A co teď, sladká Francie? Situace s covidem se nelepší, další nabourání kalendáře je nepřípustné

- Jan Vojkůvka

Francie vyhlásila na začátku dubna celonárodní lockdown. Měl zajistit, že situace s pandemií koronaviru v této evropské zemi zlepší. Virové zatížení je však v populaci příliš vysoké a kýžený efekt kvůli bezpříznakovým obyvatelům stále nepřichází. Francouzská tenisová federace (dále FFT) věřila, že odkladem Roland Garros zajistí, že bude moci mít více publika v hledišti. Jenže i tato představa se bortí a nabízí se otázka, co bude dál?

Bylo to od FFT šalamounské (a trochu sobecké) řešení. Byť lockdown má skončit nejpozději v polovině května, tedy více než týden před původním začátkem Roland Garros, rozhodlo se posunout pařížský grandslam o týden. Nový start byl stanoven na 30. května. FFT přitom příliš netrápilo, že tím nabourají tenisový kalendář kvůli vlastnímu prospěchu.

Ostatně, už to udělali loni. Tehdy bez jakékoliv domluvy s tenisovými asociacemi přesunuli Roland Garros na přelom září a října. „Pro mě je jejich chování velmi nebezpečné a riskantní — nekonzultovat rozhodnutí s ATP, organizátory jiných turnajů a tenisty,“ stěžoval si tehdy domácí tenista Jeremy Chardy. „Kdyby se choval každý jako organizátoři tohoto grandslamu, tak tu je anarchie.“

Letos to FFT udělala znovu. Tentokrát sice jen o týden, ale s mnohem dalekosáhlejšími důsledky. Zatímco loni byla sezona přerušena bez ujasněného kalendáře, letos už byl program turnajů pevně stanoven. Po Roland Garros měla začít příprava na Wimbledon a krátká travnatá sezona.

Kvůli sebestřednému rozhodnutí FFT, které si posunulo Roland Garros o týden, se turnajový plán začal hroutit. ATP a WTA na to museli reagovat a zrušili společný travnatý turnaj v Hertogenboschi. Navíc se zkrátí období, po které se tenisté mohou na travnatý svátek připravovat.

Situace se nelepší, co s tím?
Rozhodnutí FFT zkritizovali mnozí tenisté, a to včetně domácí hvězdy Alize Cornetové, která se opřela zejména do francouzské ministryně sportu. Viní ji z vlivu, které na pořadatele mohla mít, byť připouští, že celý odklad mohl přijít pouze z myslí tenisových funkcionářů.

Navíc se ukazuje, že týdenní odklad, který naboural kalendář, nejspíš Roland Garros vůbec nepomůže. Francii totiž oproti minulému týdnu dokonce mírně narostl počet nakažených covidem, který se stabilně drží nad 30 tisíci denně. Vysoký je i denní počet zemřelých s covidem, kteří jsou nad rámec průměrné úmrtnosti v této zemi.

Francie tak nejspíš bude muset nadále dodržovat přísnější bezpečností opatření, a to i po skončení lockdownu. Ve výsledku to znamená, že cíl FFT, kterým je získání času a možnost dostat do ochozů více publika, bude nejspíš neúspěšný.

V tuto chvíli se rozhodnutí odkladu zdá jako neúčinné. Pouze přidělalo vrásky na tvářích pořadatelů ostatních turnajů, narušilo plány několika stovek tenistů, a obralo příznivce travnatého tenisu o týden zápolení na jejich oblíbeném povrchu.

Jediné, v co se musí doufat, je to, že FFT nezačne spřádat plány na další odklad. Už dvakrát totiž Francouzi ukázali, že jim příliš nezáleží na tom, jak bude zbytek tenisového světa reagovat. Na druhou stranu je nutné, aby povolané osoby řekly dost a případné další pokusy FFT o narušování kalendáře (k čemuž snad nedojde) zastavily.

I solidarita, kterou ATP, WTA, ITF a Rada grandslamů s pořadateli Roland Garros vyjádřili, totiž musí mít své hranice. Nelze, aby si nějaký turnaj dělal, co chtěl, byť patří mezi největší a nejtradičnější akce světa.