Velké vítězství! Hrozně moc pomáhá, že držíme spolu, raduje se duo K+S

- Jakub Slunečko, Filip Lefenda

České tenistky Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou v Tokiu nadále vítězí, z boje o olympijské medaile z ženské čtyřhry je nevyřadil ani mimořádně náročný program. Turnajové jedničky vyhrály v rozmezí necelých 19 hodin dva třísetové zápasy, když tentokrát otočily nervy drásající souboj proti singlové světové jedničce Bartyové a její australské krajance Sandersové. „Bylo to pro nás velké vítězství a podle toho vypadala i oslava,“ přiznala po výhře 3:6, 6:4 a 10:7 v rozhovoru Krejčíková. Nyní čekají na obě jmenované Rusky Kuděrmetovová s Vesninovou.

Jak moc jste rády, že jste dnešní dramatické čtvrtfinále zvládly?
Siniaková: Byl to hrozně těžký zápas. Australanky nastoupily famózně. Ze začátku nás úplně přejely, my jsme ale spolu držely, navzájem se podporovaly a jejich slabá chvilka nakonec přišla. Nám se povedlo ji využít a vyhrály jsme.
Krejčíková: I když se nám nepovedl první set, tak jsme hrály, bojovaly a podržely jsme si servisy. Pak jsme brejkly Bartyovou, to nám hodně pomohlo a je to naopak dost srazilo. Bylo super, že jsme brzy vedly v supertiebreaku a držely jsme se od nich dál. Musím se pochválit, že jsem zápas zakončila dvěma dobrými servisy. Katka dala u prvního dobrý volej a Bartyová zkazila. U druhého zkazila soupeřka return. Bylo to pro nás velké vítězství a podle toho vypadala i oslava.

Jak dlouho jste kousaly fakt, že máte po náročném včerejšku hned zkraje dne znovu hrát, a navíc v největším vedru?
Krejčíková: Já asi do za pět jedna. (povzdechne si) Vadilo mi to dlouho. Samozřejmě se s tím nedá nic dělat. I když jsem spala hodně, stejně jsem se ráno cítila hrozně rozsekaná.
Siniaková: Já spala ještě méně. Nic se nezměnilo, pořád na nás neberou ohled. Jsme tady první nasazené, ale organizátorům je to úplně jedno.

Přesto jste se s podmínkami porvaly statečně a postoupily do olympijského semifinále. Svědčí to o vašem odhodlání?
Siniaková: To, jak držíme spolu, nám hrozně moc pomáhá. Debl je o tom, že když je potřeba, jedna druhou vytáhne. To dneska fungovalo super.
Krejčíková: Chtěla bych vyzdvihnout, že nás přišli povzbudit všichni z českého realizačního týmu. Bylo tam snad deset lidí. To nás taky dost nabudilo, hodně nás povzbudili. Po každém míči nás hecovali a prožívali s námi i celý supertiebreak.

Co vám nejvíce sedí na té druhé?
Siniaková: I když je Bára unavená, jako třeba tady na olympiádě, stejně vždycky hraje skvěle. Klobouk dolů. Dokáže mě držet nad vodou, i když toho má dost.
Krejčíková: Já si myslím totéž o Katce. I když se nedaří a Katka navenek působí negativně, uvnitř se nevzdává. Povzbuzuje nás a hecuje. A já se přidám. Rve se o každý balon a nechce dát nic zadarmo. Je velká bojovnice a já se to od ní snažím naučit.

Máte zkušenosti z posledních kol turnajů. Může to být v bojích o medaile výhoda?
Siniaková: Nervozita stejně přijde, kdy chce. Určitě víme, že na to máme. Chceme předvést, co umíme, aby nás to poté nemrzelo. Když to nevyjde, stane se…
Krejčíková: Ostatní holky mají ty zkušenosti také. Záleží na daném dnu. Olympiáda je trochu jiný turnaj. Grandslamy jsou čtyři za rok, olympiáda je jedna za čtyři roky. Zatím jsme byly zdravě nervózní a už jsme v semifinále. Všechny týmy zde hrají dobře.

Z vás ale vyzařuje velká vnitřní síla…
Siniaková: To jsme rády.
Krejčíková: Prostě chceme. Nechci tady stát jako včera, kdy mi po porážce tekly slzy. Chci tam nechat všechno. Když to nevyjde, pojede se dál. Pořád je ale velká šance, že čtvrté neskončíme.