych se do Ameriky někdy mohl vrátit. Mám tady dveře otevřené.

Které tenisové akce vás čekají v nejbližší budoucnosti?
Letos se pokusím odehrát singl i debl na jednom 25tisícovém turnaji v Columbusu. A potom mě čeká až v prosinci extraliga. A od ledna – až budu mít hotovou školu – se budu naplno věnovat turnajům. Prioritně budu hrát čtyřhru, ale budu chtít zkoušet i dvouhru.

Jak se vám vlastně líbí život v Columbusu?
Nemůžu si stěžovat, je to supr. V zimě by sice mohlo být trochu tepleji, ale mám tady všechno, co potřebuju. Hezky se o mě starají.

Doporučil byste českým tenistům studium v Americe?
Myslím, že by to určitě měli zkusit. Univerzit je samozřejmě šílené množství, takže záleží, jakou si vyberete školu, trenéry a tak dále. Moje univerzita ale patří k nejlepším v Americe, i tenisově je výborná. Mně to jedině prospělo a myslím, že by to spoustě lidí prospělo taky.

David Schlegel, Marek Bartošík, foto: Český tenisový svaz / Pavel Lebeda (sport-pics.cz)

Matěj Vocel