KOMENTÁŘ: Plíšková si zaslouží více respektu. I přes negativní záležitosti

- Radek Štohl

Znovu a znovu. Karolína Plíšková se ani přes finálovou účast na prestižním turnaji v Montréalu zcela nedostala do oblíbené pozice českých fanoušků. Ačkoliv by měla. A zcela po právu by si to zasloužila.

„Potřebuje psychiatra." „Kvůli penězům se nadře, jinak by to nedělala." „Přijde dotovaný turnaj a takhle běhá. Vůbec mě nezajímá." I takové příspěvky českých fanoušků, a to ještě hodně přijatelné, můžete v těchto dnech číst na adresu aktuálně nejlepší české tenistky dvouhry.

Osobnost devětadvacetileté tenistky se pochopitelně může zdát být problematičtější než u ostatních krajanek – na první pohled vždy nemusí bojovat dle představ některých fanoušků, někdy má zápasy, které by prostě a jednoduše měla vyhrát.

Stojí tu však jedno velké ALE. A to jsou neoddiskutovatelné výsledky.

Karolína Plíšková se na začátku tohoto týdne znovu dostala na čtvrtou pozici žebříčku dvouhry, za posledního čtvrt roku navíc hrála finále Wimbledonu, prestižních turnajů na odlišných površích v Římě a právě Montréalu. Není tak pochyb, že právoplatně patří mezi nejlepší tenistky světa.

Pokud bychom zabrouzdali ještě více do minulosti, tak od srpna 2016 do května letošního roku nepřetržitě patřila do TOP 10 světového žebříčku dvouhry, což je už sám o sobě unikátní počin. Ačkoliv z něj vypadla, tak mimo zůstala pouhý měsíc, přičemž zareagovala výše zmíněnými výsledky.

Bezpochyby, aktuálně čtvrtá hráčka žebříčku dvouhry může vyvolávat spoustu názorů i rozpaků. Minimálně by však bylo vhodné příští rok třicetiletou Češku respektovat. Při boomu našeho tenisu v probíhajícím období se to už může zdát jako samozřejmost. V dalších letech si však už dost možná posteskneme, o jakou skvělou tenistku se jednalo.

Problémem může být i skutečnost, že hodně fanoušků ve velkém obdivuje Petru Kvitovou. Její přívrženci zároveň zbytečně pohrdají jménem Plíškové. A to je velká škoda.

Místo, abychom si užívali, že máme dvě natolik špičkové hračky, nevyhneme se obdivu k jedné a házení špíny na druhou.

Místo, abychom si užívali úspěchy obou, tak se dělíme na příznivce Petry a příznivce Káji. A přitom zcela ignorujeme úspěchy Plíškové, a to jen proto, že ji třeba považujeme za hrozbu pro naši oblíbenou tenistku. A tak nadáváme, nerespektujeme, zesměšňujeme...

Byla by škoda Karolíně Plíškové házet klacky pod nohy. Kdoví, třeba právě rodačka z Loun může být další grandslamovou šampionkou, byť jí tolik fanoušků nevěří.