Nééé, teď nesmí pršet! Odhodlaná Kvitová unikla dešti i díky fantastickým fanouškům

- Marek Bartošík

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z PAŘÍŽE – Že se hrálo na pomalejší antuce, navíc v deštivém počasí? Nevadí! Petra Kvitová v úvodní rundě Roland Garros potvrdila svou skvělou turnajovou bilanci, když při třinácté účasti prošla už po dvanácté do druhého kola. Svým povedeným vystoupením proti nebezpečné Maďarce Anně Bondárové přitom potěšila nejen sebe, ale i několik stovek nadšených fanoušků v zaplněném hledišti.

„Petra, Petra!“ rozléhalo se areálem Rolanda Garrose z dvorce číslo 8 při utkání populární Petry Kvitové proti její maďarské vyzyvatelce Anně Bondárové. Česká lvice i díky mohutné podpoře publika otočila skóre 2:5 a po hodině a 22 minutách se mohla radovat z cenného vítězství 7:6(0) a 6:1.

Jak se vám povedlo zápas proti Bondárové otočit?
I když mě brejkla, zůstala jsem v klidu, což bylo fajn. Když jsem ji pak brejkla já, začala jsem hrát líp. Možná mi i pomohlo, když mi vzala podání, protože jsem si uvědomila, že musím hrát líp zezadu. A hrozně mi pomohli lidi. Atmosféra i na takovém malém kurtu byla neuvěřitelná.

V čem se liší atmosféra menšího kurtu od větších arén?
Lidi jsou hrozně blízko, slyším v podstatě všechno, co si povídají. Když začalo v posledním gemu pršet, slyšela jsem: Nééé! Jako by mi četli myšlenky. Je to takové hezké útulné prostředí.

V posledním gemu jste vedla při svém podání už 40:0, posléze jste ale čelila třem brejkbolům, navíc začalo pršet. Jak jste závěr zápasu prožívala?
Bylo to hrozně náročné na psychiku. Lidi mi moc fandili, ale já jsem byla najednou ztuhlá. Až se mi udělalo špatně. Když začalo pršet a ona měla brejkbol, byla jsem na sebe naštvaná, že už dávno mohl být konec. Nebylo to moc příjemné, počasí nešlo na moji stranu. Ale naštěstí jsem to dohrála.

Na přelomu prvního a druhého setu jste získala sedmnáct fiftýnů v řadě. Jak motivující je taková série?
I trenér to počítal (Kvitovou trénuje Jiří Vaněk, pozn. red.). Upřímně jsem ani nevěděla, že to byla tak dlouhá šňůra. Vyhrála jsem tiebreak s nulou. A už jen to, že jsem vyhrála, byl pokrok. Říkala jsem si, že je důležité urvat první gem druhého setu. A dál to šlo hezky. Hlavně jsem ráda, že jsem otočila ze stavu 2:5, což se mi moc nestává.

Tímto vítězstvím jste upravila svou letošní bilanci na 10:11. Jaký máte pocit ze svých výkonů a výsledků v této sezóně?
Těžko se mi s tím vyrovnává. Lidi čekají víc, já sama od sebe čekám víc. Hrozně blbě se mi to hodnotí, protože si na sebe dávám tlak celou kariéru. Takže i když vím, že třeba tahle holka hraje výborně na antuce a někteří si řeknou, že by mohla být i favoritka, tak já to tak prostě nevnímám a pak se s tím hrozně peru. Je to těžké, ale pořád se snažím bojovat.

Dostává se vám do hlavy myšlenka, že byste tady v Paříži mohla hrát naposledy?
Asi ani ne. Nicméně dneska mě hrozně emočně dostalo, jak mi lidi fandili. Bylo to moc hezké. I když se tu předloni hrálo na podzim a postoupila jsem do semifinále, tak mě to emociálně dostalo. Tenhle turnaj mám spojený se svým comebackem, který byl obecně hrozně náročný, a emoce se mi tady vrací (Kvitová se po řezném zranění ruky vrátila na okruh právě na Roland Garros 2017, pozn. red.). Takže ne že bych úplně myslela na to, že bych tu mohla být naposledy, ale někde v podvědomí to může být.

Roland Garros, Paříž (FRA, 43 600 000 EUR, antuka)
1. kolo dvouhry žen
Anna Bondárová (HUN, 61.) – PETRA KVITOVÁ (34.) 6:7(0), 1:6