„Jsem opravdu ten nejšťastnější člověk na světě a nepotřeboval jsem dnes vyhrát, abych si to uvědomil,“ řekla po finálové porážce světová jednička v kategorii Quad, což je kategorie pro tenisty, kteří se potýkají s ochrnutím nohou a také s určitým postižením horní části těla.

„Abych byl upřímný, bylo by hezké vyhrát, ale dnes jsem si to nezasloužil. Sammy hrál velmi dobře a já nepředvedl svůj nejlepší tenis. Myslím, že je čas skončit, protože když víte, že nastal čas, výhry pro vás znamenají méně a porážky tolik nebolí. A já jsem, upřímně, v pohodě,“ oznámil jednatřicetiletý Alcott.

Australský tenista svou sportovní kariéru sice zahájil jako tenista, ale v dospívání se začal věnovat spíš basketbalu. S australským týmem na paralympijských hrách vybojoval zlatou medaili v Pekingu a stříbro v Londýně.

K tenisu se ovšem vrátil a v roce 2015 se stal světovou jedničkou. Zápolení nejlepších handicapovaných tenistů dominoval, vyhrál 15 grandslamových titulů ve dvouhře z 19 odehraných turnajů. K tomu slavil osm grandslamových vítězství ve čtyřhře.

Dařilo se mu i při reprezentování Austrálie. Povedlo se mu získat zlaté medaile ve dvouhře i čtyřhře na paralympiádě v brazilském Riu, avšak ještě většího úspěchu dosáhl loni. To se totiž stal historicky prvním držitelem Golden Slamu, když vyhrál všechny čtyři grandslamy a na paralympiádě v Tokiu si rovněž podmanil soutěž ve dvouhře.

Z Alcotta se stala ikona, prvotřídní hvězda a vzor pro mnoho handicapovaných sportovců. Na zvýšený zájem o tenis vozíčkářů, z čehož má obrovskou radost, upozornil i na tiskové konferenci.

„V roce 2014 v prvním kole na mém prvním Australian Open bylo u kurtu pět lidí. Táta, máma, brácha, pár kamarádů a nějací lidé, co zabloudili,“ vzpomínal se smíchem. „Nyní bylo tak plno, jak jen to bylo možné. V aréně Roda Lavera, v televizi, jsem na billboardech, zatracený Australan roku! Proboha, co se to sakra děje?“ mísily se v něm pocity dojetí a údivu a připomněl i ocenění Australan roku 2022.

„Lidé si mohou myslet, že se miluji a všechno je to o mně, ale není to tak. O to mi nejde. Je to o změně vnímání, aby více lidí s postižením mohli dostat svou příležitost. Ne vyhrávat medaile nebo grandslamy, ale prostě si zajít do kavárny, užívat si života, mít práci nebo chodit na rande,“ podotkl.

Vítěz 45 singlových a 31 deblových titulů se s kariérou loučí na vrcholu. Poslední finále sice nevyhrál, ale končí jako světová jednička. Jako někdo, kdo dokázal nejen v Austrálii strhnout pozornost na sport handicapovaných, kdo překonal veškeré životní těžkosti a stal se úspěšným... A inspiroval tím tisíce dalších, aby se nevzdávali.

Tak jako on.

Jan Vojkůvka, foto: Twitter: Dylan Alcott