Další obrat z 0:2! Djokovič v heroické bitvě gladiátorů přetlačil Tsitsipase

Mohl to být zápas s velmi rychlým průběhem. Mohlo to být utkání, ve kterém Tsitsipase sváže nervozita a nebude tak rovnocenným soupeřem mnohem zkušenějšímu Djokovičovi. Mnozí říkali, že to právé finále bylo k vidění už v souboji Srba s Nadalem.

Nedělní souboj však ukázal něco úplně jiného. Naopak to byl Tsitsipas, kdo měl svého soupeře na lopatě. Ale ani jeden z nejlepších výkonů kariéry mu nakonec nestačil. Djokovič totiž zopakoval svůj majstrštyk z osmifinále, kdy otočil z 0:2 na sety proti Lorenzovi Musettimu a finále strhl rovněž na svou stranu.

Už první set ohromné finálové bitvy předznamenal vyrovnanost celého souboje. Oba hráči už od počátku předváděli vysokou úroveň tenisu a nebylo tak divu, že dějství dokráčelo až do tiebreaku. Přitom ovšem nemuselo, Tsitsipas měl v desáté hře setbol a naopak Djokovič v jedenáctém gemu sebral Řekovi servis.

Tsitsipas ale zvládl kritický okamžik s přehledem a rebrejkem si vynutil zkrácenou hru, v níž ale zase naopak ztratil vedení 5:2 a čelil dalšímu setbolu. Aby těch obratů nebylo málo, dokázal řecký tenista třemi míčky v řadě vývoj skóre otočit a strhnout vítězství na svou stranu.

Euforii ze získané první sady si Řek přenesl i do té druhé, když hned v prvním gemu vybojoval tři brejkboly a druhý z nich také dokázal proměnit. Tento úspěch následně potvrdil přes shodu při svém servisu.

Výhodu jednoho brejku držel Tsitsipas až do sedmé hry. V ní sice napřed nevyužil dva brejkboly, ale přes shodu se dostal ke třetímu, tentokrát už servis světové jedničky prolomil a utekl do vedení 5:2. Za tohoto stavu už Djokoviče začala ovládat frustrace a hned v další hře tak Tsitsipas druhou sadu ukořistil.

Že to nebude nic snadného, to se ukázalo jen o zhruba půl hodiny později. V maratonské čtvrté hře třetí sady Tsitsipas zdárně odvrátil čtyři brejkboly, ale na ten pátý, k němuž se Djokovič probil přes šest shod, už recept nenašel.

V dalším průběhu hry si Djokovič poměrně s přehledem došel s touto výhodou brejku až pro zisk třetí sady. Po dvou a půl hodinách boje tak ukázal, že rozhodně zbraně neskládá a touží po velkém finálovém obratu z 0:2 na sety. Podobně, jako to předvedl už v osmifinále proti Musettimu.

Před čtvrtou sadou muselo dojít k ošetření Tsitsipase, který měl problémy s dolní polovinou zad. Po krátkém zásahu od fyzioterapeuta se postavil na servis, jenže ten si velmi rychle kvůli nevynuceným chybám prohrál. A co bylo pro Tsitsipase horší, Djokovič na něj dál tlačil a hned ve třetí hře se přes pět shod v dalším dlouhém gemu prodral k double brejku.

Zatímco herní i psychická převaha Djokoviče rostla, Tsitsipas se trápil a uvadal, což se odráželo v těch chvílích i na kvalitě zápasu. A byť hrozbu kanára odvrátil, i tak padl lehce 2:6.

I rozhodující pátý set, který se na Roland Garros hrál poprvé od roku 2004, mohl pro Tsitsipase začít tragicky. Djokovič se totiž opět dostal k brejkbolu, tentokrát ale na returnu úspěšný nebyl a zdálo se, že Tsitsipas dokázal opět dobít své baterie. S tím opět vzrostla i kvalita celého zápasu a nadšené publikum sledovalo heroickou bitvu dvou gladiátorů.

Jenže, jak zastavit rozjetého Djokoviče? Tsitsipasovi nestačily kraťasy ani údery na lajnu a hned ve třetím gemu, i přes několik vítězných úderů, ztratil po dvou shodách podání. Sedmý gem ovšem pak ukázal odhodlání Tsitsipase vrátit se do zápasu. Čelil dvěma brejkbolům, které byly takové malé mečboly Djokoviče. V nervydrásajících výměnách ale zvládl vývoj hry otočit a nepustit soupeře do double brejku.

Dostat se k šanci na returnu však bylo složité. Djokoviče byl plný kurt a vlastně po celý zápas bylo obdivuhodné, co vše dokázal doběhnout a kolik ztracených výměn zvládl otočit ve svůj prospěch.

I v desáté hře jedna krásná výměny střídala druhou, Tsitsipas hrál parádní vítězné údery, tlačil Djokovičovi míčky do protipohybu, pod tlakem však i světová jednička dokázala předvádět úchvatné winnery... A tak se stalo, že po 4 hodinách a 11 minutách Novak Djokovič při svém podání proměnil svůj druhý mečbol.

Zatímco na tváři Tsitsipase se objevily slzy deroucí se z očí, Djokovič prožíval chvíle euforie. Radost měl obrovskou a měl k tomu rozhodně důvod. Získal 19. grandslamový titul, podruhé vyhrál French Open a jako první v historii Open éry dokázal vyhrát dvakrát všechny čtyři grandslamové turnaje.

A to si zaslouží obrovské uznání.