Jistotu posunu na deváté místo světa získala Džabúrová vítězstvím ve čtvrtfinále turnaje WTA 1000 v Indian Wells nad Estonkou Anett Kontaveitovou. Na výhru 7:5, 6:3 sice v noci na sobotu nedokázala navázat a v semifinále prohrála se Španělkou Paulou Badosaovou, nicméně posun mezi absolutní elitu jí už nikdo nevezme.

Navíc se výrazně přiblížila účasti na Turnaji mistryň, který se bude hrát na konci sezony v mexické Guadalajaře.

To je úžasný progres pro hráčku, která až do letošního roku nikdy nepronikla do elitní třicítky světového žebříčku. Progres ovšem velmi zasloužený. Vždyť letos vybojovala premiérový titul na okruhu WTA v anglickém Birminghamu, byla ve finále v Charlestonu a Chicagu, na Wimbledonu si zahrála překvapivé čtvrtfinále, na Roland Garros byla v osmifinále... A to vše je výčet úspěchů, kterých před ní nikdy žádná tenistka z arabských zemí nedosáhla.

Džabúrové je přitom už 27 let. Mezi profesionálkami se pohybuje dlouho. Na okruhu ITF si zahrála poprvé v roce 2008, v roce 2010 získala první titul na této úrovni a celkem posbírala 11 trofejí z tohoto okruhu. Prosadit se mezi nejlepšími však dlouho nemohla. Poprvé do první stovky světa pronikla v roce 2017, zkraje roku 2018 z ní zase vypadla, než se definitivně v září 2018 vrátila a už mezi smetánkou vydržela.

Jak je možné, že hráčka jejích kvalit tak dlouho nedokázala proniknout mezi tenistky, které se dokážou svým sportem více než obstojně uživit a nemusí myslet na to, že jejich příjmy pokrývají především náklady divokého života plného cestování a trénování? Důvodem jsou opět především finance a zázemí z nich plynoucí.

Těch neměla dlouho zrovna přebytek a posun mezi nejlepší byl zdržen i absencí významnějších sponzorů, kteří by její cestu usnadnili. Pouť mezi elitu byla hodně trnitá právě tím, že je Arabka a nepochází ze žádné tenisově silné země. To jí první roky po přechodu z juniorek rozhodně nepomáhalo. S tím se pojila i nedůvěra okolí, jelikož si jen málokdo myslel, že může prorazit a patřit v tenisu ke špičce.

„Je vážně velký rozdíl být z Tuniska a nebýt Američankou, Francouzkou nebo Australankou. Právě kvůli tomu, odkud pocházím, mě sponzoři odmítali, což nebylo zrovna fér. Nerozuměla jsem tomu, ale musela jsem to přijmout a vypořádat se s tím,“ řekla Džabúrová v Indian Wells. „Jsem opravdu hrdá na to, jakým člověkem jsem se stala a že jsem se nespoléhala na ostatní.“

Na obtíže své tenisové kariéry však pohlíží sportovně a je jí jasné, že mnozí to mají stejné, ne-li ještě horší. „Každý měl asi začátky kariéry těžké. Neříkám, že já měla začátky nejtěžší. Ale zakousla jsem se a chtěla něčeho dosáhnout. Je to můj sen. Nechtěla jsem být závislá jen na sponzorech nebo na někom, kdo o to ani nestojí nebo ho tenis či sport vůbec nezajímá. Dodalo mi to odvahu pokračovat a nakonec dosáhnout svých cílů. A teď jsem v TOP 10,“ usmívala se závěrem.

Tuniská tenistka je po postupu do semifinále v Indian Wells na průběžném 8. místě sezonního žebříčku. Jistotu postupu na Turnaj mistryň ještě zdaleka nemá, tento týden ji může přeskočit Paula Badosaová. Na druhou stranu neztrácí příliš bodů na šestou Marii Sakkariovou či sedmou Garbiňe Muguruzaovou. Zda zakončí sezonu na turnaji nejlepších hráček roku, záleží jen na ní a jejích výsledcích na posledních akcích, které má v plánu.

V nadcházejících týdnech by měla hrát v ruské Moskvě a italském Courmayeuru.

Jan Vojkůvka, foto: Twitter: WTA Insider

Uns Džábirová