Změna je život. Rychlé kurty na Wimbledonu? Zapomeňte, shodují se tenisté
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z LONDÝNA – Nazývat trávu nejrychlejším povrchem je v současnosti přinejmenším zavádějící výrok. Platí to alespoň pro Wimbledon, kde si řada tenistů všimla pomalejšího zeleného pažitu, který je o poznání hustější než na přípravných turnajích. „Myslím, že tráva je tady jiná než v Eastbourne, o něco pomalejší,“ vyjádřila názor mnohých dvojnásobná wimbledonská šampionka Petra Kvitová.
Že je utopií, aby hráli dva skvěle servírující tenisté Félix Auger-Aliassime a Maxime Cressy neuvěřitelných 76 minut jediný klasický set s tiebreakem? Nikoliv, to je realita Wimbledonu 2022. Kanaďan s Američanem k tomu přidali ještě první sadu o 62 minutách a čtvrtou o 65 minutách.
A příčina? „Tráva je tak pomalá, zpomalila hrozně moc!“ lamentoval po postupu do druhého kola Wimbledonu americký bombarďák Reilly Opelka. „Už to není kurt pro servismany, jako tomu bylo dřív. Vlastně si myslím, že tráva spíše zvýhodňuje hráče s vynikajícím pohybem než ty s dobrým servisem.“
Opelkovo vysvětlení koresponduje například s výsledky excelentně se pohybující Marie Bouzkové. „Wimbledonská tráva je kvalitnější a hustší než třeba v Eastbourne. Díky tomu tady ale zase víc sjíždějí rotace. Nevím, jestli mi zdejší povrch pomáhá, nebo ne. Cítím se na něm ale dobře, což je nejdůležitější,“ libovala si třiadvacetiletá Bouzková, jež si v All England Clubu zahraje své první grandslamové osmifinále.
Protipólem šikovné Češky jsou ranaři a ranařky typu Reillyho Opelky, Jeleny Ostapenkové, Jeleny Rybakinové, Nicka Kyrgiose, Thanasiho Kokkinakise či Taylora Fritze, který před necelým týdnem opanoval podruhé v kariéře generálku v Eastbourne.
„Servismani si podrží podání na kterémkoliv povrchu, takže tráva pomáhá těm, kteří nemají tak dobrý servis. Pro servismany je tady těžší prolomit podání takových soupeřů,“ upozornil na zajímavý aspekt Fritz. „Na trávě můžete jít na síť, protože voleje tolik nevyskočí. Nicméně tráva je tady určitě hodně pomalá,“ potvrdil Američan.
Podobným stylem hrající Australan Kokkinakis dostal ve druhé rundě tenisovou lekci od Novaka Djokoviče (1:6, 4:6, 2:6). A ačkoliv uznal kvality šestinásobného wimbledonského šampiona, pronesl i vlastní názor na trávu londýnského centrkurtu.
„Podmínky působily jako pomalejší než na jiných dvorcích. Nemohl jsem zahrát vítězný úder. Pokud jsem netrefil podání úplně k lajně, vrátil mi ho k nohám. Určitě na tom má velkou zásluhu i soupeř, ale kurt mi rozhodně nepřišel rychlý,“ komentoval Kokkinakis.
Mluvit o trávě – alespoň wimbledonské – jako nejrychlejším povrchu, se tedy jeví jako velmi nepřesné. Nejvyšší příčky v pořadí svižných povrchů už nějakou dobu zaujímají velmi rychlé betony z Dubaje či Šanghaje, případně koberce na turnajích nižších kategorií (například na halovém challengeru v Eckentalu).
Tráva si však stále zachovává svou unikátnost, jelikož se jako jediný tenisový podklad v průběhu turnaje výrazně vyvíjí. „Když se podíváte na fotky ze začátku a konce týdne, je to úplně jiný povrch. Šílené!“ líčila Kanaďanka Bianca Andreescuová.
Pro tenisové fanoušky je klíčové právě to, aby mohli své oblíbence vidět i na fotografiích z konce turnaje. A rozhodně jim při pozorování snímků nebude vadit, že je wimbledonská tráva pomalejší než v předchozích desetiletích a k tomu u základní čáry pořádně vyšlapaná…
