Nosková chce v příštím roce do stovky. Všechno do sebe zapadlo, libuje si po dvou titulech z Milovic
Dva veleúspěšné týdny prožila v Milovicích Linda Nosková. Čerstvě sedmnáctiletá tenistka nejprve ovládla republikový halový šampionát a následně si na stejném místě podmanila i pětadvacetitisícový podnik ITF. Na obou akcích přitom ztratila talentovaná Češka shodně pouze jediný set a dokonale si tak spravila chuť po nevydařených vystoupeních v Izraeli. „Hrát v českém prostředí je vždy příjemné a méně stresující,“ říká v rozhovoru pro Tenisový svět.
Jak jste si po návratu ze zahraničí užívala turnaje v Česku? Kdy jste se rozhodla, že je budete hrát?
Mistrovství republiky v Milovicích jsem měla už nějakou dobu v plánu, stejně tak tamější turnaj ITF. Věděli jsme dopředu, že tam pojedu. Hrát v českém prostředí je vždy příjemné a méně stresující.
Do turnaje ITF v Milovicích jste vstoupila hladkým vítězstvím nad Němkou Kanevovou, následně jste ale sehrála těžké utkání s Makedonkou Gjorčeskou, s níž jste jako s jedinou ztratila set. Co velkou bitvu rozhodlo?
Vedla jsem v prvním i druhém setu. Bylo mou chybou, že jsem druhou sadu podcenila a nedokázala ji dohrát. V tiebreaku jsem tuším vedla 3:1, soupeřka ale zvládla otočit. Ve třetím setu jsem vyhrávala o gem, o dva. Párkrát jsem ji brejkla. Konec byl z mé strany nervózní, naštěstí jsem ho dohrála. Soupeřka je starší, hrála chytré a silné údery. Bylo ale mou chybou, že jsem dopustila takové drama.
Poté už jste porážela pouze Češky – ve čtvrtfinále Markovou, v semifinále Malečkovou a ve finále Bartůňkovou. Který z těch zápasů byl nejtěžší? A jak vnímáte na mezinárodní scéně utkání proti krajankám?
Hrát proti Češkám mi nevadí. Jsou to soupeřky jako všechny jiné, na národnost se moc neohlížím. Nejtěžší asi bylo finále. S Nikolou jsem hrála už týden předtím. Nebylo to z obou stran úplně stoprocentní. Trochu jsem se trápila. Dobře jsme si držely servisy, takže byl zápas hlavně o tom, kdo komu vezme podání. Občas to bylo zbytečně nahoru, dolů.
Chystáte se v pomalu končící sezoně odehrát ještě nějaký turnaj?
Turnaj jednotlivců už asi ne. Spíše budu hrát týmové soutěže – třeba extraligu.
Před turnajem v Milovicích jste odehrála dva turnaje v Izraeli, kde se vám příliš nedařilo. Na prvním turnaji jste uhrála osmifinále, na druhém vypadla hned v prvním kole. Proč?
Příliš mi nevyhovovalo prostředí a celkové podmínky. Kurt byl hrozně rychlý a špinavý, míče hodně létaly. Všechno bylo úplně jiné. Nedokázala jsem si na to zvyknout jak na trénincích, tak v zápasech. Nebyla jsem ani stoprocentně fit, byla jsem dost unavená. Povedl se nám tam jen debl, kde jsme byly ve finále. To je ale slabá útěcha.
Uvažujete nad šancí startovat v kvalifikaci Australian Open? Žebříčkově jste se té možnosti hodně přiblížila...
Ještě před Milovicemi jsem uvažovala o startu mezi juniorkami. V průběhu týdne se plány změnily. Den před finále jsem se dozvěděla, že je nějaká šance startovat v ženské kvalifikaci. Po posunu na žebříčku mě o tom informovala spousta lidí. Pokud to bude možné, rozhodně chci jet. Taková šance se neodmítá. S manažerem ani trenéry jsme se o tom ale ještě vůbec nebavili. Proběhne to na tréninku.
Jak pokračuje spolupráce s trenérem Krupou? Jak plníte svá společná předsevzetí?
Dávám si realistické cíle. Posunula jsem se za rok o nějakých 800 míst. To je myslím dobrý skok, až takový posun jsem nečekala. Odehrála jsem spoustu dobrých turnajů. To je asi to hlavní. I díky mému trenérovi jsem se tenisově dost zlepšila. Všechno do sebe dobře zapadlo. Za tuto sezonu jsem určitě ráda.
Patříte k silné generaci talentovaných českých tenistek. Trénujete i vzájemně mezi sebou, nebo se berete spíše jako konkurentky?
Doma se na trénincích úplně nevídáme. Na turnajích ano. Obecně ale myslím, že by se hráčky z jedné země měly vzájemně spíše podporovat. I když na kurtu hrajeme proti sobě, je cítit určitá sounáležitost.
Budete hrát v příští sezoně ještě nějaké juniorské turnaje, nebo už hodláte nastupovat pouze mezi ženami?
Už bych chtěla hrát jen mezi dospělými. Ráda bych se v příštím roce dostala na žebříčku minimálně do stovky. Musím se na turnaje připravit.
Tomáš Krupa říkal, že trénovat ženy je složitější než trénovat muže. Myslíte si to také? Je vás těžké trénovat?
Těžko říci, jestli jsem na trénování jednoduchá, nebo těžká. To by asi řekli trenéři. Asi to ale nebude úplně nejhorší. Snažím se zlepšovat jak v tréninku, tak v zápasech. Hraji s nasazením, nikdo mě do něj nemusí nutit. Jinak to ale se ženami asi trochu složitější bude. U mužů je to méně o hlavě.
Cesta Lindy Noskové za titulem z Milovic
1. kolo: LINDA NOSKOVÁ – Kathleen Kanevová (GER, 830.) 6:2, 6:0
Osmifinále: LINDA NOSKOVÁ – Lina Gjorčeská (MKD, 271.) 6:0, 6:7(6), 6:4
Čtvrtfinále: LINDA NOSKOVÁ – JOHANA MARKOVÁ (448.) 6:2, 6:2
Semifinále: LINDA NOSKOVÁ – JESIKA MALEČKOVÁ (247.) 6:3, 6:3
Finále: LINDA NOSKOVÁ – NIKOLA BARTŮŇKOVÁ (791.) 6:3, 6:4
