Fantom Michalička katem Srbů. Zaskočil i Djera a je v semifinále

„Po utkání s Tipsarevičem jsem na tom nebyl nejlíp. Naštěstí soupeř na tom byl snad ještě hůř, takže to byl z obou stran nic moc zápas. Nakonec to ale pro mě dopadlo dobře,“ řekl na úvod Marek Michalička.

Ten vstoupil do utkání výtečně a v první sadě vedl už 4:1. Luxusní náskok však neudržel a nakonec musel o výhru v prvním setu bojovat až do konce. „To je u mě v poslední době normální, že si sám komplikuji zápasy. Servis mě občas zazlobí, a pak udělám zbytečné chyby. Někdy se snažím možná až moc něco vymýšlet. Na druhou stranu když jsem to nejvíc potřeboval, zahrál jsem bez chyby,“ soudí devětadvacetiletý hráč.

Po kurtu se pohyboval lehce, i když prý cítil únavu po téměř tříhodinovém čtvrtečním duelu s Tipsarevičem. „Kdykoliv jsme hráli delší výměnu, cítil jsem to. Jediné štěstí bylo, že soupeř předtím strávil na kurtu taky přes tři hodiny. V tomhle směru to bylo vyrovnané,“ usmívá se.

V letošní sezoně se mu sice příliš nedaří, na ostravských kurtech ale zatím válí. „Poslední roky tady jezdím pravidelně, vždy jsem zde hrál slušně. Tenhle turnaj mám rád. Je tu dobrá organizace, kluci se o nás dobře starají. Je to fajn,“ pochvaluje si Michalička.

V semifinálovém utkání si to rozdá s nadějným Zdeňkem Kolářem. „Bude to zajímavé. Doufám, že ho ještě porazím, i když se každý rok zlepšuje. Naposledy jsem ho porazil z mečbolu. Uvidíme, jak to bude vypadat v sobotu,“ pokračuje. Oba hráči se dobře znají, pojí je přátelství. „Když je člověk s někým kamarád, je blbé proti němu hrát. V zápase musí jít kamarádství stranou,“ dodává.

Zkušený tenista musel absolvovat dvě kola kvalifikace, teď si klidně může dělat zálusk na celkový triumf. „Uvidím, jak se budu cítit. Furt je to ještě docela daleko. Pokud ale v semifinále vyhraju, asi už se může stát cokoliv,“ uzavírá Michalička.