Co vás vedlo k tomu, že jste vyrazila na dobrodružství do Jižní Ameriky?
Já už jednou byla v Chile, ale to už je dávno. To jsem byla úplně jiná hráčka.

O cestě jste přemýšlela už loni během krize okolo onemocnění covidu-19, kdy se hrálo málo turnajů. Věřila jste si, že by vám tamní podmínky mohly vyhovovat?
Cítím se aktuálně dobře. Nedávno jsem odehrála dvě finále pětadvacítek, takže si určitě věřím všude.

Jak moc nákladné je odjet takto daleko? Kdo všechno s vámi jel?
Tyto věci řeší táta a nechce mě do nich zatahovat. Jela jsem zde s trenérem, kterým je Jaroslav Levinský.

V Peru je velmi specifické prostředí. Jak byste ho popsala? Naplnilo vaše očekávání?
Je to tady v pohodě. Mají tu hodně kurtů i rozhodčích. Je zde skvělý supervizor z Argentiny. Kurty nejsou vůbec špatné a hlavně nejsou ani nějak extra pomalé. Aktuálně tu mají zimu, takže je tady okolo dvaceti stupňů.

Na turnaji jste rozhodně nepatřila mezi favoritky, nebyla jste nasazená. V pavouku byla řada zkušených Jihoameričanek, které mají s místními podmínkami větší zkušenosti. Jaké jste měla na turnaji cíle?
Turnaj byl určitě dobře obsazený. Je tu spousta dobrých hráček, včetně Jihoameričanek, které jsou hlavně na zdejší antuku a prostředí zvyklé. Mně ale všechno sedlo. Vždycky chci vyhrát.

V prvním kole vás čekala Martina Colmegnaová z Itálie, kterou jste nedávno porazila v Srbsku až v tiebreaku rozhodujícího setu. Navíc jste spolu hrály v Limě v deblu. Co jste na ten los říkala? A jak moc se lišil zápas od vašeho souboje před sedmi týdny?
Co na to říct? Každý den jsme spolu trénovaly, hrály debla a pak tohle… Každopádně to tak je a nedá se s tím nic dělat. Myslím, že to byl ode mě tady nejhorší výkon. Věděla jsem, že do toho budu muset chodit, ale nešlo mi to, odvracela jsem tři setboly. V Srbsku jsem hrála do stavu 6:2, 4:3 a 40:0 výborně. Neměla vůbec šanci, chodila jsem si pro to, vše mi tam padalo. A pak se stalo něco, co by se stávat nemělo. Nakonec jsem mohla být ráda za vítězství.

Od druhého kola jste všechny zápasy hrála na tři sety. Navíc jste první set vždy prohrála. Jak jste ta utkání viděla?
Všechny zápasy byly těžké, musela jsem je obracet. Přijde mi, že první sety hraji docela dobře, ale něco tomu chybí. Mám vždycky šance, ale neproměním je. Poté jako bych si zvykla na hru soupeřek, jsou tu přeci jen velmi dobré hráčky.

Ve druhém kole jste hrála s Lazarovou Garcíaovou, se kterou jste dva předchozí zápasy prohrála. Stejně tak jste dva předešlé souboje prohrála se semifinálovou protivnicí Brazilkou Alvesovou. Co bylo v Limě jinak?
S Lazarovou jsem dvakrát prohrála. Na Španělku hraje rychle, chodí do úderů. V prvním setu jsme se dost tahaly. Měla jsem šance, ale nedopadlo to. Pak už jsem to moc nepochopila. Zavolala si po vyhraném setu fyzioterapeuta a úplně přestala hrát. Ve třetím setu mi přišlo, že už je pozdě na to, aby se vrátila zpátky do hry. Šla jsem si za výhrou.

Čtvrtfinále s Bibi (Bibiane Schoofsová – pozn. red.) bylo dost těžké. Hraje velmi dobře, rychle po odskoku. Chodí na síť, kde je výborná. Dobře se hýbe. Když někdo zkrátí hru, hned toho využije a trestá. Je zkušená. Ve druhém setu zahrála pár dvojchyb. Pak mi to tam začalo padat. Ve třetím setu jsem využila všechny možnosti, které mi nabídla.

Semifinále s Alvesovou bylo zase o mně, stejně jako první zápas. Jako hráčka vám moc neublíží, nehraje nijak extra rychle. Má ale ten španělský styl, z forhendu balony liftuje. Dobře se hýbe a bojuje o každý míč. Znovu jsem měla v prvním setu šance, které jsem nevyužila. Ve druhém setu jsem začala hrát lépe a k tomu ještě využila všechny možnosti. Vydržela jsem její hru. Věděla jsem, že když prohrává, umí se dost vztekat. Přesně tam jsem ji chtěla dostat. A dostala. Pak už jsem si došla pro výhru. Když jsem s ní hrála poprvé, byla jsem mladá a nezkušená. Loni v Egyptě jsem si to prohrála sama. Měla jsem šance, ale hrála jsem jedno tempo a nepolevila jsem. Tady jsem ho měnila a čekala na správnou chvíli.

Ve finále jste prohrávala s Herdzelasovou 3:6 a 2:4, pak jste se ale rozjela a ztratila jste do konce utkání jediný gem. Co se změnilo?
Dea hraje dobře, rychle, výborně se hýbe. Hlavně ale skvěle servíruje, a to především za důležitých stavů. Byl to asi nejtěžší zápas. V prvním setu jsem měla za stavu 3:3 asi sedm brejkbolů, které jsem nevyužila. Když jsem ve druhém setu prohrávala už 2:4, upřímně jsem si to v danou chvíli ani neuvědomovala. Stejně jako když jsem byla za stavu 3:4 minus tři gemboly. Myslím, že se finále trochu zlomilo poté, co jsem vyhrála gem na 4:4. Hrála jsem délku, nedělala chyby a docela dobře servírovala. Ona musela najednou hrát něco jiného. Je i docela výbušná, to mi také pomohlo. Ve třetím setu podle mě měla v hlavě vedení z druhého dějství. Hned jsem ji brejkla. Ke konci zápasu už to nezvládla psychicky.

Jaké výhry na turnaji si nejvíce vážíte?
Jsem rád za všechny zápasy, protože vím, že můžu hrát a hlavně vyhrávat s žebříčkově lepšími a tenisově velmi dobrými hráčkami. Nejvíce si ale cením asi semifinále a finále. Oba zápasy mě totiž posunuly do třetí stovky.

Ve čtyřhře jste s Colmegnaovou uhrály jen jedno kolo, přitom v deblu jste na žebříčku ještě výše než v singlu. Bylo to pro vás zklamání? Budete se stejnou hráčkou hrát v Limě i příští týden?
Dávám přednost singlu. Mrzí mě to, jako každá prohra, ale stalo se. Měly jsme vyhrát, to bez debat. Prostě se to blbě sešlo. Dále bych to nerozebírala. Na příštím turnaji budu hrát jen dvouhru, pak nejspíše poletíme domů.

V žebříčku WTA byste se poprvé měla posunout do třetí stovky. Měla byste být okolo 275. místa na světě. Pokukujete už trochu po účasti v kvalifikaci grandslamů? Je to aktuálně váš hlavní cíl?
Za každý posun jsem ráda. O grandslamech jsme se bavili spíše do budoucna. Teď chci co nejvíce vkládat do zápasů to, co trénujeme. Postupně by to ke grandslamům mohlo vést.

Jak jste na tom zdravotně? Cítíte se po náročném týdnu hodně unavená?
Zdravotně jsem na tom dobře. Celkově nemám se zraněními problémy. Unavená taky nejsem, což mě trochu překvapuje, protože většinou jsem vždycky byla jeden zápas taková „vycuclá“. Teď se to nestalo. Určitě na tom mají zásluhu můj trenér Jaroslav Levinský a kondiční kouč Hynek Frömel.

Jaký je váš další program?
Hraji tady jen dva turnaje a pak poletíme domů. Pokud by se mi nevydařil druhý týden v Limě, bavili jsme se ještě o variantě pokračovat rovnou do Španělska.

Cesty Anny Siskové za nejcennějším titulem

1. kolo: ANNA SISKOVÁ – Martina Colmegnaová (ITA, 518.) 7:5, 6:1
Osmifinále: ANNA SISKOVÁ – Andrea Lazarová Garcíaová (ESP, 240.) 6:7(2), 6:0, 6:1
Čtvrtfinále: ANNA SISKOVÁ – Bibiane Schoofsová (NED, 313.) 3:6, 6:4, 6:2
Semifinále: ANNA SISKOVÁ – Carolina Alvesová (BRA, 337.) 4:6, 6:3, 6:1
Finále: ANNA SISKOVÁ – Dea Herdzelasová (BIH, 329.) 3:6, 7:5, 6:0

David Schlegel, Filip Lefenda, foto: Český tenisový svaz / Pavel Lebeda (sport-pics.cz)

Anna Sisková