První turnaj a hned titul! Bál jsem se, abychom vůbec byli schopni konkurovat, přiznává Pučálka

- David Schlegel, Filip Lefenda

Neuvěřitelný příběh napsal na patnáctitisícovém podniku v americkém Albuquerque Jan Pučálka (na snímku vlevo). Student tamější univerzity nastoupil ve dvaceti letech poprvé v životě do hlavní soutěže na okruhu ITF a získal po boku Brita Alexandera Maggse senzační deblový titul. „Byl to opravdu šok. Do turnaje jsme šli s tím, že si ho užijeme. Před prvním kolem jsem se spíše bál, abychom vůbec byli schopni konkurovat,“ přiznal v rozhovoru pro Tenisový svět.

V Albuquerque v Novém Mexiku jste odehrál váš první turnaj ve čtyřhře a hned jste získal překvapivě deblový titul…
Jak říkáte, šlo o můj první start v hlavní soutěži na okruhu ITF. Před prvním kolem jsem se spíše bál, abychom vůbec byli schopni nasazeným dvojkám konkurovat. Nakonec to dopadlo velmi překvapivým vítězstvím. Trenéři do poslední chvíle tajili, komu dají divokou kartu. Předpokládal jsem, že ji dostaneme my, ale stejně jsme si do poslední chvíle nebyli jisti. Zakončit turnaj celkovou výhrou byl opravdu šok.

Ve dvouhře jste na turnaji nestartoval ani v kvalifikaci. Váš parťák Brit Alexander Maggs prohrál v prvním kole kvalifikace dvouhry a stejně jako vy si nikdy nezahrál mezi muži v hlavní soutěži jakéhokoliv turnaje na okruhu ITF. Jako favorité jste se asi necítili.
Určitě necítili, ani trošku. Do turnaje jsme šli s tím, že si ho užijeme. Že to bude zábava a budeme bojovat o každý balon. Chtěli jsme hrát naši hru a jít výměnu za výměnou. I pro Maggse to byla první hlavní soutěž. Pro oba šlo o novou zkušenost. Nikdy jsme takový turnaj nehráli.

Proč jste se nezúčastnil turnaje i ve dvouhře?
Na univerzitním turnaji v Arizoně, který se konal před dvěma týdny, mě bolelo koleno. Není to nic vážného. Souviselo to s přetíženým stehenním svalem. Rozhodli jsme se proto s trenérem pouze pro účast ve čtyřhře. Teď už se cítím lépe, koleno je lepší. Navíc jsme věděli, že hned po turnaji musíme v sobotu odcestovat na All American, kde hraji s Maggsem znovu čtyřhru. I vůči této akci jsme chtěli koleno pošetřit. Myslím, že to bylo stoprocentně správné rozhodnutí.

V prvním kole jste s Maggsem doslova vyřídili druhý nasazený pár Kissell, Reinberg 6:2 a 6:0. Cítili jste dobrou chemii? Jaké byly vaše zbraně?
Dobrou chemii určitě máme. Od mého příchodu na univerzitu v Novém Mexiku jsem nehrál čtyřhru s nikým jiným. Už spolu hrajeme rok a víme, co od sebe můžeme očekávat. Porazili jsme celkem jednoznačně druhé nasazené. Těžili jsme z toho, že jsme hráli u nás doma ve vysoké nadmořské výšce. Balony hodně létaly, což soupeřům asi tolik nesedělo a my na to byli zvyklí a připravení. Hráli jsme naši hru a snažili se oba dostávat co nejvíce na síť. Jeden ze soupeřů vždy zůstával vzadu. Na síti jsme většinu míčů vyhrávali a oni moc nevěděli, co dělat. Drželi jsme se našeho plánu a taktiky, kterou hrajeme proti všem. Fungovalo to perfektně.

Ve čtvrtfinále vám soupeři nenastoupili. V semifinále jste v nejtěžším zápase turnaje porazili americký pár Boyd, Wood 5:7, 7:6(4) a 10:7. Jak jste viděl toto utkání?
Ve čtvrtfinále jsme neměli soupeře kvůli tomu, že kluci jeli na předkvalifikaci All American. Hráli jsme až semifinále. Byl to velmi těžký zápas. Boyd s Woodem porazili v prvním kole 7:5 a 6:1 naše kamarády a spoluhráče z týmu. Hráli hodně rychle, výborně servírovali a dobře hráli na síti. Odzadu byli rychlí a agresivní. My se drželi naší hry. Prohráli jsme první set, kdy jsme se trápili na Maggsově servisu, který jsme třikrát ztratili. Prvně to bylo více na něm. Nezapodával a zakončil gem dvojchybou. Za stavu 5:6 jsem pak při jeho servisu zpackal gem já. Minul jsem tři voleje za sebou a tím jsme prohráli gem i set. Věděli jsme ale, že jsme ve hře. Dostávali jsme se při jejich podání hodně na shody, byť jsme je třeba nezvládli vyhrát. Chtěli jsme dál hrát stejně a nakonec se to vyplatilo. V hodně těsných koncovkách jsme to zvládli. Rozhodlo to, že jsme zůstali v klidu, hráli dál naši hru a nakonec se to vyplatilo.

Ve finále jste porazili argentinsko-řeckou dvojici Ribero, Azoides dvakrát 7:5. Co rozhodlo o tom, že jste nakonec získali titul?
Neudělali jsme nic jinak. Byli jsme pečliví a dodržovali to, co hrajeme celou dobu. Nevymýšleli nic extra, jen se drželi plánu. Ze začátku vyhráli čtyři z pěti servisů přes shodu. Jednou jsme je brejkli. Byl to zase hodně vyrovnaný zápas. My vyhráli 56 výměn a oni 54. Zápas rozhodly víceméně dva balony, to je neskutečně malý rozdíl. Možná jsme měli štěstí. Možná to bylo tím, že jsme hráli doma. A možná byli nervózní. My jsme si řekli, že si finále hlavně užijeme a uvidíme, co z něj doma vytěžíme. Je to neskutečný úspěch a je až neuvěřitelné, že jsme to zvládli až do vítězného konce.

Byl jste před finálovým zápasem nervózní? Jak moc vás ovlivnila tíha okamžiku?
Paradoxně jsem byl před finále méně nervózní než před semifinále. Možná to bylo tím, že jsme měli o den více volna kvůli čtvrtfinále. To jsem byl hodně nervózní. Ve finále už tolik ne. Neřekl bych, že mě nějak ovlivnila tíha okamžiku. Spíše možná povzbudila. Měli jsme tu kluky z týmu a všichni nás povzbuzovali. Zdejší komunita v Albuquerque je super. Na tenis chodí hodně lidí. Všichni nás tlačili a jsme strašně rádi, že jsme to zvládli. Můžeme zase na naše zápasy přilákat více lidí. Už se nemůžeme dočkat, až zase budeme hrát doma ve výborné atmosféře.

V Novém Mexiku studujete na univerzitě. Čemu se přesně věnujete a jakou roli ve vašem životě hraje tenis?
V Novém Mexiku studuji druhým rokem byznys a administrativu. Nevím, jestli jsem zvolil úplně správně, či zda nezměním zaměření. Zatím se věnuji tomuhle. Tenis hraje v mém životě obrovskou roli, hraji ho bez přestávky od šesti let. S rodinou jsme si stanovili cíl dostat se do Ameriky, což se povedlo. Beru to jako velkou možnost studovat v zámoří a zlepšit se v angličtině. Je to obrovská zkušenost a zároveň mám možnost hrát další čtyři roky, aniž by to pro mou rodinu bylo finančně až tolik náročné. Po studiích uvidíme, jak se věci vyvinou. Možná zkusím profesionální kariéru, možná ne.

Vrátíte se jednou do Česka, nebo si dokážete představit život v zámoří?
To je těžká otázka. V Americe mám přítelkyni, v Čechách zase rodinu. Nechal bych to otevřené. Ale určitě si nedovedu představit, že bych zůstal jen v Americe. Rozhodně se budu pravidelně vracet domů, pokud se tedy nevrátím natrvalo. Vím, kde mám rodinu, ta je pro mě nejdůležitější. Tímto bych je všechny rád pozdravil. Vím, že mě plně podporují a měli z turnaje taky radost. Jsem rád, že jsem je mohl potěšit.

Jak velkým povzbuzením je pro vás tento titul? Zkusíte si zahrát i na dalších turnajích ITF?
Povzbuzení je to obrovské, a to i do nadcházející sezony. Neříkám, že budeme kvůli jednomu vyhranému turnaji porážet všechny, to určitě ne. Dokázali jsme si ale, že můžeme hrát takřka s kýmkoliv. S dalšími turnaji ITF je to složité. Máme školní povinnosti. Není úplně čas, musíme studovat a plnit hodně úkolů. Určitě bych si ale další futury rád zahrál. Doufám, že bude šance hrát zase s Maggsem. Uvidíme, zda na náš úspěch dokážeme navázat. Rádi bychom to zkusili.

Jiní Češi, kteří hrají na amerických univerzitách, se vrací na léto do Česka a startují na turnajích po Evropě. Proč jsme vás na těchto podnicích zatím neviděli?
Já se na léto taky vrátil do Česka. Byl to můj první rok v Americe a sezona byla dlouhá. Prohráli jsme ve finále konferenčního turnaje 3:4 proti Nevadě. Já prohrál rozhodující zápas 5:7 v rozhodujícím setu a předtím jsem v semifinále zase 7:5 ve třetím setu rozhodující zápas vyhrál. Byl jsem po sezoně dost vyčerpaný. Potřeboval jsem trochu vydechnout. Doma mě čekala druhá liga za můj domovský klub Český Brod. Zároveň jsem hrál ligu v Německu. Poté jsem hrál jen přebory, kde jsem prohrál v semifinále s Vojtěchem Marešem, mým velkým kamarádem, se kterým jsme skoro celé léto trénovali. Když začaly futury a větší turnaje v Česku, chtěl jsem si radši odpočinout. Měl jsem s sebou doma i přítelkyni a nechtěl ji tahat jen po tenise. Potřeboval jsem trošku dobít baterky a odložit raketu do kouta před sezonou v Americe. Ta je velice dlouhá a bez pauzy bych si to nemohl moc představit.

Jaké jsou vaše nejbližší tenisové plány?
Zítra začínáme deblovou kvalifikaci All American. Nečeká nás nic lehkého. Je zde úplně jiná nadmořská výška. Míče jsou v porovnání s tím, jak létají u nás, extrémně pomalé. Po týdnu turnaje u nás bude hrozně těžké navázat. Necítíme tíhu, že bychom měli být favorité. Není moc času zvyknout si na odlišné podmínky. Ale budeme bojovat. Za pár týdnů budeme hostit regionální mistrovství. Školy se sjedou k nám. Pokud budu připravený, chtěl bych hrát i singl. Kdyby se nám zadařilo, můžeme se kvalifikovat na Nationals. Poté budeme hrát další turnaje se školou v Denveru. A pak bude následovat příprava na jarní část, kdy vypukne v Americe hlavní tenisová sezona. Už se nemohu dočkat na můj druhý rok v týmu. Všichni kluci jsou super. Bojujeme jako tým a strašně se na to těším.

Cesta Jana Pučálky za prvním deblovým titulem z okruhu ITF

1. kolo: Maggs (GBR), PUČÁLKA – Kissell, Reinberg (oba USA) 6:2, 6:0
Čtvrtfinále: Maggs (GBR), PUČÁLKA – Díaz Jalil (ECU), Hudd (GBR) bez boje
Semifinále: Maggs (GBR), PUČÁLKA – Boyd, Wood (oba USA) 5:7, 7:6(4), 10:7
Finále: Maggs (GBR), PUČÁLKA – Azoides (GRE), Ribero (ARG) 7:5, 7:5