„Jééé, hlavní místnost!“ rozplývala se Karolína Plíšková, když vstupovala do velké „síně“ pro konání rozhovorů s hlavními hvězdami Wimbledonu. Devětadvacetiletá Češka v ní při uplynulých ročnících slavného turnaje absolvovala nejednu tiskovku, letos si ale na svou premiéru musela dlouho počkat. Zároveň si musela vytrpět i hraní na menších či středně velkých dvorcích, než mohla své schopnosti předvést také na prestižním kurtu číslo jedna (ten stojí v důležitosti na druhé příčce hned za centrálním dvorcem).

Bylo to dnes od vás dokonalé představení?
Řekněme skoro dokonalé. Já na sobě vždycky najdu nějaké chyby. Ale hrála jsem přesně tak, jak jsem měla. Nedělala jsem moc lehkých chyb a udržela jsou koncentraci na každý míč. Zvládla jsem pár těžkých chvil, vyrovnaných gamů. Skvěle jsem podávala. Prospěla mi zatažená střecha, venku dost foukalo, což by pro mě bylo nepříjemné.

V čem vám vyhovuje halové prostředí?
Pro mě jsou podmínky pod střechou ideální na servis i na další údery. Nemusím řešit vítr ani sluníčko. Hrálo se mi dobře.

Stíhala jste dokonce i nejeden kraťas soupeřky. Jaký máte dojem ze svého pohybu?
Cítila jsem se dobře, skvěle jsem se hýbala, byla jsem připravená běhat a hodně toho vrátit. Věděla jsem, že občas kraťas přijde. A myslím, že jsem zahrála skoro všechny, hlavně ty důležité. A že jsem spadla? To byl můj první pád na Wimbledonu, normálně nepadám. Nic se mi naštěstí nestalo, ani mě to nevyvedlo z míry.

Odměnou za skvělý výkon vám je první postup do semifinále Wimbledonu. Co pro vás tento krok znamená?
Samozřejmě je to velká věc, zvlášť po špatných výsledcích na přípravných turnajích (Plíšková prohrála v Berlíně i Eastbourne hned svůj první zápas, pozn. red.). Připadám si trochu jako ve snu. Věřila jsem, že najdu svou hru. Jsem šťastná, že se to povedlo tady.

Díky dnešní výhře máte alespoň semifinálovou účast na všech čtyřech grandslamech…
Nebyl to ani cíl, ale spousta lidí mi říkala: Tak v Paříži se dostaneš do semifinále a na Wimbledonu ne. Jak je to možné? Jsem ráda, že to mám splněno na všech čtyřech grandslamech.

S jakou radostí se vám teď hraje tenis?
Samozřejmě s větší. Když se vyhrává, všechno je veselejší. Těším se na zápasy, každý si užívám. A ještě na takhle velkém kurtu, navíc mohlo být poprvé úplně plno, to je pak paráda. Myslím, že lidi si zápas užívali, atmosféra byla dobrá.

Kromě velkého kurtu si letos poprvé v All England Clubu zkoušíte i hlavní místnost na tiskové konference…
Teď už mě na dvanáctku (kurt číslo dvanáct, pozn. red.) vážně poslat nemůžou. (usmívá se) Osobně si potřebuju zvyknout na prostředí, třeba i v rozehrávce. Holky, které na největších kurtech hrály čtyřikrát nebo pětkrát, mají velkou výhodu. Ale co... Nastoupila jsem na jedničce a zvládla jsem to. A teď mě vzali i sem do velké místnosti, takže je všechno na dobré cestě.

Další soupeřkou na řadě bude ve čtvrtečním semifinále Běloruska Aryna Sabalenková, se kterou jste v roce 2018 těsně prohrála oba vzájemné zápasy. Jaký asi bude ten třetí?
Očekávám pořádnou bitvu. Dává ohromné rány ze servisu i při výměnách, je to s ní takový vabank. Nebude čas na velké přemýšlení nad taktikou. Musím dělat rychlá rozhodnutí. Potřebuju hrát rychle a dostat ji pod tlak. Bude to velký zápas.

Wimbledon (GBR, 35 016 000 GBP, tráva)
Čtvrtfinále ženské dvouhry
KAROLÍNA PLÍŠKOVÁ (13.) – Viktorija Golubicová (SUI, 66.) 6:2, 6:2

Marek Bartošík, foto: Twitter – Wimbledon

Karolína Plíšková