V září 2020 se Krejčíková představila na turnajích ITF v Praze, Frýdku-Místku a Přerově. Dvakrát prošla do čtvrtfinále, k osmifinále v Přerově nenastoupila. Jak trefně popsal oficiální web WTA, česká hvězda si na těchto turnajích vydělala 1 752 dolarů, což nebyl dostatek ani na zaplacení vlastních výdajů.

„Ani mi to nepřipomínejte. Nehrála jsem tam dobře, už na to nechci víc myslet,“ cituje rozhovor Krejčíkové z Indian Wells web WTA. „Abych byla upřímná, byla jsem ze sebe zklamaná.“

Jenže pak se něco změnilo. Zlomilo. Telefonát s trenérem Alešem Kartusem jako by polil českou hráčku živou vodou. „Už jsem se tak nikdy nechtěla cítit. Začali jsme mluvit o tom, jak změnit věci k lepšímu. Od té chvíle jsem začala pomalu zkoušet na tréninku a v zápasech aplikovat věci, o kterých jsme mluvili. Stalo se to během dvou týdnů,“ vyprávěla.

A zabralo to. V říjnu se z ní stala osmifinalistka Roland Garros, na domácí akci v Ostravě také došla do osmifinále a sezonu ukončila postupem do semifinále v Linci. Pronikla poprvé v kariéře do první stovky světa a pomalu se z ní začala stávat ta tenistka, která letos šokovala mnoho tenisových příznivců.

Sezonu sice nezačala v Austrálii nejlépe, ale v březnu postoupila až do finále na prestižním turnaji v Dubaji. Sice prohrála s Garbiňe Muguruzaovou, ale dokázala si, že na to má. „Modlila jsem se, abych se alespoň dostávala do hlavních soutěží, protože jsem nechtěla hrát kvalifikace. Když se mi to povedlo, byla jsem spokojená a vše další brala jako bonus. A najednou jsem byla ve finále,“ smála se.

Vrcholem pro ni pak byla antuková část sezony. Vyhrála nečekaně turnaj ve Štrasburku, pak přidala dokonce senzační double na Roland Garros, když pařížský grandslam ovládla jak ve dvouhře, tak ve čtyřhře s Kateřinou Siniakovou. To je počin, který ji nesmazatelně zapsal do tenisové historie.

A i na dalších turnajích se jí dařilo. Ve Wimbledonu došla do osmifinále, vyhrála domácí turnaj Livesport Prague Open, přidala čtvrtfinále v Cincinnati a na US Open...

„Vyhrála jsem svůj první grandslam, debutovala ve dvouhře ve Wimbledonu, však ten příběh znáte. Vyhrála jsem i další titul v Praze,“ usmívala se. Prostě jedna velká paráda.

K tomu je však potřeba připočíst její úspěchy ve čtyřhře, mezi které patří vítězství na olympijských hrách, již zmíněný titul na Roland Garros, výhry na Gippsland Trophy a v Madridu či finále na Australian Open. Výsledkem, kromě obrovské únavy, je i kvalifikace na Turnaj mistryň v obou soutěžích. Znovu něco úžasného a ohromný úspěch, který naznačuje, nakolik je Krejčíková kvalitní a výjimečnou tenistkou.

„Stoprocentně jsem takové výsledky nečekala,“ smála se během rozhovoru v Indian Wells. „Nečekala jsem to. Nikdo to nečekal, ani trenér, fyzioterapeut, nikdo doma a ani moje rodina. Všechny jsem překvapila,“ říkala s upřímností sobě vlastní.

Je až neuvěřitelné, jaký progres během pouhých 12 měsíců prožila. Ve čtyřhře patřila k nejlepším na světě, ve dvouhře se však dlouho nedokázala prosadit. A najednou je z ní hráčka, která patří mezi nejlepší v obou kategoriích. To se nepoštěstí úplně každému. Není tak divu, že je na sebe neuvěřitelně hrdá. Na co ale nejvíc?

„Na všechno. Je to až neskutečné,“ řekla jednoznačně.

Turnaj v Indian Wells, kde se představí po měsíční pauze od svého vyřazení ve čtvrtfinále na US Open, zahájí v sobotu zápasem druhého kola s Kazaškou Zarinou Dijasovou. V tomto klání bude česká hráčka, která na této akci doposud hrála ve dvouhře pouze v roce 2018 kvalifikaci, ohromnou favoritkou.

Jan Vojkůvka, foto: Twitter: Barbora Krejčíková

Barbora Krejčíková