Cílevědomý Menšík: Dal jsem si předsevzetí vyhrát grandslam a chci se stále zlepšovat

„Do Austrálie jsem jel s nejvyššími ambicemi, chtěl jsem vyhrát. Hned po příjezdu jsem se v Melbourne cítil skvěle, a když jsem viděl, jak to tam funguje, celá organizace, kterou jsem znal jen z televize, tak jsem chtěl urvat co nejlepší výsledek. Od začátku mi to sedlo, šlo mi to skvěle a finále se dokonce hrálo přímo v Rod Laver Areně, což bylo neuvěřitelné. Byla to velká čest hrát na kurtu, kde nastupují tenisové legendy. Hned přede mnou hráli Nadal a Berrettini,“ pochvaloval si šestnáctiletý talent.

Zážitek mu částečně zhatily poslední minuty finále. Američanu Kuzuharovi podlehl po téměř čtyřhodinovém boji 5:7 v rozhodujícím setu. Menšíka přitom trápily v závěru zápasu křeče, kvůli nimž opouštěl po mečbolu kurt na vozíku.

„Bohužel mě na konci zápasu zastihly zdravotní problémy, ale do posledního míčku jsem věřil, že dokážu vyhrát. Nemohl jsem se postavit na nohy, ale doufal jsem, že naděje stále žije. Bohužel to nevyšlo, ale je to pro mě motivace do dalších turnajů. Ukázal jsem, že dokážu hrát se světovou špičkou a budu dělat vše pro to, abych si z příštího grandslamu odvezl titul,“ neklesá na mysli nová juniorská světová trojka.

Své budoucí plány následně Menšík rozvedl více. „Dal jsem si předsevzetí vyhrát juniorský grandslam. Austrálie byla hodně specifická. Počasí bylo nesmírně náročné a navíc jsme neměli skoro žádné pauzy, což bylo vyčerpávající. Na kondiční stránce musím ještě zapracovat, ale chci se stále zlepšovat ve všech ohledech,“ má jasno hráč, který se chce nyní plně etablovat na okruhu ITF a jehož vzorem je první hráč světa Novak Djokovič.

„Je těžké se takovým hráčům vyrovnat, ale kladu si co nejvyšší cíle. Bude těžké se k němu byť jen přiblížit, ale pokusím se o to,“ pravil s úsměvem odchovanec prostějovského Agrofertu.

Z rukou majitele tamějšího tenisového klubu Miroslava Černoška převzal Menšík během tiskové konference symbolickou medaili jako upomínku na svůj čerstvý úspěch. „Rád jsem nositelem hezkých příběhů a jeden z nás ho napsal. Byl to příběh hlavně o bojovnosti, kdy Jakub na Australian Open překonal sám sebe. Jsem rád, že to dokázal a dohrál zápasy i přes bolest. Je to skvělý výkon, kterým ukázal, že je předurčen dostat se k nejvyšším metám,“ vysekl mladému Čechovi poklonu Černošek.

Na adresu svého nadějného svěřence promluvil rovněž šéftrenér prostějovské mládeže Tomáš Josefus. „Člověka zahřeje u srdce, když jeho svěřenec dosáhne tak obrovského úspěchu, jakým je finále grandslamu. Slovy se nedá vyjádřit, co pro nás finálová účast znamená. Vlila nám do žil spoustu energie do další práce,“ přiznal kouč, jenž v Melbourne z rodinných důvodů chyběl. Očekává totiž narození potomka.

Spolupráci s Menšíkem, jehož v Austrálii doprovázel Robert Rumler, vzápětí přiblížil. „Známe se od jeho devíti let. Poslední dva a půl roku spolupracujeme na nejintenzivnější možné bázi. Kuba vyniká hlavně v motorickém učení. To, co některým hráčům trvá měsíce až roky, on má dar naučit se v řádech minut, možná vteřin. V tom je výjimečný a unikátní a v tom už od útlého věku vynikal,“ rozpovídal se o největších přednostech Menšíka.

Ten má rozhodně dobře našlápnuto, nikoliv však vyhráno. „Konkurence v mužích je obrovská a přechod je velmi složitý. Jen hrstka hráčů se dostane do Top 10 do dvacátého roku života. Celý proces je nesmírně náročný, jsou třeba skvělé podmínky, vedení, být cílevědomý a jít si za svým cílem a snem,“ upozornil Josefus.

Radost mají z úspěchu svého rodáka také zastupitelé města Prostějov. „Bez takové porážky nemůžou přijít velká vítězství. Pokud má hráč sny a cíle, má jednodušší cestu k jejich splnění. Jakub jde správnou cestou a já mu k jeho úspěchu gratuluji a věřím, že to dotáhne i na místo světové juniorské jedničky,“ uvedl tamní primátor František Jura.