Comeback roku? Vyléčila rakovinu, při pařížské rozlučce byla dva míčky od vítězství

- Jan Vojkůvka

Sbohem, sladká Francie. Obdobná myšlenka nejspíš proběhla Carle Suarez Navarrové hlavou po těsné porážce 6:3, 6:7, 4:6 se Sloane Stephensovou v úvodním kole Roland Garros. Prvním utkání Španělky od února 2020. Prvním po vyléčení rakoviny. A posledním na French Open.

Léčbu Hodgkinova lymfomu úspěšně zakončila teprve v dubnu. Necelé dva měsíce po vyléčení se vrátila na kurty k jednomu z posledních zápasů v kariéře. Už to samo o sobě je obrovské vítězství. Vítězství v nejdůležitějším zápase života.

„Trvalo to dlouho, byly to vážně těžké chvíle,“ vzpomínala na léčbu rakoviny Suarezová. „Ale pořád jsem měla v hlavě myšlenky na to, že se chci vrátit. A Roland Garros je jedním z mých nejoblíbenějších turnajů,“ uvedla k tomu, proč si pro návrat vybrala právě paříž.

Chtěla se s oblíbeným grandslamem rozloučit. Už před diagnostikováním rakoviny plánovala rozlučku, kvůli nemoci ji tak "pouze" musela posunout.

„Snažila jsem se připravit nejlépe, jak jsem mohla. Asi bych potřebovala na trénink víc času, ale tento týden jsem se dobře připravovala a moje hra měla dobrou úroveň. Hlavně jsem ráda, že jsem si tu mohla ještě jednou naposledy zahrát,“ podotkla ke svému vystoupení na Roland Garros.

A vskutku. Nescházelo mnoho, aby Stephensovou zdolala. Ve druhém setu byla při vlastním podání za stavu 5:4 dva míčky od vítězství. K mečbolu se ale nedostala, servis ztratila a následně padla i v tiebreaku. A v rozhodující sadě se už do vedení s výhodou brejku neprokousala.

I tak to ale byla povedená pařížská derniéra. Byť za trochu komornější atmosféry. Kvůli covidu mohlo být na tribuně jen pár diváků. I tak si to ale užila. „Ano, užila jsem si to. Ale byla jsem smutná, když museli pak odejít,“ podotkla k situaci, kdy se utkání protáhlo přes 21. hodinu večerní a publikum muselo její kurt opustit.

Po skončení utkání tak nebyl u kurtu nikdo, kdo by odcházející Suarezové Navarrové aplaudoval při posledním rozloučení s Roland Garros. Turnajem, kde v letech 2008 a 2014 došla do čtvrtfinále dvouhry a v roce 2014 vybojovala také semifinále čtyřhry.

„Z porážky jsem pochopitelně smutná, vždy chci na kurtu bojovat o výhru. Ale jsem na sebe pyšná za všechno, co jsem dokázala,“ uzavřela Suarezová Navarrová. Bojovnice, kterou nezlomila ani rakovina.